Trutnov

Žena v množném čísle na Jarkových snímcích, vždy půvabná, někdy tajemná

Už názvy snímků tyto příběhy umocňují. Mamon, kdy ženě je připalován doutník tisícikorunou. Nahá modelka, coby Fotografka, není před objektivem, ale za ním. Černobílé Tajemství, kdy pánská ruka překrývá dámský klín. Obnažená blondýna na snímku nazvaném Poslední rozhovor míří revolverem na svůj spánek či výmluvný snímek Po boji (zřejmě milostném), na němž spí na kožešině znavená dívka. Je to prostě nejen výmluvná a většinou příjemná podívaná ve zkratce zachycující život s tím, co přináší.Fotograf Jarek je sice postavy nevelké, ale o to je více akční a aktivní umělec. Když na vernisáži lezl v souladu s tradicí na štafle, aby ho návštěvníci dobře viděli, jen suše oznámil: „Stejně jako ženy neříkají svůj věk, tak já neřeknu, kolik měřím.“   Na jedné vernisáži Plesarovy výstavy začal řeč jeho moravský přítel lapidárně. „Jarek se narodil, žije, umře jako my všichni, ale zaplať pánbůh tady je.“  Autor si tato slova vzal za své. „Je to pravda. Všichni tady proběhneme a snažíme se něčím potěšit, něco tady zanechat.“ Plesar se fotografování věnuje od čtrnácti let. Od roku 2007 fotí profesionálně. Spolupracuje s filmařem a cestovatelem Petrem Kašparem, s nímž se podílel na několika projektech jako dokumentární fotograf a kameraman. Měl dosud deset samostatných výstav. Ve výběru 101 nejlepších Československých aktů pro rok 2013 je jako jeden z patnácti autorů zastoupen dvěma snímky. Jeho hlavním tématem, jak je vidět na trutnovské výstavě, která potrvá do 23. dubna, jsou ženy, ženské tělo, vztah muže a ženy. Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz

Nahoru