Trutnov

Snažíme se pokrýt celý Trutnov, pokud bude zájem, připravíme ještě 100 Proměn

V zářijovém magazínu Trutnovinky vycházejí jubilejní dvousté Proměny Trutnova. Vzpomínáte si na okamžik, když jste byl osloven, abyste se na tomto seriálu podílel?Tady vás trochu poopravím. Osloveno bylo Muzeum Podkrkonoší, a to v květnu 2010. Na tomto seriálu se tak kromě mě podílejí i moji kolegové z muzea. Podle jakého klíče jste jednotlivé díly vybíral?Volíme pokud možno takové fotografie, které dosud čtenáři Trutnovinek neměli šanci spatřit. Snažíme se vybírat snímky z celého Trutnova, a tedy ne jen ty z jeho historického středu. Musím se přiznat, že u některých fotografií nám dá chvíli zabrat, než zjistíme, o jakou lokalistu se jedná. Trutnov se totiž za posledních 150 let po stavební stránce velmi proměnil. Čím jsou podle vás Proměny Trutnova pro čtenáře atraktivní?Zřejmě proto, že přináší nové a zajímavé fotografie a informace o dávno zaniklých stavbách v Trutnově. Starých snímků máme stále více než dost. Pokud bude zájem, klidně připravíme ještě dalších 100 dílů. Co lidi fascinuje na srovnání historické a současné fotografie nějakého místa či objektu ve městě?Snažíme se v Proměnách pokrýt celý Trutnov, takže každý obyvatel našeho města si za těch 200 dílů musel v tomto seriálu najít nějaké místo, které důvěrně zná, tedy například ulici, kde bydlí, pracuje, kudy denně chodí na nákup, kam chodil do školy a podobně. Jelikož se jedná o seriál s názvem Proměny, tak je jasné, že při porovnání starého a nového snímku čtenář zjistí, jak se Trutnov během let stavebně změnil. Proč je připomínka mnohdy neexistujících míst ve městě důležitá?Určitě je příjemné, když člověk něco ví o místech, kudy denně chodí či projíždí autem. Proměny to dělají nenásilnou formou. Nezahlcují letopočty, ale spíše upozorňují, že zde byla kdysi například v provozu restaurace, že místo paneláků stály původně stodoly... Musíme si totiž uvědomit, že po roce 1945 došlo k výměně obyvatelstva ve městě a přetrhala se tak historická paměť, předávaná z generace na generaci. Jak, kde a kdy se Trutnov nejvíce proměňoval?Trutnov je od poloviny 19. století živé a pulzující město. To s sebou neslo a nese celou řadu výhod, ale také nevýhody. Nevýhoda je ta, že se zde stále staví. Mizí nám tak staré stavby, které jsou nahrazovány novostavbami, což je logický proces. Stavělo se zde hodně především za Rakouska-Uherska. S koncem 30. let jsou s Trutnovem zase spjaty především asanace, ve kterých se pokračovalo i po roce 1945. Velkou proměnou prošlo město také v 70. a 80. letech výstavbou rozsáhlých panelových sídlišť. Také dnes se proměňuje, a to nejen novou výstavbou, ale i tím, že mizí staré nevzhledné otlučené fasády. Kdy v historii města došlo k jeho absolutně nejvýraznější proměně?Velký stavební rozmach zažil za dob Rakouska-Uherska, kdy zde vznikaly celé nové čtvrti, jako například dnešní Česká čtvrť. Zásadní proměnou tehdy prošlo i Dolní Staré Město. Velkou proměnu pak Trutnov prošel zejména v 70. a 80. letech 20. století, a to díky výstavbě panelových sídlišť v Horním Starém Městě, v lokalitě Šestidomí, „Smeťák“ a na Kryblici. Která část města zůstala relativně původní?Kromě historického centra tu máme stále několik ulic, které svojí architekturou připomínají období na počátku 20. století. Svůj původní vzhled si stále podržela například Lípová ulice či ulice Rolnická a Textilácká. Rovněž zástavba v Dolním Starém Městě nedoznala zase tak velkých změn. Má muzeum odezvu od čtenářů? Třeba tím, že přinášejí historické fotografie z vlastních zdrojů?Již se nám v několika případech stalo, že nám čtenáři Trutnovinek přinesli zajímavé fotografie města. Naposledy to byl například pan Jan Žižka, který nám donesl krásné snímky komínu mazutové kotelny, která stávala na počátku 70. let v Trutnově na Horním Předměstí. Výborná spolupráce je i s trutnovskými sběrateli pohlednic, a to Pavlem Janatou, Ivanem Zimmelem a dalšími. Jste muzejník. Jakou lokalitu máte z historického města nejraději a proč?Nejraději mám historický střed, kterým kráčely dějiny města. Zajímavá jsou určitě ale i další zákoutí města. Rád procházím již zmiňovanými ulicemi Lípová, Rolnická a Textilácká, které mají své osobité kouzlo. Například v ulicích Rolnická a Textilácká najdeme dělnickou kolonii firmy Faltis z konce 19. století, která se od doby svého vzniku příliš nezměnila. Kouzelné jsou zde nejen domy, ale různé kůlny, které jsou součástí této kolonie. Ubírá se Trutnov ve svých proměnách správnou cestou?Snad ano, ale to ať posoudí až budoucí generace. Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz Foto: Miloš Šálek    

Nahoru