Trutnov

Skautem jsi jednou a na vždy, vzpomínali lidé při muzejní noci

Nejstarší písemné zmínky o skautu v Trutnově pocházejí z roku 1924. Popisují skaut německý, český se v našem městě objevil až v květnu 1937. Po válce byl sice obnoven, ale v roce 1949 ho komunisté zakázali. Na konci 60. let ho krátce povolili. A právě o tomto období pamětníci mluví s nadšením a nostalgií. „Pro mě jsou to prostě vzpomínky na dětství a mládí,“ uvedl dnes jedenašedesátiletý fotograf Milan Lhoták.Do skautu přišel v roce 1968 coby čtrnáctiletý mladík. „Na Polské jsme měli klubovny. Chodili jsme hodně do přírody, byla v tom volnost, prostě nádhera,“ uvedl. Zatímco dnes se zdá být skaut okrajovou záležitostí, tehdy byl zájem mezi dětmi obrovský. „Jednou nás sezvali k táborovému ohni na paradráhu. Když jsme nastoupili, bylo nás tam asi 240,“ řekl. Po zrušení skauta v roce 1970 se sám vydával na čundry do přírody, po revoluci 1989 začal sbírat fotografie ze skautského období a digitalizovat je. Nyní je nabídl do expozice Skautská lilie, která začala při páteční muzejní noci v Muzeu Podkrkonoší.Dnes sedmapadesátiletý trutnovský podnikatel Rudolf Kasper byl na obnovující schůzi skautu roku 1968. „Pro mě to byly tři moc krásné roky. Vydržel jsem v něm až do doby než ho natvrdo zakázali. Stihnul jsem dva letní tábory, oba dva po třech týdnech, jeden tady v údolí Metuje a druhý v dalším roce na Želivce,“ vzpomínal.Do skautu ho (coby desetiletého) poslal otec, který byl po válce v Trutnově junákem. „Poznal jsem díky tomu spousty řemeslných dovedností, hodně věcí z přírody, poznávání zvířat, rostlin a kamenů. A samozřejmě uzlování, lasování a dobré životní zásady, které dnes už bohužel málokdo ctí,“ zdůraznil Kasper. Dnes už aktivním skautem není, ale po roce 1989 do něj posílal své dva syny a dnes ho podporuje materiálně i finančně.Pro některé členy je skaut osudem. „Je to mé mládí, můj život. Skaut jsem tady pomáhal rozjíždět, dělal vedoucí třetího oddílu, pak nějaký čas střediskového vedoucího, správce hájenky. V roce 1968, to byla tenkrát euforie. Všichni, kteří měli blízko k trampování, se tam hlásili. Mě bylo asi čtrnáct let. Než skaut znovu zakázali, byl jsem asi na třech táborech,“ sdělil jedenašedesátiletý Tomáš Bučil.Po roce 1989 zavládlo při obnovení skautu obrovské nadšení. „Na první schůzce se nám hlásilo 478 dětí, většinou děti trampů a skautů, bylo z toho asi šest oddílů,“ připomněl. Dnes už aktivním členem není, nástupcům z řad vedoucích ale občas vypomůže. „Skautem jsi jednou a navždycky,“ dodal.O skautu z moderní doby se lidé mohou něco dozvědět hlavně díky lidem ze současného vedení - Jiřímu Kuťákovi a Lídě Rosiové. „Loni jsme měli při muzejní noci téma a výstavu tramping. Přítomný trutnovský skaut Jiří Kuťák navrhl, že by bylo dobré zpracovat podobně téma skautingu, takže on byl první iniciátorem. Výstavu pořádáme ve spolupráci s trutnovským skautským střediskem Hraničář a děkujeme za pomoc vedoucí Lídě Rosiové,“ prohlásil ředitel muzea Vlastimil Málek.Expozice popisuje klíčové okamžiky skautského hnutí. Je v ní i několik novinek. Povedlo se například objevit, že skauté existovali v Trutnově už v meziválečném období, od první republiky. Vědělo se, že tu byl skaut obnoven v roce 1945 a trval do roku 1948 a že tu byl znovu na konci šedesátých let. „Vstříc při sestaven expozice nám vyšel Milan Lhoták, který dodal spoustu fotografií z táborů a skautských setkání. Velmi nám pomohlo také skautské středisko Hraničář,“ dodal Vlastimil Málek. Výstavu Skautská lilie kromě dobových fotografií tvoří oddílové kroniky, odznaky a vlajky (včetně kopie ústřední vlajky československých skautů). Atraktivní je barevný totem dvorských skautů. Při muzejní noci si příchozí zkoušeli některé skautské dovednosti v praxi, děti se bavily při hře Stínadla, odehrála se burza knih, besedovalo se o Jaroslavu Foglarovi a zpíval písničkář Miroslav Paleček. Pavel Cajthamlpavel@trutnovinky.czFoto: Miloš Šálek

Nahoru