Trutnov

Polská ulice, důležitá městská tepna, kudy procházely novodobé dějiny Trutnova

„Z této strany do Trutnova několikrát vpadly různé armády a ty právě pochodovaly Polskou ulicí. V roce 1866 například pruská armáda, v roce 1945 to byla pro změnu Rudá armáda. „Máme velmi vzácné fotografie z doby několik hodin předtím, než sem přijela 9. května 1945 Rudá armáda, na kterých je zachycena v panice ustupující německá armáda,“ uvedl Vašata. Další fotky jsou ze srpna 1968. Tehdy se Polskou ulicí valily okupační armády z Polska i Sovětského svazu. „Před dnešní samoobsluhou lidé pokládali polské a sovětské vlajky v domnění, že přes ně nepojedou tanky. Ale stejně tím místem projely,“ vrací se do minulosti muzejník. Větší překážku pro postupující okupační jednotky znamenala barikáda z hořících pneumatik v blízkosti dnešního kruhového objezdu u kina. Víme, že v roce 1937 pochodovala ulicí Sudetoněmecká strana, sdružující většinu německého obyvatelstva Trutnova. Průvodem touto ulicí demonstrovala svoji sílu a mohutnost,“ přibližuje muzejník Ondřej Vašata. Podle něj málokdo ví, že v Polské ulici byla po druhé světové válce židovská modlitebna. V Trutnově byla totiž po roce 1945 obnovena židovská náboženská obec. Původní Židé, kteří v Trutnově žili za první republiky a přežili holocaust, se po válce většinou nevrátili. Do města ale přišla řada Židů z Podkarpatské Rusi, Slovenska či Maďarska. Modlitebna sídlila na Polské ulici v domě číslo 105. V Polské ulici byla taka řada restaurací. Například velký hostinec U Černého orla v místech dnešní samoobsluhy naproti kinu, který se připomíná již v první polovině 19. století. Dále to byly hostince, jako Tannhäuserův v místě, kde je dnes hostinec U Kopeckých, hostinec U Říšského jablka u dnes již zrušené kuželny, potom U Severní točny v prostoru naproti dnešnímu hotelu Patria a také hostinec U Úpského břehu, což je dům na křižovatce, kde do Polské ulice ústí ulice Kpt. Jaroše. Polskou ulici lemoval rovněž Vávrův rybník, dodnes po něm zůstaly stromy. Rozprostíral se přibližně v místech benzínové čerpací stanice naproti sídlišti „Smeťák“. Rybník byl zasypán na přelomu 50. a 60. let. „Dnes se již pomalu u mladších generací vytrácí povědomí, že původně lidé, kteří chtěli jet z Trutnova do Úpice, jezdili oklikou přes Polskou a Šikmou ulicí. Teprve v roce 1965 se získalo lepší dopravní spojení vznikem nové Náchodské ulice u sídliště Smeťák,“ připomenul muzejník. Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz Foto: archiv Muzea Podkrkonoší  

Nahoru