Trutnov

Klub Moje Trutnovinky byl na exkurzi v čistírně odpadních vod

V rozlehlém areálu plném nádrží probíhá každodenní čisticí proces, který je ale pro laiky většinou záhadou. Na ČOV jsou napojeny Janské Lázně, Svoboda nad Úpou, Mladé i Staré Buky a Trutnov. Účastníky exkurze v první řadě zajímalo, kolik vody denně a ročně proteče bohuslavickou čistírnou. „Průměrný bezdeštný průtok je kolem 300 vteřinových litrů, což představuje ročně asi devět milionů kubíků vody,“ odhalil tajemství Morávek s tím, že kapacitně ČOV využívá zhruba 40 tisíc lidí. „Máme ale ještě jednu třetinu rezervu, kdyby se začaly napojovat další obce,“ upozornil. Do areálu je přivedená jednotná kanalizace, kterou protéká nejen odpadní, ale také dešťová voda. Na startovní čáře je rozdělovací komora. Ta odvádí vodu do čistírny a v případě záplav nebo jiných mimořádných událostí se dá vypustit do řeky. Na přítoku se sleduje pět základních ukazatelů. Prvním je  ph, což v chemii vyjadřuje, zda vodní roztok reaguje kysele či naopak zásaditě. Dále se sledují rozpuštěné nebo nerozpuštěné látky, biologická spotřeba kyslíku a chemické znečištění. „Jak tedy probíhá čisticí proces?“ ptali se netrpělivě zvědaví návštěvníci. Odpadní voda jde do prvního objektu čistírny, kterým je lapák. V něm se z vody oddělují veškeré pevné nečistoty, jako jsou štěrk, kameny a podobně. To už přítomní kráčejí do tak zvané česlovny. Tam jim vedoucí ukazuje česla, která oddělují vše, co ve vodě plave. Voda pokračuje dál do provzdušňovaného lapáku písku, kde se pomocí vzduchu promývá. Zbavuje se jemného písku a malých částeček, které by potom dělaly v dalším čistícím procesu problémy, usazovaly by se a zanášely nádrže. „Z lapáku písku voda pokračuje do usazovacích nádrží. Tam dochází ke zklidnění a usazování primárního kalu. Ten si sedne na dno a je to první surovina, která se používá na vyhnívání,“ vysvětluje Morávek. V objektu vyhnívacích nádrží představuje tento proces. „Veškerý zachycený kal, který se ohřeje na 37 stupňů, se dává do tak zvaných vyhnívacích nádrží. Jedna nádrž má obsah dva tisíce kubíků. V nich je zdržení asi dvacet dní. Vyhnívání pak doběhne v uskladňovacích nádržích,“ uvedl vedoucí ČOV. Přečištěná surová voda potom putuje do čerpací stanice, kde pomocí aktivního kalu probíhá hlavní čištění. „Odkdy je čistírna v Bohuslavicích v provozu?“ dotazuje se účastnice zajímavé exkurze.  Vedoucí zapátrá v paměti a prohlásí, že je to zhruba od poloviny šedesátých let minulého století. Přibližně před osmi lety musel však areál projít rekonstrukcí, která přišla na 250 milionů korun. „Do biologických linek se vsadil dosud chybějící třetí stupeň čištění, zajišťující tak zvanou nitrifikaci a denitrifikaci. Jeho úkolem je pomocí aktivního kalu odbourávat z vody sloučeniny dusíku a fosforu. Dusík se pak vyvětrává v aktivačních nádržích a zbylý fosfor se váže na přebytečný aktivní kal, který se vrací zpět do vyhnívacích nádrží. Vyčištěná voda pak odtéká do řeky,“ uzavřel čisticí proces Morávek. Voda se vyčistí za 24 hodin. Vedoucí ČOV zdůraznil, že se při čisticím procesu nepoužívá žádná chemie a vše je pod důslednou kontrolou.  „Všechny procesy jsou stejné jako v přírodě,“ poznamenal. V této souvislosti si ale postěžoval na množství tuků, které přichází do čistírny, kde tvoří velké bílé koule, které se musí dostat ven z vody. „Lidé často vylévají tuky z fritovacích hrnců a pánví do kanalizace, což způsobuje problémy. Také používání různých chemických čisticích prostředků, které propaguje reklama, není pro vodu ideální, protože se v ní nerozpustí,“ krčí rameny vedoucí bohuslavické čistírny odpadních vod. Dalším problémem je splachování vlhčených kapesníků. Buničina se rozpadne, ale do čistírny přijdou plastové zbytky. To se týká také tyčinek na čištění uší. Členové klubu Moje Trutnovinky byli exkurzí potěšeni. „Bylo to myslím velmi poučné a měli by to absolvovat i ostatní obyvatelé Trutnova a okolí,“ domnívají se účastníci.                                                                 Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz Foto: Pavel Aberle

Nahoru