Trutnov

Jirku překvapilo přijetí starých kapel mladou generací grinders

„Jezdil jsem dřív hlavně na Brutal Assault, páč to i já, ostřílenej mazák, jsem trošku podlehl názoru, že Čurbyho veselice na Bojišti je šílenost pro obyčejnýho smrtelníka nepřijatelná,“ odepisuje mi v neděli večer přes facebook muž, který v deseti letech přišel o levou ruku. Tímto by se chtěl Čurbymu omluvit. „Obscene je top fest splňující všechny atributy přátelského setkání milovníků extrémních odnoží muziky,“ zdůrazní. V areálu jsem ho potkal v doprovodu manželky i sedmiletého synka. Jirko, do jaké míry tě zasytil letošní festivalový nášup? Letošek přinesl specialitku v podobě středečního Speed festu a já, jako asi každý čtyřicátník-metalista, jsem vyrostl na kapelách typu S.D.I. Takže už začátek jako řemen a to byl pouze začátek. Musím říct, že samotné splnění snu setem grupy S.O.B. by mě plně labužnicky zasytilo. Když k tomu připočtu další laskominky Nuclear Assault, Darkness, Evil Invaders, Violator či Infest, opouštěl jsem letos Bojiště zcela zasycen. Ještě zmíním Sinister. Které kapely sis teda nejvíc užil? Bezesporu Stormtroopers Of Beer! Vidět a slyšet na vlastní uši (skoro) originál album Speak English or Die je neuvěřitelný!!! Pamatuju si, když jsem tenhle skvost poprvé slyšel, byl jsem v sedmé třídě (rok 1987) a svět se změnil. Potom, jak už jsem zmiňoval, určitě legendy Darkness, Nuclear Assault, Razor… Co název, to pojem! Co pro tebe letos na OEF bylo největším překvapením? Největším, a musím říct příjemným, překvapením pro mě bylo přijetí několik dekád starých kapel, mladou, nastupující generací grinders. Je vidět, že geniální díla zůstanou geniální pořád a na „stáří“ nezáleží. I když jsi na Bojišti teprve podruhé, co tady na to říkáš? Spoustu let objíždím festivaly po celé republice a musím Čurbymu složit poklonu. Nejde ani tak o organizaci, tu mají víceméně zmáknutou všude, ale ta všeobjímající atmosféra narozeninové párty čišící z každého človíčka se na průběhu festu aktivně podílejícího, to jinde prostě nezažiješ. Mám to štěstí, že můžu Čurbyho považovat za svého přítele a jsem si jist, že to je tou pozitivní energií, kterou do všeho vkládá bez jakýchkoliv požadavků zpět. Jak se člověk stane fanouškem tohoto drsnějšího stylu muziky? Moje teorie je jasná: autor hudby vloží do svého díla energii, kterou posluchač vnímá. Potom se každému líbí něco jiného, protože každý jsme na jiné vlnové délce. Já osobně miluju metalovou muziku od svých dvanácti let a moje milovaná žena by ti potvrdila, že jsem totální závislák. (i teď mi k sepisování odpovědí hrají S.O.D.) Prvním kontaktem byli Manowar 1987, potom přišli Arakain, Slayer, Kreator… No a tím mi započala nekonečná jízda skrz všechny odnože metalu od hard rocku po grind core.   Co bys řekl těm, kteří říkají, že je to jen kravál? Nic bych jim neříkal. Každý má právo poslouchat to, co je jeho duši nejbližší. Já třeba nedávám techno a taky v tom nevidím problém. Moje ženuška mě miluje, žijeme spolu už osmý rok a za tu dobu neuhnula ani o píď v názoru na hudbu v podání mých srdcových Napalm Death. Takže ono „Každému co jest“ tady platí a platit bude, což je dobře. Jsi spíše konzervativnější posluchač nebo si taky někdy zadivočíš v kotli? Muziku si jezdím užívat vždy na plný pecky. Kotel je to místo, kde bych se pokaždé rád viděl. Skočit si z pódia do lidiček má taky své neoddiskutovatelné kouzlo. Ale letošní OEF jsem s hubou dokořán sledoval výkony svých oblíbenců s patřičným odstupem, vědom si toho, že víckrát se mi vidět Nuclear Assault, S.O.B. či Darkness asi nepoštěstí. Třeba si to vynahradím na letošním Brutal Assaultu. Přišel jsi na festival někdy v masce? Která tě letos dostala? Přiznávám se, že už jsem natolik náročný na pohodlí, že se oblékám, abych v první řadě uspokojil své nároky v tomto ohledu. Díky Bohu za dnešní možnosti outdoorového oblečení. Letos jsem vzal poprvé na festival svého sedmiletého synka, tak třeba příští rok bude chtít dorazit v kostýmu. Určitě bych mu v tom nebránil - ba naopak. Osobně, pokud by probíhala volba top kostýmů, tak bych se přiklonil ke kostýmu Ježíše Krista. Amen. Patříš mezi příznivce festivalu, ale dokázal bys něco najít, co ti vadí a mělo by se změnit? Napadá mě pouze nedotaženost hesla „Poroučíme větru dešti“, ale to by nebyl Obscene Extreme, aby nesprchlo. Jinak bych opravdu nic neměnil. Příští rok bude 20. ročník. Jakou kapelu by sis chtěl poslechnout na živo? Určitě bych ocenil staré kapely, který to svým srdcem a duší celý rozjížděly. Bezesporu si chci na pódiu zařádit s Markem „Barney“ Greenwayem z Napalm Death. Těch grup by bylo hrozně moc, ale kecat do toho Čurbymu určitě nechci. On nás určitě výběrem kapel opět potěší. Jako každoročně. A za to mu patří můj nezměrný dík. Michal Bogáň michal@trutnovinky.cz foto: Jan Bartoš

Nahoru