Trutnov

„Draci“ v ročence vyrukovali s objevy. Postaví jim pomník?

Ten hned přiznal, že letošní dílo se nerodilo snadno, ale takřka v porodních bolestech. „Loni jsme podali nadstandardní výkon, protože ročenka měla přes sto padesát stran, jedna pecka větší než druhá. Letos se ale nedařilo, nedařilo a nedařilo,“ přiznal vrchní drakolog s tím, že pohádku o městě Trutnově názorně přítomným předvedl právě na výkladové točně. „Je zde hodně domů, tady někde je pivovarda,“ začal Štemberka s odkazem na pivovarskou restauraci, kde se „draci“ pravidelně scházejí a kde vznikají geniální myšlenky vedoucí k zásadním objevům či výpravám za nimi. „V tom domě se vaří v hlavách čtyřech chlapů, kteří už vytvořili čtyři předchozí ročenky, idea vedoucí k ročence páté. A když pátá ročenka, tak pět autorů. Tím pátým je náš spolukumpán Vašek Horák, ředitel muzea v Hořicích,“ vysvětlil Štemberka. A jak si tato pětice usmyslela, tak nakonec udělala. „V této ročence se pokoušíme shrnout a zpracovat nové poznatky z našich bádání, která se většinou týkají mytologie a historie našeho města. I letos se nám podařilo objevit dvě nové verze kroniky o počátcích Trutnova. Absolutní novinkou je zveřejnění zcela neznámé podoby malé městské pečeti Trutnova a také nejstarší známé barevné verze městského znaku,“ nastínil předseda sdružení. Ten zároveň začal vyvolávat autory, aby blíže, ale stručně představili své příspěvky v ročence. Pořadí vyvolávaných u těch, kteří se prezentovali na konci, vzbuzovalo dojem, že jejich předřečníci jsou Štemberkovými oblíbenci. Ale to jen tak na okraj. Zpět však k objevům. Skutečně zásadním a tak trochu náhodným byl právě objev malé trutnovské pečeti, který v Národním archivu při pátrání po něčem jiném učinil trutnovský archivář Pavel Zahradník. „Pečeť je součástí listiny, kterou v roce 1568 trutnovští radní s purkmistrem potvrzují povinnosti a práva libečského rychtáře Hanse Peiskera,“ prozradil šťastný, ale vždy připravený nálezce Zahradník. Další významnou událostí je malovaný městský znak, o němž referoval ředitel hořického muzea Horák. „Doprovodný nápis obsahuje i letopočet 1690, jenž nám přesně datuje vznik malovaného znaku,“ uvedl. Štemberka se zaměřil na Trutnovy a Úpy, které se nacházejí v baltické nivě, a je také autorem studie Signum. Předposledním autorem je Zdeněk Semerád, který soustředil pozornost nejen na magické čtverce související se strukturou města Trutnova, ale také na dům trutnovské lékárníka Heinricha Spiegela, který dosud stojí na Krakonošově náměstí a zdobí ho iniciály lékárníkova jména HSP. Letošní ročenku uzavírá Petr Kotyza, jehož pozornost poutá Albrecht z Trautenbergu v rodové historii (O prvním dračím komiksu). Pak už došlo ke kýženému křtu. „Jak už bývá zvykem, cestu ke křtu ročenky si nenašel nikdo z odborných kruhů, což nás na jednu stranu mrzí, ale zároveň jsme si vědomi, že tím odborným kruhem jsme právě my, tvůrci,“ prohlásil Štemberka. O samotný křest požádal etnologa Libora Duška z vrchlabského muzea. Ten svůj vtipný úvod doplnil poeticky, neb v sobě při jízdě vlakem do Trutnova objevil básnické střevo. Připomenul, jak Petr, Pavel, Zdenda, Otto vyjeli do archivu, což pak probrali na pivu. „Načerpali vlastní pílí spousty cenných dokladů, které řádně zhodnotili v knize Z našich pokladů. Štemberka, Kotyza, Semerád, Zahradník, jednou jim Trutnov rád postaví pomník,“ zaveršoval kmotr a pokřtil pátou ročenku O našich pokladech. Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz Foto: Jan Bartoš  

Nahoru