Trutnov

Co hlas, to barva, proto Colours of GTU, prozradil sbormistr Kábrt

Měl jste už předtím nějakou zkušenost s řízením pěveckého sboru?Co se týče samostatného vedení sboru, je to moje první zkušenost. Do té doby jsem byl vždy spíše veden. Teď si konečně můžu vyzkoušet, jaké to je sbor řídit. Když se pak povedou koncerty, je to radost. Co předcházelo jeho založení? Když jsem v září 2010 přišel učit na trutnovské gymnázium, měl jsem vizi, něco takového založit. První dva roky po nástupu jsem se trochu rozhlížel a hledal potencionální zpěváky. Někteří za mnou dokonce začínali chodit sami. Pak jsem oznámil, že od září začínáme a předložil termíny zkoušek, aby si ostatní přizpůsobili svůj program. Kolik vás na začátku bylo? Zpočátku nás bylo asi patnáct nebo šestnáct. Časem se o sboru dozvídali další studenti. V současné době jsme letošní sezonu končili na počtu pětadvacet zpěváků. Bohužel nám letos odešlo sedm maturantů, takže budeme muset v září najít náhradu. Rádi bychom počet členů udrželi na dvaceti lidech, což považuji za optimální. Jak provádíte výběr členů?Při zakládání sboru jsem ve škole rozvěsil cedule s oznámením, že začínáme, kdo má čas a zájem, může přijít. Další nabírání členů probíhalo tak, že za mnou chodili sami studenti, kteří chtěli zpívat, nebo jsem adresně sám chodil za lidmi, co zpívat umí. Získali jsme tak cenné posily. Sbor je smíšený s tím, že dívek je převaha. Asi je to víc baví, kluci se trochu stydí.   Jste víceleté gymnázium, takže ve škole je poměrně velké věkové rozpětí. Máte ve sboru také děti?Převládají starší studenti z vyššího gymnázia, ale v letošním roce se přihlásili dvě skvělé dívky z primy, věkově na úrovní šesté třídy základní školy. Nebráním se tomu, protože jsou to nejperspektivnější členové. Čím dříve začnou, tím déle ve sboru vydrží. Objevil se za krátkou dobu existence sboru nějaký výrazný pěvecký talent?Téměř všichni, kteří chodí do sboru zpívat, jsou hudebně aktivní a hrají na nějaké nástroje. Což je někdy pro mě obtížné, když plánuji zkoušky či vystoupení. Sladit tolik lidí, aby měli čas, není jednoduché. Ze studentů, kteří ve sboru vynikají, můžu určitě zmínit Hanku Zítkovou. Je to vynikající cellistka. Mohl bych ale jmenovat polovinu sboru, konkrétní jména bych nevyzdvihoval. Talentovaných zpěváků je spousta. Co máte na repertoáru?Snažím se o průřez všemi žánry. Musím brát ohled na vkus a chuť zpěváků, abych jim nepodsouval něco, co se jim nebude chtít zpívat. Vytvářím sice repertoár sám, ale nechám si poradit. Když se to v našem sboru hodí zpívat, tak to použiji. Náš repertoár obsahuje českou klasiku, například Leoše Janáčka, díle lidovky v úpravě Zdeňka Lukáše, spirituály, úpravy swingových a jazzových skladeb od Louise Primy. Je to žánrově pestré, aby to bylo dramaturgicky záživnější. Členové mají i jiné aktivity. Daří se vám držet pravidelný rytmus zkoušek?Za dobu existence sboru jsem stanovil pevně termín zkoušek. Konají se vždy v pondělí ve 14.45 hodin. Asi to tak zůstane i v novém školním roce, protože většina tříd má v úterý, ve středu a ve čtvrtek odpolední hodiny až do půl čtvrté. Na pozdější hodiny bych studenty na zkoušky nenalákal. Proč jste nazvali sbor Colours of GTU?První tři měsíce v první sezóně jsme vymýšleli, jak bychom se mohli jmenovat.  Když jsme měli první vystoupení, přemýšleli jsme, jak se oblečeme. Došli jsme k tomu, že se hlasy členů barevně odliší. Holky v sopránu budou mít žluté triko nebo halenku, v altu červenou, kluci v tenoru modrou košili a v basu černou. Vypadalo to zajímavě, tak někdo ze studentů řekl Barvy školy čili Colours od GTU. To jsem akceptoval. Kolik jste měli za dobu existence vystoupení?Kdybych počítal i drobná vystoupení v rámci vernisáží výstav na gymnáziu, tak jich bylo asi dvacet. Jsem rád, že se nám podařilo zpívat tolikrát. Koncerty jsou pro nás důležité, je to motivace pro zpěváky. Před prázdninami jste měli koncert v síni Bohuslava Martinů. Měli jste dobré ohlasy? Byl jsem mile překvapen. Sál byl plný ze tří čtvrtin, návštěvnost byla tedy slušná. Myslím si, že se vystoupení povedlo. Měli jsme padesátiminutové vystoupení. Doufám, že si to hlavně zpěváci užili. Ve světle obtíží při nácviku během května a června, kdy byly maturity, to dopadlo dobře. Když nám teče do bot, tak se zkoncentrujeme a výkon jde nahoru. Uvažoval jste o tom, že byste odcházejícím členům sboru uspořádal koncert na rozloučenou?Na konci června jsme měli závěrečný koncert. Tam jsem přemýšlel, jestli bychom se měli nějak speciálně loučit s těmi, co končí školu. Nakonec jsem to zavrhnul, protože jsem jim několikrát opakoval, že maturitou, pokud budou mít čas, nemusí jejich angažmá ve sboru končit. Třeba letos s námi na jednom vystoupení zpívala loňská absolventka školy. Jak vidíte perspektivu vašeho pěveckého tělesa?Důležité nyní bude, jak se v září sejdeme, je to sázka do loterie. Dlouhodobé plánování se v tomto případě nedá uplatňovat. Záleží to vždy na aktuálním stavu zpěváků, kolik jich přijde, zda jsou dobří a schopní zpívat z listu a podobně. Chtěl bych pokračovat v nastoupené linii. Mít minimálně dva slavnostní koncerty o Vánocích a na závěr školního roku v Trutnově. Po oba dva roky, co existujeme, se účastníme celostátní přehlídky gymnaziálních sborů ve Valdštejnském paláci v Praze. Čekáme také, kdo nás osloví a někam pozve. Rád bych letos udělal nějaké koncerty mimo Trutnov, třeba v Červeném Kostelci nebo kdekoliv jinde. Sbor je jediná hudební aktivita gymnázia? Pod školou jiný orchestr není, ale studenti se muzikantsky realizují mimo gymnázium. Hrají v souborech nebo kapelách tam, kde žijí. Jsou pak schopni vytvářet příležitostná seskupení, která hrají například při vernisážích v gymnaziální galerii Dračí ulička.        Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz Foto: archiv Colours of GTU

Nahoru