Tradice založená na pověsti, poprvé zaznamenané v 16. století, situuje do těchto míst „sluj ukrutné saně“, která byla přemožena družinou bájného zakladatele města Albrechta z Trautenbergu v roce 1006. Drak jako heraldická figura se objevil i na městských pečetích a stal se i součástí městského znaku. Dračí ulička procházela podél zadních traktů domů v Mostecké ulici a mezi dřevěnými domky. Ještě v polovině 19. století se nazývala Koželužská a ústila do ul. Vodní. V duchu romantismu 19. století byla pak přejmenována na „Lindwurmgasse“ – Dračí uličku. Zanikla při demolici zástavby Slezské a Mostecké ulice v osmdesátých letech minulého století.
Staré pověsti také vyprávějí, že pahorek, pod kterým bylo dračí doupě, se stal klíčovým bodem pro vyměření vznikajícího města. Výtvarné ztvárnění pahorku s plastikou dračí saně v obnovené Dračí uličce je velice symbolické. Tvar podstavce připomíná výše zmiňovaný pahorek, ale je i vyjádřením celého města, které je obehnáno prstencem hradeb. Ty jsou znázorněny kovovou obručí, jež obepíná celé dílo. Text je napsán ve třech jazycích, obrazně tří městských bran, česky, německy a latinsky. Obsah textu je citací slov papežského legáta, z jedné verze starých pověstí: „Ty ukrutný a hanebný netvore, jsi požehnáním tohoto města a navěky jím i zůstaneš.“ Obruč je však i prstenem, který je na městském znaku nesen havranem. Barvy kamenného podstavce jsou názvukem na geologické reálie krajiny Trutnovska. Červený kámen odkazuje k permskému pískovci, na kterém leží město. Bílý materiál zastupuje skály Čížkových kamenů a černé kostky odkazují k černému zlatu Žacléře. Dominantou podstavce je kříž, neboť z křesťanské víry čerpali naši předkové smysl své existence. Všemu dominuje plastika ležící saně, která v sobě zahrnuje nejskrytější významové roviny.
Foto: Miloš Šálek
cz