Trutnov

Zajímavost v muzeu: nouzové peněžní poukázky z Trutnova

Revoluční léta 1848 až 1849 v habsburské monarchii s sebou přinesla finanční krizi, při které byla velká nouze o drobné mince. Bylo proto přechodně povoleno vydávat soukromé peněžní poukázky, které tak dočasně přejaly funkci státní měny. Poukázky tehdy vydávali nejen obchodníci, ale i drobní podnikatelé, města, obce, peněžní ústavy, ale i kavárny, hostince, a dokonce i divadla. Jednalo se vlastně o soukromé obchodní směnky s úzkým okruhem oběhu, jejichž množství záviselo na výši částky disponované ke krytí nouzových poukázek. Tyto poukázky nejčastěji zněly na částku od 1/2 do 20 krejcarů konvenční měny. Jejich vydavatelé je nepovažovali za skutečné peníze, nýbrž jen za pomocná platidla. Přesto se nouzové peněžní poukázky používaly poměrně dlouho. Výnosem z 23. dubna 1849 byla nařízena povinná výměna soukromých poukázek za zákonná platidla, a to do konce května 1849. Nouzových poukázek se ale ojediněle užívalo ještě v roce 1850.Ve sbírkách Muzea Podkrkonoší se dochovalo několik nouzových peněžních poukázek z let 1848 až 1849. Zde prezentované exempláře v hodnotě 20 krejcarů konvenční měny byly vydány v Trutnově 8. listopadu 1848 obchodníkem Johannem Faltisem (1796 až 1874). Ten v té době vlastnil velkou mechanickou přádelnu lnu v Mladých Bukách, zatímco v Trutnově provozoval od roku 1823 obchod s koloniálním a barvířským zbožím a plátnem. Jen pro úplnost dodejme, že Johann Faltis založil v roce 1858 v Trutnově velkou přádelnu lnu, která stávala v místech pozdějších budov ONV a ZPA v Horské ulici. Oba exempláře poukázek jsou potištěné pouze z jedné strany a mají rozměry 11,3 krát 7,3 cm a 10,4 krát 6,3 cm. Do oběhu se zřejmě nikdy nedostaly, na což poukazuje jejich nevyplněné číslování v pravém dolním rohu. Součástí sbírek muzea jsou od roku 1893, podobně jako nouzové peněžní poukázky vydané v Hostinném, Svobodě nad Úpou či Velké Úpě. Ondřej VašataMuzeum Podkrkonoší

Nahoru