Trutnov

Z válečné služby na bitevní lodi posílal domů deník ve formě pohlednic

Právě sbírka korespondence z pobytu na moři je teď k vidění v expozici Muzea Podkrkonoší nazvané Sloužil jsem na bitevní lodi. Zachycuje 1. světovou válku, jak ji prožil František Šmídt ze Dvora Králové, elektromontér na bitevní lodi S.M.S. Babenberg rakousko-uherského námořnictva. V letech 1914 až 1918 posílal domů rodičům a sestře korespondenční lístky, dopisy, pohlednice a fotografie, které unikátním způsobem přibližují život na palubě bitevní lodi. Nutno dodat, že je posílal opravdu často - několikrát v týdnu.„Psal běžné věci. Jak se má, co potřebuje poslat, nebo co on naopak pošle domů. Většinu psal v češtině, ale něco i v němčině, uměl perfektně německy, ale i anglicky,“ řekla Šmídtova praneteř Eva Drtinová, která nepoškozený soubor několika stovek kusů korespondence vlastní. Soubor, který vlastně vypráví příběh námořníka z českého vnitrozemí. Počínaje jeho výcvikem, přes službu a život na lodi, po zachycení plavidel, která spatřil. Kdo čeká na fotografiích romantiku, bude zklamán. Nic takového na snímcích není. „Práce námořníků na lodích žádná romantika nebyla. Měli velmi tvrdý život. Důstojníci pocházející ze šlechtických rodin se chovali dost arogantně. Pro řadové námořníky to byl každodenní dril, často byli trestáni. Třeba Šmídt měl první dovolenou až po dvou letech služby,“ upozornil sběratel Jaroslav Drtina.Přesto jsou snímky neobvyklé tím, kdo na nich je. Například pekaři, vojenská hudba, elektromontéři či další lodní personál. Podle odborníků jde v naší zemi o unikátní soubor dokumentů, které pocházejí od jediného člověka - námořníka, který měl zálibu ve fotografování a posílání pohlednic. „Nevím, jestli někdo má něco podobného v takovém množství,“ uvedl Drtina.Že byl právě královédvorský rodák v námořnictvu Rakousko - Uherska nebyla náhoda. Byl to odmalička jeho sen. Navíc Češi byli v té době uznávaní jako kulturní a vzdělaný národ. „Byli kvalifikovaní, takže dělali třeba strojníky, elektrikáře, hudebníky či lékaře. Zatímco lidé jiných národů třeba nakládali uhlí,“ dodal Jaroslav Drtina. Expozice potrvá do 7. června. Přístupná je v muzeu denně kromě pondělí. Pavel Cajthamlpavel@trutnovinky.czFoto: Miloš Šálek čtěte také:Sběratel Drtina vystavil v muzeu zaniklé krkonošské boudy na pohlednicíchMuzeum představuje krkonošské boudy na starých pohlednicích

Nahoru