Trutnov

Vzhled Trutnova ovlivnily velké požáry

Požár náměstí v roce 1861.Co si vlastně máme představit pod pojmem Vnitřní Město?Jedná se o prostor uvnitř městských hradeb, ze současného pohledu historický střed Trutnova. Tvoří ho Krakonošovo náměstí a z něj vybíhající ulice, tedy část Horské ulice, dále Palackého, Havlíčkova, Jihoslovanská, Bulharská, Slezská, Farská, Školní, Vězeňská a ulice Na Vrchu. A také uličky, které spojují Palackého s Havlíčkovou a Jihoslovanskou s Bulharskou, a rovněž uličky, které vycházejí z náměstí, Jihoslovanské a Havlíčkovy směrem k ulici Na Struze.Co je pro tuto část města charakteristické?Koncentruje se v něm velké množství cenných stavebních památek. Ale nejvíc je pro Vnitřní Město charakteristické podloubí. Je to zvláštnost i v rámci celé republiky. Málokterá města mají podloubí po všech stranách náměstí, trutnovské podloubí ovšem navíc zabíhá i do okolních ulic. Podloubím na jižní straně, tedy z Jihoslovanské přes náměstí do Havlíčkovy, jdete suchou nohou několik set metrů. To nám turisté závidí, protože s tím se nikde nesetkali.Pro centrum jsou typické historické domy. Moc moderních staveb v něm není.Je plné historických staveb, ve kterých se mísí různé stavební slohy. Taky v něm ale najdeme novostavby, tedy domy ze dvacátého století. Když se podíváme na trutnovská předměstí, tak zjistíme, že zde v drtivé většině převažují budovy, které jsou maximálně 150 let staré. Málokdy na předměstích najdeme budovu z období před rokem 1850.Krakonošovo náměstí na počátku 19. století. Při srovnání s jinými městy nevypadají domy z Krakonošova náměstí až zas tak historicky. Je to pravda, nebo to jen jako domácí obyvatelé nevnímáme?Ano, zdejší domy nemají například barokní štíty nebo bohatou renesanční sgrafitovou výzdobu. Důvod je prostý. Trutnov v minulosti mnohokrát vyhořel, často velmi dramaticky. Požáry změnily tvář domů, fasád a střech. Poslední velký požár zde zuřil roku 1861. Padla mu za oběť většina domů uvnitř hradeb. Vyhnul se tehdy např. Jihoslovanské ulici. Všimněte si, že dodnes má polovina ulice - ta která nevyhořela - jednopatrové domy. To je vlastně ona starobylá část, která nám připomíná, jak naše město vypadalo v první polovině devatenáctého století.To znamená, že dvoupatrové domy vyrostly po požáru 1861?Ano. Do té doby byly běžné jen jednopatrové. Druhé patro získaly až po požáru v roce 1861.Proč byly požáry tak tragické?Domy na sobě byly doslova nalepené a měly často dřevěné štíty. Když proto jeden z nich vzplanul, tak se často stalo, že vlivem větru přeskočil oheň na sousední domy, od nich na další a takto velmi rychle shořel celý Trutnov. V roce 1861 požár ušetřil jen Jihoslovanskou a Slezskou ulici, budovu dnešního muzea a částečně i kostel. Přesto má ale Trutnov celou řadu památek, třeba starobylé portály domů, někde jsou renesanční či barokní klenby. Na Staré radnici a městské galerii máme dokonce sgrafitovou výzdobu, která dodnes připomíná renesanční kapitolu Trutnova.A co hradby?Ohraničovaly Vnitřní Město. Původně byly dřevěné, nejpozději od šestnáctého století ovšem již kamenné. Chránily město před nájezdy nejrůznějších útočníků. Bohužel, dodnes se z hradeb zachovaly jen malé fragmenty. Kameny z hradeb totiž sloužily jako vítaný stavební materiál po požáru v roce 1861 pro obnovu vyhořelého města. Hradby měly sílu zdiva cca 1,2 metru. Část hradeb se ale zachovala, třeba v ulici Na Struze.Poutavě dnes znějí vzpomínky na vstupní brány do středověkého Trutnova.Byla to ve středověku jediná místa, kterými se dalo do města vstoupit. Horní branou neboli Pražskou u dnešní Restaurace City, Dolní neboli Slezskou u dnešní výlepové plochy pod městským úřadem a Střední čili Horskou na dnešní pěší zóně v blízkosti pamětní desky Josefa Mühlbergera. V bránách byla i vězení a sloužily jako pozorovatelny. Patřily svého času k dominantám Trutnova a byly pro město velmi významné.Školní ulice na počátku dvacátého století.Která z nich byla největší?Horní. Stála v místech, kde byl okolní terén položen výš, než samotné město. Nepřítel tam měl tedy zjednodušenou pozici při dobývání Trutnova. Takže opevnění zde muselo být masivnější a propracovanější, než u zbylých dvou bran. Horní brána byla zbořena po požáru v roce 1861, kdy vyhořela.V Trutnově máme ulici pojmenovanou Hluboký Příkop. Souvisí její název nějak s hradbami?Určitě. Terén před hradbami byl v onom místě dost nevýhodný pro obránce. Aby Trutnované nepříteli v tomto úseku ztížili přístup k hradbám, vybudovali tam skutečný hluboký příkop. To samé se týká ulice Na Struze. Je to ulice, která se nachází před hradbami, ale i tam museli vybudovat příkop, aby eliminovali riziko útoku z této strany. Jednalo se o vodní příkop napájený strouhou z dnešního parku.Kterou část Vnitřního Města vlastně osídlili lidé nejdříve?Samozřejmě lukrativní prostor dnešního náměstí. To bylo centrum města. A pak ulice směřující k hradbám, čili Horskou, Palackého, Havlíčkovu, Bulharskou a Jihoslovanskou. Naopak v ulici jako Farská nebo Školní dříve zástavba příliš nebyla. Farské dominovala fara a farský dvůr, Školní ulici zase budova dnešního muzea a pivovar. A co kostel?Důležité je vědět, že ten původní stával na místě dnešního městského úřadu. Jenže v roce 1745 zasáhl město katastrofální požár. Gotický kostel byl po něm natolik poničen, že musel být zbořen a postaven na jiném místě zcela znovu. Vedle muzea tak od druhé poloviny 18. století stojí barokní kostel Narození Panny Marie. Trutnovské centrum se dnes vylidňuje. Jak to bylo v minulosti?Bylo plné obchodů, restaurací a kaváren, takže to v něm opravdu žilo.Pavel Cajthamlpavel@trutnovinky.czFoto: archiv Muzea Podkrkonoší O MÍSTNÍM HRADĚ (dnešní muzeum) Spjatý s počátky města je od přelomu 13. a 14. století. Na počátku 16. století ho získali bratři ze Šumburka, kteří ve sklepení hradní věže razili falešné mince. Nechtěným svědkem nekalých praktik se stal hradní hejtman Jiří Javornický. Šumburkové ho nechali sprovodit ze světa najatými vrahy.Jako hrad existoval do poloviny 16. století a svým způsobem byl malou pevností, uvnitř městských hradeb. Asi v roce 1550 ho nechal Kryštof z Gendorfu přestavět na renesanční zámek. Hrálo se v něm dokonce divadlo, pořádaly hudební slavnosti, zámek žil bohatým kulturním životem.Za třicetileté války byl zámek opakovaně vypleněn a poničen. V 18. století sloužil převážně jako sklad soli, v polovině 19. století byl přestavěn na nižší reálnou školu a později se stal dívčí školou.Muzeum v objektu sídlí od roku 1927. Zpočátku využívalo část, jako celek ho má od roku 1950.O trutnovském hradu se ve svém životopise zmiňuje panovník Karel IV., protože ho v roce 1338 musel vykoupit ze zástavy. Vlastimil Málek, ředitel Muzea Podkrkonoší

Nahoru