Trutnov

Výtvarníci předvedli tvorbu, každý po svém

Výtvarníci a jejich skupinové foto před Uffem.Přímo v Trutnově se prezentace odehrávala na třech místech - v ateliérech malířů Roberta Fürbachera ve Školní ulici a Romana Schrolla v Bendlově ulici u Jiráskova náměstí. A také vedle Uffa, kde byla k vidění tvorba deseti malířů a fotografů, kteří většinou mají ateliéry ve svých bytech a z prostorových důvodů do nich nemohli pustit veřejnost.Atraktivní byla u společenského centra hlavně výstava fotografií loni pořízených portrétů, a možnost nechat se znovu vyfotit, i když „trochu jinak“. Lákala ale i možnost něco namalovat či jen tak pobesedovat s uznávanými umělci, jak je například výtvarník a držitel Kulturní ceny města Trutnova Miloš Trýzna.V ateliéru Roman Schrolla na Jiráskově náměstí.Dřevořezbář Milan Pejřimovský vítal návštěvníky na svém ranči v Mladých Bukách. Na zahradě měl asi dvacet soch, které jsou její stálou součástí, k tomu ale vystavil ještě dalších asi patnáct interiérových soch. Trpělivě přitom odpovídal na podle něj tradiční dotazy. „Kdy jsem začal, kde sháním dřevo, jak dlouho to dělám, kde beru motivy, kdo mi stojí modelem - takové všetečné otázky mi lidé dávají. Odpovídám rychle, bez problémů, jsou to stálé otázky,“ přiznal.Drtivou většinu soch ukázal bez názvů či komentářů. A lidé neprotestovali. Naopak. „Funguje to i bez popisek. Ať každý popřemýšlí, co mu to představuje nebo znázorňuje, kde jsem vzal motiv, jak jsem to mohl vyrobit, že mi to neprasklo, proč tomu věnuju tolik času a nesedím místo toho u televize,“ řekl.Na ranči u Milana Pejřimovského v Mladých Bukách.U většiny soch je ale patrné, o jaké postavy jde. Třeba o těhotnou Peruánku nebo o ženu, na kterou prší a ona naštvaně kope do deštníku, který ji nejde otevřít. „Není to mýtická postava jako čert nebo Krakonoš, vše muselo to být přesné v měřítku, takže to bylo pracnější. Pracoval jsem na ní asi před deseti lety, zhruba tři neděle po čtyřech hodinách denně, vytrvale, trpělivě, to se těžko vysvětluje, musí se to zažít. Ale práce je to zajímavá práce,“ uvedl.Kamenosochař a řezbář Sochař Roland Hantl ukázal v Mladých Bukách doslova ´co bylo po ruce´. „Asi padesát kousků, co jsem posbíral kolem baráku a doma,“ smál se. „Lidi se nejčastěji ptají, jak to dělám dlouho. Říkám, že práce s dřevem je jednodušší, rychlejší, můžu ho narychlo opracovat motorovkou. Pískovec ne. Co ve dřevě trvá týden, do pískovce čtrnáct dnů,“ vypočítal.Na zahradě u Rolanda Hantla v Mladých Bukách.Mezi jeho vystavenými exponáty zaujala třeba dřevěná socha s historickým motivem horského myslivce, který pomáhá vstát zraněnému vojákovi. „To byla jemná práce, trvalo mi to skoro měsíc.“Nyní se snaží vytesat lva kamene, který mu před více než třiceti lety přivezli ze Zelené louky. „Je to hodně tvrdý kámen. Vždycky ze mě leje, jak do toho buším. Není to jako tesání do pískovce, je to hodně pracné,“ připustil. Pavel Cajthamlpavel@trutnovinky.czFoto: Miloš Šálek, Ctibor Košťál

Nahoru