Trutnov

Vedení města by mohlo být jiné, říká lídr TOPky Jiří Řehůřek

Nejprve pojďme k vám osobně. Proč vlastně chcete být starostou?Protože si myslím, že by byly potřeba nějaké změny ve městě, které naše strana vidí, že by bylo potřeba, aby se něco změnilo ve fungování města jako takového. To je asi hlavní důvod, proč do toho jdeme, do kampaně a proč já vzal funkci lídra. Jste v případě volebního vítězství připraven opustit ordinaci a řídit město?Jsem připravený. Nezbavuju se té zodpovědnosti, že kdybych náhodou třeba vyhrál, že bych řekl, že nenastoupím nebo že nebudu pracovat v zastupitelstvu. Nic takového. Už jsem minulé období v zastupitelstvu byl, časově si myslím, že bych zvládnul i nějakou náročnější funkci. Nepředpokládám, že naše strana vyhraje tak, abychom měli nárok na starostu, ale kdyby to byla i nějaká jiná funkce, jsem připraven do toho jít, s tím, že bych třeba omezil jiné aktivity, ale ne svoji práci. Tu bych zatím omezit nechtěl. Pokud by nedošlo k tomu, že bych starostou byl. Pak bych to asi všechno nestíhal, svoji současnou práci plus tohle. Pak bych to musel řešit asi spoluprací s nějakým dalším lékařem na pár dnů v týdnu. Ale chtěl bych tu práci dělat dál, samozřejmě na nějaký přizpůsobený úvazek nebo přizpůsobenou dobu. Upřesněme pro voliče. V celostátní politice byli zvyklí, že ODS a TOP09 byli partneři. Zatímco tady na regionální úrovni to tak asi není. Jak to bylo? Byli jste v koalici se současným vedením radnice?Nebyla to oficiální koalice. Naše názory jsou převážně pravicové, naše hlasování podle toho vypadalo. Nebyla to oficiálně domluvená nebo podepsaná koalice jako taková. Protože koalici tvořily v dostatečném počtu stávající sdružení a ODS, nebyli jsme přizváni. Tudíž jsme neměli ani člena v radě. Byli jsme prostě členové zastupitelstva. Spousta čtenářů se mě na to ptala. Zdá se jim totiž z kampaně, že se proti současné koalici vymezujete, ale kdo chodí na zastupitelstva, tak ví, že jste právě s koalicí většinou hlasovali. Některým lidem to prostě hlava nebere.To je pravda. Hlasování asi většinou bylo s koalicí, ale teď si myslíme, že by se to opravdu mohlo dělat jinak, že by celé vedení města mohlo být jiné. Důkazem pro Trutnováky je i personální složení vaší kandidátky, kde je například Martin Věchet, lidmi vnímaný jako nepřítel starosty. Lidem to pak nedávalo smysl, že byste mohli spolupracovat s ODS.Obecně se říká, že koalice se dělají den po volbách. Zatím jsme se nevyčlenili, s kým budeme spolupracovat. Máme určité představy, ale vůbec jsme to neventilovali, nikam jsme to nesdělovali ani nepsali. Koalice opravdu budou až podle výsledků voleb. Máme nějaké limity, kam bychom nešli, ale ne zase nějaké zásadní. Takž se nedá nyní říct, že byste s nějakou stranou do koalice nikdy nešli?To se dá říct. TOP09 na celostátní úrovni má vymezeno, že nebude spolupracovat s KSČM. Pojďme k vašemu volebnímu programu. Chcete zamezit rozpínání další zástavby do okolní krajiny, dáváte stop megalomanským projektům, které město zadlužují. Které megalomanské projekty máte na mysli?Jedním z projektů, který si myslím, že město hodně zadlužil, byla výstavba Uffa, i když to už se teď podařilo poměrně dobře splatit. To je asi věc, která členům naší kandidátky vadila nejvíc. Výstavba Uffa, to bylo poměrně hodně peněz. Myslíme si, že to mohlo být třeba i levnější. To už ale nezastavíte.To ne, ale nechceme další takové podobné projekty, které by stály hodně peněz a je otázka jejich využití. Víte o některých, které mělo současné vedení v plánu? Když uvádíte, že jim chcete zabránit.Ne, to nebylo konkrétně. To je obecně řečeno. A zástavba okolní krajiny, tím máte na mysli průmyslovou zónu?Myslíme tím průmyslovou zónu, kde došlo k tomu, že opravdu na zelené louce vyrostla stavba, která si myslíme, že ten pohled na Trutnov, nebo pohled z Trutnova na hory výrazně změnila a ta stavba nemusela být na vrcholu kopce a mohla být třeba někde jinde. Já nejsem úplně proti průmyslové zóně. Ale mohla ta hala být pod kopcem. Mě osobně vadí, že když se podíváme z půlky Trutnova na hory, tak první co vidíme je nová stavba ABB, která tam hodně ční. Mohla být trochu schovaná někde pod kopcem. Když to člověk vidí na mapách, když jsme to schvalovali, tak tam nejsou vrstevnice, člověk si to nedokáže dát dohromady, nevidí, že stavba bude na kopci. Zase ale musím přiznat, že jsme hlasovali pro. Že to ale bude takhle vystrčené na vršku kopce z těch plánů nebylo jasné. My, co jsme k tomu neměli bližší přístup, tak jsme tohle nevěděli. Snaha omezovat tyhle stavby ale může narážet na to, že město potřebuje podobné fabriky, kde je hodně pracovních míst…Já mluvil o tom místě. Ne o tom, že by tady neměla být. Ale může to být komplikace, když jako starosta řeknete investorům, my to nechceme tady, ale tady. Oni mohou říct: děláte nám problémy.Mohlo to být o sto metrů vedle. Podnikatelé to mohou cítit jako zbytečnou zátěž. Je vám jasné, že něco takového může nastat.Samozřejmě, že to může nastat, že by to investorovi mohlo vadit. Je otázka, jestli investor, už když se to plánovalo, věděl, že je to na kopci. Ta budova nemusela být na nejvyšším místě v té lokalitě. Jinak proti výstavbě ABB nejsem. Je dobře, že tady je a že jsou nové pracovní příležitosti. Nepodpoříte další rozprodávání zbylého městského majetku (kromě bytů). Proč? Město přece získá peníze z prodeje a naopak se nemusí o nemovitosti starat.Protože i z nemovitého majetku může být zisk. Může tam být zisk z pronájmu, z pronájmu nebytových prostor. Ale je pravda, že jsou tam i nějaké investice. Asi by se to muselo zvážit jedno od druhého. Myslím si, že město v současné době už není vlastníkem tolika věcí, které by mohlo prodávat. Takže je docela dobré, kdyby si nějakou věc nechalo. Třeba nemovitosti ve smyslu pozemků nebo lesů. Nevím, jestli to mělo současné město v úmyslu, ale proč je prodávat, když tam náklady jsou minimální a určitě z toho bude nějaký zisk? Město by mělo nějaký majetek. Aby to bylo jako rezerva, možnost použít v budoucnosti, kdyby to bylo potřeba. Pokud se nemovitosti vhodně pronajmou, můžou městu vydělávat, i když ne tolik, jako kdyby se jednorázově prodaly. Ale mohly by vydělávat po celou dobu, co je budeme vlastnit. Tvrdíte, že podpoříte živnostníky, malé a střední podniky, třeba pořádáním prodejních a propagačních akcí a lepším využitím městské tržnice. Nejsem si jistý, jestli třeba obchodníci z centra na tohle uslyší. Když máme na náměstí dračí slavnosti, tak žádný z nich nenechá v sobotu odpoledne otevřený krám, nestojí o další zákazníky. Proč si myslíte, že právě tohle se vám povede.Je to snaha zachovat ve městě obchody takového charakteru, jaké tam patří. Masna, pekárna, cukrárna, aby to nebyly je prodejny levných oděvů a podobně. Spíš jim v tom vycházet vstříc. Vím, že je dnes problém někomu slevit na nájmu, že to je na hranici trestného činu, že to je velký problém. Viděli jsme v Jaroměři, jak to dopadlo. U soudu skončili skoro všichni zastupitelé. Je to velký problém, ale myslím, že by se to mohlo změnit, aby město mohlo trošku podpořit místní podnikatele, kteří jsou tam dvacet let a dostanou se do nějakých problémů, a tak jim v nějaké době trošku vypomoct a snažit se o to, aby střed města fungoval dejme tomu jako dosud. Podpora živnostníků? Je pravda, že je těžké je přemluvit aby měli v sobotu do večera. Jediný, kdo má otevřeno, jsou čínská bistra. Nechápu, proč to neudělají. Musí s tím počítat, že musí něco obětovat. Slibujete v programu další rozvoj a spravedlivé financování základních škol a jejich dobrou dostupnost pro žáky. To znamená, že dosud jejich financování spravedlivé nebylo nebo jsem to jen špatně pochopil?Nemáme konkrétní případy toho, že by to bylo nespravedlivé. Spíš do budoucna, aby to bylo podle počtu žáků. Co mě hodně zaujalo, že chcete pozvednout prestiž trutnovského gymnázia. Jako absolvent to vítám. Gymnázium však není města, ale kraje. Jak to tedy chcete udělat?To je věc, která trápí asi nejvíc rodiče žáků, kteří na škole studují. Na kandidátce máme několik lidí, kteří s gymnáziem mají dost velký problém. Tvrdí, že výuka i prestiž jako taková - všichni si pamatujeme, že gymnázium bývalo v kraji nejpřísnější a říkávalo se, že kdo udělá trutnovské gymnázium, může na jakoukoliv vysokou školu - tak dnes rodiče tvrdí, že už to takhle nefunguje a že gymnázium ztratilo na kvalitě. Víme, že to není věc, kterou by bylo možno přímo řídit. Je to věc krajského úřadu. Ale víme, že ředitel gymnázia je členem městského zastupitelstva. Spíš na takové úrovni nějakých přátelských rozhovorů, pobídek, popřípadě nějakých možností, které by město mělo. Nějak pomoct, možná trochu i finančně, možná i formou prezentace a podobně. A možnost převzít gymnázium pod město? Je taková možnost reálná?O tom jsme neuvažovali. Nejlépe se přece vkládají peníze do vlastního. Vy dáte peníze kraji a v Hradci řeknou, oni si to Trutnováci zaplatí, a nepošlou škole zase jiné peníze. Vaše investice pak spadne někam, kde to měl platit někdo jiný.To je bohužel pravda. Teď nedokážu říct, jestli by to město dokázalo financovat. Určitě nějaké dotace jsou, i kraj dotace dostává. Spíš by to byla spolupráce s gymnáziem, neuvažovali jsme o tom, že by mělo přejít pod městské vedení. Nemáte v kulturní části programu chybu? Píšete, že chcete pokračovat v dobré spolupráci města s organizátory významných kulturních akcí, festivalů a podniků, které zvyšují prestiž města doma i v zahraničí, jako je například Trutnoff Open Air Festival. Já měl ale za to, že organizátor Martin Věchet tu spolupráci s městem nepovažuje za dobrou. Jak to tedy je?Tam je napsáno pokračovat v dobré spolupráci? Tak to je chyba, to by tam asi být nemělo! Tam by mělo být zahájit novou, dobrou spolupráci. Je asi známá věc, že pan Věchet a pan starosta, jsou tam velké antipatie, které jsou nepřekonatelné. Takže spolupráce v tomhle personálním složení asi nebyla možná. Myslím si ale, že kdyby tam bylo jiné personální složení, jiné složení rady, že by ta spolupráce možná byla. Máme pana Věcheta na kandidátce, určitě se s ním domluvit dá. Někdy to není úplně lehké, někdy to trvá dlouho, než se domluvíme, jak to mám vypadat, ale domluvit se s ním dá téměř na všem. A myslíme si, že Open Air Festival je jedna z největších prezentací Trutnova v celé republice, takže by byla velká škoda o ten festival přijít. Představujete si „větší finanční soběstačnost Uffa s cílem více investovat do kultury pro mladé“. Jak by mělo být Uffo více samostatné?Víme, že Uffo má poměrně velké dotace od města, které se pohybují na úrovni kolem nějakých třiceti milionů korun ročně. Osmnáct bylo na provoz a dvanáct jako investice. Proč třeba ty investice, proč investice do nové budovy? Dvanáct milionů se nám jeví jako docela dost. U provozu je otázka, jestli by to nešlo udělat tak, aby byl bezztrátový a bez nutnosti dotování z města, ale první věcí jsou investice. Myslíme si, že není úplně nutné, aby nová budova se stářím několika let potřebovala ročně dvanáct milionů investic. To je asi to hlavní. A ten provoz, to by se muselo opravu pohlídat a zjistit, jestli je to možné, aby to bylo bez nutnosti tak velkých dotací města. Starostové většiny českých měst vám ale řeknou, že kultura a sport jsou černé díry na peníze. Města jsou podle nich odsouzená k tomu, aby to dotovali. S tím počítáte?S tím počítáme, že nejde, aby si všechno vydělalo samo na sebe. Jsou věci, které je nutné dotovat. Jsou ale některé věci, které nám tam vadí, které by se mohly probrat podle toho, jak se situace bude vyvíjet dál. Takže tohle bude jedno z témat, které když budete v radě, tak hodláte otevřít?Ano, to určitě. Takhle jsem mluvil i s jinými politickými sdruženími, které byly dosud v opozici nebo dosud nebyli na radnici. Tohle je věc, kterou by chtěli řešit jako první, skoro. Myslí si, že se na tom dá leccos zlepšovat. Náš názor je taky takový, že by se to mohlo vylepšit a že by tam asi mohlo být něco, co by přineslo nějaké úspory pro městský rozpočet. Zaujalo mě ve vašem programu, že otevřete otázku kvalitní třídírny odpadů. Proč právě tohle téma?V Trutnově třídírna odpadů není. Většina se toho odváží do Hradce. Ale pak je otázka, proč máme třídírnu odpadů ve Vlčicích, která měla fungovat, funguje, ale není na všechno. Nestíhá určitě všechen odpad. Je otázka, jestli je to dostatečné, nebo jestli to řešit jinak. Proč tam třídírna odpadů je, když nestíhá, jestli ji neudělat větší, aby se to všechno opravdu netřídilo tam. A jestli ji neudělat v režii města, aby na tom třídění odpadů byl nějaký profit. Vím, že odpady jako takové zajišťuje jiná firma, ale určitě by to šlo udělat jinak. Třeba by město třídírnu mohlo mít pod svým a hlídat si tříděné odpady pro sebe. Jestli z toho nějaký zisk by mohl být. Třídírna odpadů, já věřím, že proti nějaké velké by byly protesty, že nevoní, je tam rachot a všechno možné... Na to jsem se právě chtěl zeptat. Kdo to bude chtít mít za barákem?Myslím, že v těch Vlčicích by na to prostory byly. Ale je pravda, že se budou lidi bránit. Úpa se podle vás má stát místem k relaxaci, sportu i odpočinku. Kolonádupodél řeky se zelení a kavárnami si představit umím. V hlubokém korytu mi ale nějak nesedí vámi slibované sportovní aktivity. Můžete to upřesnit?Už na těch návrzích někteří naši kandidáti pracují. Jde o to, aby se koryto zpřístupnilo nějakým schodištěm, a bylo tam možné si na břehu řeky sednout. Případně kdyby byla voda dostatečná, zkusit i možnost koupání, sedět přímo u řeky a děti, aby se mohly brouzdat ve vodě. Je jasné, že tohle není věc na příští jaro. Koryto je tady úžasné v tom, že když je záplava, okamžitě odvede veškerou vodu. To funguje dobře. Ale jinak město z řeky nic moc nemá. Procházky kolem řeky ano, to jakžtakž jde, ale mohlo by to být přátelštější prostředí a i koryto by se dalo k něčemu využít. Nemyslím přímo lázně, ale že by se tam dalo sedět přímo u vody nebo nad hladinou vody mohlo být relaxační centrum. A to myslíte v jaké části? U sokolovny nebo u bazénu? Spíš výš. Na promenádě, třeba až na úrovni nádraží. Tam je břeh přístupný, není to v kamenném korytě. V kamenném korytě toho moc nevymyslíme. Ale tam, kde jsou břehy sypané nebo jen zpevněné kamenem, tam by šlo s tím něco provést a udělat tam nějaký prostor pro využití řeky. Ale jak říkáte, to by nebylo hned. Znamená to taky domluvit se s Povodím Labe, ne všechno vám dovolí.Určitě by to nebyly nějaké významné zásahy do proudů nebo průtoku vody, ale přiblížit tu možnost, že tam bude možnost si blízko vody sednout. To tady nikde v centru Trutnova není. Vím, že je to obtížně řešitelné. Kamenné koryto je dobré v tom, že brání město. Tam kde není tak příkré nebo kolmé, tak by s tím něco dělat šlo. Taky to bude stát nějaké peníze. Zemní práce jsou dnes drahé.Je otázka, jestli by to vše bylo v režii města. Jestli by to nebyly také soukromé subjekty, které by do toho investovaly. Nepředpokládám, že by všechno dělalo město. Taky píšete, že voda v řece by měla mít takovou kvalitu, aby se v ní dalo koupat. Dnes ji podle vás nemá? To vypadá, jako že voda v Úpě je nekvalitní?Já bych asi neměl odvahu dnes do té řeky vlézt. Když si to vezmeme, tak lidé u Adamova se v ní koupou, dál v Babiččině údolí taky. Asi by to šlo. Spíš jde o to, lidi to naučit. Kvalitu asi hlídat, dát všem na vědomí, jak to je s řekou, že je dobrá, přístupná a že tam nehrozí žádné zdravotní nebezpečí. Jinak asi těžko ovlivníte, co k nám připlave ze shora, že?To je pravda. Ale dávat to teda na vědomí. Samozřejmě když prší, tak druhý den bude voda červená, to se nedá jinak vyřešit, když to spláchne tady tu naši červenou hlínu. Takže to bude červený, ale že se toho lidé nemusejí bát, že je to hlína. Ale tak nějak informovat obyvatelstvo třeba v tom, že voda je dobrá a že je možné bez obav do té vody vlézt. Zasadíme se o zlepšení přístupu do rekreační oblasti Dolce, podporujememyšlenku výstavby bezpečné cyklostezky. Proč právě Dolce?Dnes je přístup do Dolců poměrně obtížný. Silnice je poměrně úzká, je pro chodce, cyklisty i automobily. Když tam jede auto, tak cyklista nemá příliš kam uhnout. Jedná se o oblast, když jedu kolem hřbitova, po tu oblast po Dolníky, pak dál už tam je zákaz vjezdu. Ale chataři tam vjezd povolený mají, takže to úplně dobré není. Dostat se ke hřbitovu je také problém, město je plné dopravy, provoz dost velký, někdy i v létě přejít silnice nebo po nich jet, je dost riskantní a problematické. To je otázka spíš pro architekty, kteří by nám v tom poradili. A nedělat cyklostezku úplně zvlášť nebo ji vést úplně jinudy, ale zkusit silnici oddělit od cyklostezky. Aby to cyklisté měli bezpečnější. Ale připouštíte, že snadné to není? Nejsme Hradec Králové, kde mají cyklisté ráj.To je jasné, nejsme Hradec. Údolí tady je navíc stísněné, nedovolí nějaké velké rozšiřování. Myslím ale, že od toho jsou plánovači cest, aby nám s tím dokázali pomoct. Jinak, kdybychom tam lidi do Dolců nedostali, tak je to chyba. Z města to není daleko, ale když se tam lidi nedostanou, tak Dolce budou prázdné. Já tam byl letos dvakrát, ne tedy při úplně ideálním počasí, ale lidí tam bylo hodně málo. Takže udělat to tak, aby se tam lidé snáz dostali, by bylo docela dobré. Má to svoje opodstatnění. Dostaneme je tam tak, když ta cesta bude bezpečná. Maminka s dítětem na kole nebude bojovat nebo se vyhýbat na úzké cestě. Půjde tam jednou a pak už radši ne. Je to plán, který bychom chtěli, ale nebude to příští rok. Ale zkusíme na tom pracovat, s pomocí nějakých dotací určitě. Chcete přispět k lepšímu využívání původních průmyslových zón(brownfields, např. Texlen) k výstavbě nových provozoven, manufaktur,bytů či obchodů. Většina nemovitostí ale není v majetku města, tak jak to chcete udělat? Určitě se město vyjadřuje k úmyslům, které investoři mají. Určitě se musí žádat u odborné stavby o nějaké stavební povolení a podobně. V tomhle by na to město mohlo trochu působit. „My vám to povolíme, ale nechtěli bychom tam tohleto a tohleto.“ Třeba tu jejich výstavbu trochu něčím podmínit, aby tam udělali třeba park nebo hřiště pro děti. Určitě jim nenařídíme: „Vy tady nebudete dělat továrnu, udělejte tady jen byty.“ To ne. Můžeme ale podmínit souhlas města s výstavbou něčím, co by mohlo být pro město výhodné. Ale souhlas dává stavební úřad. Sice sedí jeho úředníci na městském úřadě, ale je to vlastně výkon státní správy. Čili vy jako starosta to přímo ovlivnit nemůžete. Když někdo řekne, že svoji halu přestaví na pekárnu, tak jedině stavební úřad mu to může znepříjemnit. Jako starosta nemáte moc příležitostí.Asi ne tak přímých. Myslím, že je to o komunikaci. Domluvit něco, jako když je třeba mimosoudní vyrovnání. Nemůžeme nutit. Víme, jak špatně to dopadlo u Texlenu, město nemělo šanci s tím cokoliv dělat. Ale spíš se snažit, aby tam nevyrostly jen věci průmyslové, ale aby tam bylo něco pro město přijatelné a využitelné. Spíš nějakou spoluprací, než zakazováním. Vím, že zakázat to nejde. Slibujete, že budete prosazovat zajištění dostatku parkovacích míst před nemocnicí a zdravotními středisky. To zní hezky, ale míst na parkování je málo a aut je moc. A nemocnice není města, takže areál, kde by se mohlo stavět, je mimo dosah města.Přemýšleli jsme o tom, že by se měl změnit systém parkování u nemocnice. Výjezd přes Kryblickou ulici se nám nejeví jako nejoptimálnější. Za cenu ubrání trochy zeleného pásu, který tam je mezi jednosměrkou a parkovištěm, by šlo udělat výjezd na tom samém místě, jako vjezd. To je první věc a tím by se mohlo o nějakých pět až deset parkovacích míst rozšířit. Další, co přichází v úvahu, jestli část školní zahrady hned pod parkovištěm, která není příliš využívaná. Dříve se dokonce uvažovalo, jestli by tam nemohl být heliport. Tak jestli by třeba tam nešlo parkoviště rozšířit. Takže něco, z těch možností. Zkusit se domluvit s nemocnicí, aby zaměstnanci neparkovali na parkovišti před nemocnicí, aby pro zaměstnance udělali parkoviště v nemocnici. Tam určitě nějaké prostory jsou, i když vím, že je tam pár stromů a nějaká zeleň. Ale nemocnice je kraje, takže můžete ztratit dobré slovo, ale jistotu byste neměli.To ne. Ale když to vezmu, tak zástupce města je ve správní radě nemocnice. Ten by tam třeba nějaké slovo mohl mít. Chcete regulovat herny v Trutnově. Podle jakého klíče?Je otázka, jak dopadne celostátní regulace. Teď se o tom zase jedná. Osobně nejsem příliš pro velkou regulaci heren, to je můj osobní názor, ostatní ten názor nemají a zrušili by je. I na naši kandidátce by někteří rušili všechno. Já osobně ne. Určitě město má možnost, ať už jsou to jeho prostory nebo někoho jiného, tak se k tomu vyjadřuje. Heren v centru města by nemělo být nadměrné množství. Proti hernám nejsme, ale ne si s tím zaplavit střed města. Zase jsme u toho samého. Město ve svých prostorech herny nemá. A jak to uděláte ale u soukromníka, když říkáte sám, že do zákazu se vám nechce?Je otázka, jak to bude regulovat stát. Jestli řekne, že herny nebudou a nesmějí být otevřené dlouho do noci, tak se to bude dodržovat, tak jak to je. Jde o to, aby heren nebylo v centru města moc. Tam, kde to jde, tam tomu zabránit. V centru města. Nejsem ale proti tomu, aby byla herna třeba na Šestidomí. Proč zrovna herny jsou takovým problémem?Je pořád dojem, že ruinují rodiny, a osoby, které tomu propadnou, že ti lidé jsou nemocní a mělo by se jim pomáhat. Takhle to aspoň chápe veřejnost. Já si nemyslím, že všichni, kteří tam prohrávají peníze, jsou nemocní nebo gambleři, kteří by tam prohrávali desetitisíce korun každý den. Herny jsou dost lidem na očích, lidé je nemají rádi. Když to vezmu, pro normálního člověka je tam temno, zavřené dveře, ani do herny nevleze, neláká ho to, spíš mu to vadí. Ten prostor s blikajícími světly a tmavými dveřmi, kde neví, co za nimi je… To si myslím, že to lidem vadí. Čili nejde vám o problém, že tam někdo s prominutím prošustruje peníze, ale spíš o to, že to kazí vzhled města?Spíš, že to kazí dojem z města. Kdo chce hrát, může si sednout doma k internetu, a je na tom úplně stejně, co se týká gamblerství.I co se týče prohraných peněz. To je pravda. Nepřijatelné je pro vás obchodování se sociálními byty, což má za následek dnešní stav v Horním Starém Městě a v Poříčí. Co máte na mysli tím obchodováním se sociálními byty? Tím se myslí dotace na ubytovny, dotace na bydlení občanů, kteří bydlí v ubytovně, v místnosti jedna plus nula a platí sedm tisíc nájmu. Nájem dotuje stát a majitelé těchto „sociálních ubytoven“ na tom vydělávají ze státních peněz. Dobře, to chápu. Jak se s tím chcete vypořádat, když sám říkáte, že peníze jdou od státu, takže město nemá možnost říct, my vám je nedáme?Určitě je tam nějaká kontrola, která povoluje to, jestli to může být ubytovna nebo ne. Jestli ji můžeme založit. Podnikání je svázáno předpisy, a někdo to někomu musí povolit. Osobně bych zkusil i regulaci. Nejlepší by bylo, kdyby ta regulace byla celostátní, a říct prostě: za ubytování v jedné místnosti nebudeme platit víc, jak tři tisíce korun. Ale to je asi problém celostátní. Spíš nám jde o to, aby se nám v jednom místě nekoncentrovali nepřizpůsobiví lidé, kteří by těch ubytoven i zneužívali a rušili okolí. Aby to nebylo ve velkém množství, aby tam nebyli lidé koncentrovaní jen v jednom místě kolem jedné ubytovny, kde bude dvacet třicet lidí. Ale další věc je zneužívání dávek. Vím, že město na to asi velký vliv nemá, ale známe to, že byly některé pokusy jiných měst, že zkoušeli nějak limitovat, omezovat výplaty dávek lidem. Nevím, jestli by s tím už dnes něco dělat šlo, ale asi by bylo na místě to omezit ve spolupráci se státními orgány. Jaký očekáváte volební výsledek? S jakým počtem křesel budete spokojený?S volebním výsledkem pěti zastupitelů bychom byli velmi spokojeni. Naše reálné představy jsou o malinko menší. Náš cíl je dostat se do koalice a pokud možno mít člena v radě. Pavel Cajthamlpavel@trutnovinky.czFoto: Renáta Tommová

Nahoru