Trutnov

V hotelech Varšava a Moskva hrála živá muzika, ta dnes chybí

Legendární hotel Varšava byl v domě číslo popisné 19 na dnešním Krakonošově náměstí, nyní v něm sídlí Česká spořitelna.  Měšťanský řadový dům s podloubím a novorenesanční fasádou prošel dispozičně zásadními úpravami v 30. letech 20. století. V přízemí jsou zachovány barokní a klasicistní klenby. Objekt je od 3. května 1958 památkově chráněný. Pamětníkem jeho provozu je Trutnovan Miloslav Bartoň. „Dole byla restaurace, nahoře kavárna. Její součástí bylo malé pódium, pod ním po stranách stoly a uprostřed taneční parket. Bylo to tam dost dobré a rádi jsme tam chodili. Většinou jsme si v restauraci U Draka dali malou rozcvičku s několika pivy a pak jsme, tak kolem desáté večer, směle vyrazili do Varšavy,“ vzpomíná s úsměvem na staré doby zhruba poloviny 70. let Bartoň. Hrála tam živá hudba se třemi až čtyřmi muzikanty, většinou v sobotu a někdy také v pátek. V provozu byl také bar. „Tam byl našim nejoblíbenějším nápojem fernet. Z Varšavy se pak chodilo domů nad ránem. Někdy se pokračovalo, byl jsem ještě svobodný a při síle,“ říká pamětník. Ten tam s kamarády tehdy jedl hlavně smažený sýr. Na jídelníčku byla běžná česká kuchyně. Podobné to bylo v hotelu Moskva ve Spojenecké ulici číslo popisné 123. Počátkem 20. století v tehdejší ulici Uniongasse, tam sídlil hotel Stadt Berlin, přejmenovaný za první republiky na Hotel Zentral, po roce 1945 byl znám jako hotel Moskva. „V Moskvě byla také vepředu restaurace, vzadu kavárna s malým parketem, kde se rovněž hrálo. Vypadalo to tam solidně, ale tam jsme chodili dost málo. Scházela se tam spíše starší generace. Občas jsme tam ale zavítali,“ vrátil se do dávnější minulosti Bartoň. Tehdejší restaurace včetně hotelů Varšavy a Moskvy, které po listopadu 1989 skončily, se od těch dnešních lišily zejména menší nabídkou jídel a nápojů. „V těch dnešních ale zase schází živá muzika, která byla tehdy samozřejmostí. Já jsem bývalý muzikant, hrál jsem na kytaru a piano. Je to ukrutná škoda, ale není se co divit, protože náklady na hudebníky jsou pro provozovatelé mnohdy příliš velké.  Samozřejmě mám na restaurace obou hotelů nostalgické vzpomínky a je škoda, že už neexistují,“ dodal trutnovský pamětník.  Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz Foto: archiv Muzea Podkrkonoší

Nahoru