Trutnov

Unikátní archeologické objevy nesou záhady, třeba krásný meč

Expozice přinášející unikátní nálezy je rozdělena do tří částí. „První je zaměřená na pravěk na Trutnovsku, druhá na raný středověk a největší je věnována nálezům vrcholného středověku a novověku. Podařilo se nám udělat průřez pravěkem Trutnovska,“ provází nás archeolog muzea Ondřej Tůma. Podle něj jsou nálezy skromnější, protože Trutnovsko přece jenom není klasickou sídlení oblastí. Přesto lze v jednotlivých vitrínách vidět mimořádně zajímavé „kousky“. „Úplně nejstarší nálezy z Trutnovska jsou uloženy ve vitríně v první části výstavy a tvoří je soubor pěti pazourků. Jde o středopaleolitickou industrii z období kolem 40 tisíc let před naším letopočtem, což je období spojované na našem území s neandrtálci,“ ukazuje na relikvie muzejní odborník. Dále je tu k vidění paleolitická industrie z Chotěvic či Voletin. Druhá část výstavy návštěvníka zavádí do mladší doby kamenné, kdy se začalo rozvíjet zemědělství. Nalezena byla nejstarší keramika v trutnovském regionu, dále broušená industrie, což byla technologická novinka tohoto období. Jde zejména o fragmenty seker, broušený nástroj a sekeromlat. Dobu bronzovou zastupují sekery. „Specifikem Trutnovska je poměrně velký počet nálezů bronzových nástrojů. Jsou ale ojedinělé, bez jakýchkoli dokladů dalšího osídlení. Keramiku máme pouze z lokality v Choustníkově Hradišti, kde bylo stabilní osídlení,“ uvedl Tůma. Součástí výstavy je unikát v podobě amfory objevené společně s dalšími nálezy v někdejší keramické dílně v Jihoslovanské ulici 37 v Trutnově. Zajímavostí jsou také dvě antické mince, jedna nalezená v zásypu stropu ve Vodní ulici, druhá na tak zvaném Parašuťáku. Třetí část výstavy zahrnuje nálezy z vrcholného středověku, nejvíce z obydlených jader měst včetně Trutnova. Kachel s mnichy z poslední části 14. století byl nalezen při stavebních pracích ve Staré radnici v Trutnově. „Je to první sbírkový předmět trutnovského muzea z roku 1878,“ upozornil archeolog. Dále je tu keramika, mince či precizně zpracovaný kostěný hřebínek. Záhadou je krásný a téměř nepoškozený meč. „Měl by být z lokality Vápenka, kde nikdy nic nebylo. Meč byl údajně nalezen při vykopu pro garáž a prochází z rozhraní raného a vrcholného středověku, tedy z 12. až 13. století. Nalezen byl v 70. letech. Nemá to vysvětlení. Že by ho někdo ztratil je nepravděpodobné, taková zbraň představovala v té době jmění,“ říká Tůma. V čele této expozice je velká vitrína s kostrou člověka. „Loni při výzkumu ve Vrchlabí u kostela svatého Vavřince kde se nám podařilo zachytit jednu z nejstarších fází předchůdce současného kostela. V jeho okolí se nacházel hřbitov a právě odtud kostra z 18. století složená z více kostí pochází,“ poznamenal archeolog. Unikátem jsou kapesní sluneční hodinky ze Dvora Králové z 16. až 17. století vytvořené z kosti. Za povšimnutí stojí nádherně jemně ryté paprsky jako na skutečných slunečních hodinách. V jedné z vitrín jsou také mince v nádobě nalezené v Havlíčkově ulici v Trutnově. Kuriozitou je mince s polským králem Zikmundem III. z Rudníku z počátku 17. století. Jedna z vitrín je věnovaná hornictví a je v ní například soubor nástrojů pro vrtání odstřelovacích otvorů z 18. až 19. století. Také tu jsou vystaveny soubor želízek, funkční sekera švancara z Rudníku nebo nálezy z bitvy roku 1866 Na Bojišti, jako jsou kožené součásti tak zvaných patrontašek, zinkové knoflíky, nevystřelené projektily z rakouské pušky a dokonce i tabák. V Jihoslovanské ulici, kde archeologové pokračují ve výzkumu, byly v keramické dílně nalezeny deformované nádoby, formy na výrobu kachlů a sošek opic. Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz Foto: archiv Muzea Podkrkonoší  

Nahoru