Trutnov

Trutnov rozšířil rodinu pianin v ulicích měst, zahrát si lze kousek od náměstí

Majitelkou nástroje je Hanka Havlová (na snímku s ladičem Antonínem Krbílkem), původem z Trutnova. Ta jako holka hrála na piano u svých rodičů. Když odešla z domova, rodiče chtěli, aby si nástroj odvezla. Neměla ho však kam dát, tak ho prodali. „Obrečela jsem to,“ vzpomíná. Po roce 1989 utržila nějaké peníze z kuponové privatizace a za ně koupila piano od člověka, který je opravoval. Nástroj s ní pak putoval po různých bydlištích, až zakotvil na několik let v Mateřském centru Karolínka. „Pak tam proběhly nějaké změny a potřebovali ho dát pryč. Já teď ale dva roky bydlím v půdním bytě, kde není jediná stěna, kam by se dalo to pianino umístit. Ptala jsem se po kamarádech a jeden z nich o něj projevil zájem, ale dům přes celé léto rekonstruuje, takže to zatím nepřipadá v úvahu,“ řekla Havlová, která se při jízdě autem nechala inspirovat rozhlasovým rozhovorem s Ondřejem Kobzou, který nechal rozmístit piana po Praze. „Moc se mi to líbilo. Rozmístění pian v ulicích měst je ryze česká akce, která nás proslavila po celém světě. To jsem považovala za řešení a domluvila jsem se v čajovně, že ho umístíme před ní pod podloubím. Ještě jsem se dohodla s místním malířem Robertem Fürbacherem, který svolil, že piano pomaluje. Mám z toho velkou radost,“ uvedla majitelka nástroje. Piano bude před čajovnou přes noc po celou sezonu. Havlová se samozřejmě trochu bojí, že piano někdo poškodí. Vyskytly se totiž případy, že nástroje někdo posprejoval nebo dokonce nalil do strun izolační pěnu. „Piano se bude na noc zamykat. Doufám, že si ho po sezoně vezme ten kamarád do opraveného domu,“ dodává. Piano, na které si může zahrát, kdo má chuť, je starý nástroj z dvacátých let minulého století od firmy Hoffmann Černý z Jihlavy. „Nenašel jsem nikde opusové číslo, které by stáří přesně určovalo, ale může mu být tak od devadesáti do sto pěti let,“ prozradil zkušený ladič pian Antonín Krbílek z Trutnova a předvádí, jak nástroj ladí. „Uvidíme, jak se piano bude chovat ve venkovním prostředí, kde se střídají teploty. Samozřejmě také záleží na způsobu využívání. Nedej Bože, když přijde nějaký opilec a začne do toho řezat. Na to piano není stavěné, ale na kultivované hraní je ideální,“ dodává Krbílek, který se ladění věnuje už čtyřicet roků. Nyní piano malíř Fürbacher zbavuje laku. „Potom ho akrylovými barvami pomaluji. Měly by ho zdobit etnické motivy,“ nastínil člen Spolku podkrkonošských výtvarníků.   Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz

Nahoru