Trutnov

Trutnov je průkopníkem v instalacích soch do ulic, a to je dobře, shodují se umělci

Akce navazuje na výstavu ateliéru figurativního sochařství profesora a sochaře Michala Gabriela, která se konala v galerii v březnu a v dubnu. Zatímco Gabriel je zkušeným umělcem, Paluš a Bílek jsou teprve na počátku své umělecké kariéry. „Jejich sochy prozrazují mnoho o výborných modelářských schopnostech autorů a jsou také působivé po výrazové stránce. Vnímáme je jako jakýsi vykřičník v prostoru, který nutí diváka zastavit se a přemýšlet o tom, co vidí,“ řekla ředitelka z pořádající městské galerie Lucie Pangrácová. Podle ní akce Sochy ve městě vznikala s vírou v to, že umění patří do života každého člověka a mělo by být jeho co nejpřirozenější součástí. „Vystavená umělecká díla dostávají novou možnost vykročit vstříc divákovi, působit na něj z bezprostřední blízkosti a stávat se tak součástí jeho života.  Diváci zase získávají nový prostor, ve kterém se s uměním mohou sblížit,“ uvedla. Sochař Gabriel si pochvaloval místo, kde je jeho kůň umístěn. „Promenáda u řeky je pro sochy tohoto typu ideální. Vystavený kůň patří do čtyřčlenného stáda a dokáži si představit, že by byli všichni koně rozmístěni po promenádě,“ svěřil se při instalaci díla umělec. Žlutá chobotnice, která si hned získala zejména děti, je Palušovou bakalářskou prací, na níž pracoval téměř dva roky. „Beztvarost chobotnice mě fascinovala natolik, že jsem ji musel vytvořit,“ prozradil. Jeho dílo má v průměru zhruba šest metrů, je složeno kvůli přepravě z několika dílů a vyrobeno je z polyesterového sklolaminátu. „Ideální by samozřejmě bylo, kdyby byla chobotnice vytvořena z bronzu. Snad v budoucnu,“ přeje si Paluš. Růžového ledního medvěda bez srsti Bílek vytvořil ve třetím ročníku umělecké školy v rámci klauzurních prací. „Je to medvěd, který samozřejmě bez srsti může evokovat jiné zvíře, což diváka znejišťuje. Je to medvěd nebo nějaké jiné zvíře?“ vysvětluje Bílek. Krátce po instalaci jeho díla se na facebooku rozpoutala pestrá debata, kde nechyběla řada negativních ohlasů. „Slyšel jsem o tom, ale zatím jsem je nečetl. Jsem ale rád, že dílo vyvolává protichůdné reakce a otázky. Je to lepší než lhostejnost. Když už se u toho někdo zastaví a začne o soše přemýšlet pozitivně nebo negativně, tak je to dobré. Vytvářel jsem medvěda s určitou ideou, ale nikomu ji nevnucuji,“ poznamenal sochař. Všichni tři umělci jsou nadšeni tím, že město dává možnost instalacím soch do veřejného prostoru. „Je to nosná myšlenka, která nejen zpestřuje veřejný prostor, ale zároveň také bezprostředně přibližuje umění divákovi,“ myslí si Gabriel. Paluš považuje za výborné, že Trutnov je průkopníkem v rámci republiky v instalacích soch do veřejného prostoru. „Je škoda, že podobně nepřemýšlejí i v dalších městech, protože tímto způsobem lze obyvatele vychovávat i vést ke kultuře a umění,“ tvrdí. Podobný názor má i jeho kolega Bílek. „Je dobře, že se město snaží dostat umění do ulic. Má to budoucnost.“ Generální partner městské galerie, podnikatel a mecenáš kultury ve městě Rudolf Kasper se nechal slyšet, že Trutnov v posledních letech získal pověst města s velmi bohatou a kvalitní kulturou. „To z něj dělá něco výjimečného mezi srovnatelně velkými městy v zemi. Jsem rád, že naše firmy mohou podporovat kulturní aktivity. Děláme to proto, že kvalitní kultura zkvalitňuje naše město a je to dobrá investice pro další generace,“ dodal. Sochy ve městě mohou domácí obyvatelé i přespolní návštěvníci vidět až do 30. září. Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz Foto: Miloš Šálek, Michal Bořke

Nahoru