Trutnov

Trenér nám dal nový impuls, který je na hře opravdu vidět

Petro, co vidíš ty za takhle skvěle rozjetou kvalifikací? Velký kus práce. Musím říct, že ty repre srazy v půlce sezony jsou opravdu náročné. Musíte rychle přepnout z jednoho do druhého a deset dní se soustředit na nové věci. Na začátku sezony, když jdete do nového klubu se třeba učíte signály mnohem déle, sehráváte se jako tým a podobně. Tady se to musí zvládnout během pár dní, jelikož na to není čas. Hodně se mluví o dobré obraně, jak vás trenér Svitek „donutil“ plnit si tyto povinnosti? Myslím, že obrana opravdu není o nucení. Každá hráčka musí chtít. Pan Svitek je velice aktivní, energický trenér, který dbá na obranu. Každou chvíli zastavuje hru a říká nám, kde jsme udělali chybu nebo naopak, kde se mu líbilo, jak se bránilo, hrálo a tak dále. Nebojí se zvýšit hlas a tím dát najevo, že takhle to příště nebudeme dělat. Hecuje nás, žije s týmem. Já osobně musím říct, že nám dal nový impuls, který je na hře opravdu vidět. V sobotu jste si díky tomu poradili i s Belgií, bronzovým týmem z loňského evropského šampionátu. Jaký to byl zápas? Těžký, už podle výsledku. A kdo ho sledoval, tak určitě souhlasí. Byl to nejdůležitější zápas v tomto kvalifikačním bloku. Věděli jsme, že když ho zvládneme, jsme jednou nohou na mistrovství Evropy. Na druhou stranu jsme se na něj dobře připravili, v týmu vládla pozitivní energie a takový ten vnitřní klid, že to zvládneme. Takže za sebe můžu říct, že jsme každá v sobě ten tlak možná cítili, ale neměli jsme absolutně co ztratit. Ta prvotní nervozita pak opadla celkem rychle. Na druhou stranu na Belgičankách byla zase znát absence Wauters, a tak hodně spoléhaly na svou největší oporu Messeman, kterou jsme měli přečtenou, a holky, které se na ní vystřídaly, odvedly opravdu dobrou práci. Středeční utkání s Německem bylo jednodušší? V čem? Bylo to jednodušší z hlediska toho, že už jsme s nimi jeden zápas odehráli a porazili je o nějakých 20 bodů. Už jsme věděli, kde mají slabiny a kde si naopak musíme dávat pozor. Zápas v Německu ale tak jednoznačně v prvním poločase nevypadal, takže jsme věděli, že když polevíme, Němky se do zápasu umějí vrátit. Tudíž žádné podcenění či nekoncentrovanost z naší strany nemohly být. Když se ohlédneš za svými výkony, povedly se ti zápasy podle představ? První zápas převažovala více méně spokojenost, hlavně v obraně a celkově z toho, že jsme vyhráli nad bronzovým týmem z minulého mistrovství Evropy. Proti Německu musím říct, že jsem byla se svým výkonem hodně nespokojená, ale to se prostě někdy stává. Musím se poučit z chyb a jít dál. Celkově jsem ale moc ráda, že mi trenér věří a posunujeme mě basketbalově výš. K definitivě postupu na mistrovství Evropy chybí českému týmu už pouze jedna výhra, která se tak trošku očekává, že přijde v listopadu na půdě posledního Švýcarska. Dopadne to? Ano, přesně tak. Já bych ráda řekla na plnou pusu, že to dopadne, když budeme hrát tak, jak jsme doteď hráli a budeme se plně soustředit na náš výkon. Řekněme si to na rovinu, je to prostě zápas, který se musí zvládnout. Švýcarky hrají neorganizovaný basket, ale s tím si musíme umět poradit. Máme lepší hráčky na každém postu, a tak to musíme dokázat i na hřišti. Dnes už jsi zase zpět ve Wasserburgu. Jak tam máte rozjetou sezonu? A co říkáš na angažmá v kádru německých šampiónek, kam jsi loni v létě přestoupila? No, upřímně. Rozjetou sezonu jsme měli dobře. Až na nějaké zaklopýtání jsme zvládli všechny zápasy tak, jak jsme měli. Ale máme v týmu moc individualistek a hráček, které chtějí skórovat a moc se neumí dělit o míč a hrát týmově. To je momentálně něco, co nás úplně sžírá zevnitř. V šatně se pořád mluví o tom, že se musí spolknout ego a hrát jako tým, ale bohužel málokdo to tak opravdu v zápase udělá. Jako současnou rozehrávačku mě to opravdu ničí, jelikož máme hráčky na to porážet tady týmy o dvacet, o třicet a některé i o víc boů. Bohužel v některých zápasech se k výhře musíme protrápit. Stále ale zůstáváme pozitivní a snad se to brzy všechno s novým trenérem srovná. Michal Bogáň michal@trutnovinky.cz foto: Jan Bartoš

Nahoru