Trutnov

Tereza Karlecová na MS: S Ruskami se chtěla prát, s Japonkami se dělila o buchty

Terezo, proč vám to na medaili nevyšlo? Bohužel jsme nestačily na některé týmy a hlavní příčinou je, že jsme hrály spíše individuální hokej než týmový. Tak moc jsme chtěly uspět před domácími diváky a získat medaili, až jsme zapomněly hrát týmově. Tohle vám vytýkal trenér Fidrmuc? V některých chvílích ano, ale spíš nám říkal, ať se více tlačíme do brány. Produktivita byla vůbec problémem týmu, že? Nedokázaly jsme využít šance, soupeře jsme přestřílely na střely, ale na branky jsme třeba prohrály. Občas nám chybělo i přenesení hry přes beky. Jaké výkony jsi na mistrovství světa podávala? Já doufám, že dobré. (smích) Promáchla jsem dvě tutovky a snažila jsem se dodržovat taktiku. Trenér neměl žádné velké výhrady. Na druhou stranu bylo těžké se prosadit, protože chvílemi byla hra stažená na první dvě lajny a já jsem byla ve třetí. I proto jsi chyběla na ledě při bitce s Ruskami? (smích) Bitka se odehrála těsně před naším střídáním. Byly jsme z toho s Šarlotou (Tomasco - pozn.) smutné, že jsme se taky nemohly porvat. (smích) O tomto momentu se asi bude mluvit víc, než o konečném šesté místě, co? Jak často se to stává v ženském hokeji? Ano, bude. Aby byla hromadná bitka, tak to je málokdy, s tou jsem se setkala jenom jednou. Ale většinou si to hračky vyřizují mezi sebou, jako jedna na jednu a rozhodčí si to pohlídá. V tomto případě se to ale nestalo. Od rozhodčích to nebylo absolutně nezvládnuté. Po prohře ve čtvrtfinále s Ruskem přišla i porážka v utkání o páté místo s Finkami? Jak se hodnotí konečné šesté místo? Pro mě osobně je to opravdu velké zklamání. Do Trutnova jsem se chtěla vrátit s medailí. Na druhou stranu být šestý na světě… Jednalo se o tvou premiéru na mistrovství světa. Jak sis to užila? Byla to pro mě velká zkušenost, kterou jinde nezískám. Navíc to bylo mistrovství doma, takže když se na vás přijde podívat přes dva tisíce fanoušků, neuvěřitelně vás to ženě dopředu. Chvíli mi sice trvalo, než jsem si zvykla hrát před tolika lidmi, ale pak už to nebyl problém. Také mě překvapilo, jak se některé týmy chovají. Opakem Rusek byly Japonky, které jsou neuvěřitelně pokorné a vstřícné. Mají úplně jiné morální hodnoty. I když s námi prohrály, tak i tak poděkovaly úklonem divákům, časomíře a nám za zápas. Prozradíš něco ze zákulisí mistrovství, šatny, hotelu… Nějakou historku? Zaujalo mě, jak jsou Moraváci příjemní lidé. Když jsme jeli MHD do obchodu, tak se s námi řidič bavil, dokonce byl tak ochotný nám říct, kde máme vystoupit, abychom si nezajely. Žádnou pikantní historku radši prozrazovat nebudu. (smích) Ale tak třeba, jednou nám servírka donesla dva talíře s buchtami, já a ještě dvě kamarádky jsme všechny buchty rozpůlily a dali jeden talíř Japonkám, které za to byly rády a od té doby jsme se zdravily a fotily se s nimi. Dále jsme si musely zvykat i na přítomnost policistů, kteří nás doprovázeli při každém pohybu mimo hotel. Čekají tě v letošní sezoně ještě nějaké reprezentační akce? Jelikož sezona už skončila, tak ne A co sezona v HC Krkonoše? Letos jsem tomu moc nedala, kluci jsou přeci jen drsnější, tak jsem jezdila do Pardubic za ženské a občas vypomůžu mladšímu dorostu. Michal Bogáň michal@trutnovinky.cz foto: archiv Terezy Karlecové

Nahoru