Trutnov

Stezka Ferdinanda Vaňka - Václava Havla protíná Trutnov, k mání je i průvodce

Nedávno byla z iniciativy několika lidí otevřena v Oranžové kavárně Stezka Ferdinanda Vaňka, což je Havlovo alter ego vystupující pod tímto jménem v jeho dramatech. V této souvislosti byl vydán i průvodce touto stezkou, který byl věnován památce Antonína Maněny, bývalého šéfa Hradní policie, jenž se staral o bezpečnost a ochranu prezidenta Havla. Ten zemřel letos 27. dubna ve věku 71 let. Průvodce s pamětním razítkem lze získat právě v kavárně po objednání místní speciality - kávy Alotrie. Podle Iva Farského, jednoho z iniciátorů virtuální stezky ulicemi města, měl Havel z Trutnovem sice hodně společného, ale spíše jako Ferdinand Vaněk, což mimochodem potvrdil režisér Havlových her a jeho soused na Hrádečku Andrej Krob. „Jestli má někdo z Trutnovem něco společného, tak jedině Ferdinand Vaněk.“ Ať tak či onak, přesto Vaněk, tato zakázaná postava spisovatele a dramatika v době totalitního režimu, se přece jenom po jistých místech Trutnova, jak zaznamenává nový průvodce, čile pohyboval nejen pracovně, ale i ryze osobně za pozornosti bdělé Státní bezpečnosti. Procházka, jak jinak, je zahájena u trutnovského pivovaru, kde Havel několik měsíců pracoval a své angažmá pak zpracoval ve známé hře Audience. V Horské ulici, v budově bývalého Okresního úřadu, bylo sídlo Veřejné bezpečnosti, kde byl Havel – Vaněk proti své vůli pravidelným návštěvníkem, což je další zastavení na stezce. V budově soudu se pak několikrát účastnil jednání související s jeho trutnovskými přáteli. Putování pokračuje k nábřeží nesoucí Havlovo jméno na Slovanské náměstí, kde byl v oněch letech doprovázen „esenbáky“. „Někteří z nich se mu snažili pohyb po městě znepříjemňovat, jak jen to šlo,“ vzpomenul před časem šéf jeho ochranky Maněna. Další zastávka je na Krakonošově náměstí, kde v rohovém domě dnešní knihovny byla prodejna knih paní Hoškové, které Havel půjčoval zakázané knihy. Řemeslníky, kteří by mu pomohli s opravami své chalupy na Hrádečku, vyhledával ne osobně, aby je nepřivedl do problémů, ale prostřednictvím „spojky“ v Pivovarské restauraci.   „Když jednou přijel osobně a potom ještě mnohokrát, subtilní blonďáček s andělskými vrkoči a prořídlým knírkem, s nezvykle hlubokým hlasem ozdobeným drnčivým err, které provázel vlastní znakovou řečí neklidných rukou, splňoval stoprocentně mé představy nepraktického intelektuála,“ napsal v průvodci stezkou Ferdinanda Vaňka historik, sběratel, publicista a krkonošský patriot Antonín Tichý. Průvodce stezkou má podobu, stejně jako v dobách před rokem 1989, samizdatu, jehož titulní straně vévodí legendární inzerát, který zadal v redakci Rudého práva Petr Rýgr z Přibyslavi u Nového Města nad Metují. V něm se přeje Ferdinandu Vaňkovi z Malého Hrádku s Havlovou fotografií hodně zdraví a dalších pracovních úspěchů k jeho narozeninám, které slavil 5. října. „Průvodce zachycuje Havlovu postavu do roku 1989, kdy byl ještě disident a ne prezident. Se vzpomínáním přátel a příběhy, které s vztahují k místům, kudy stezka vede,“ uvedl její iniciátor Farský. Havlovo známé heslo, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí, sice dnes dostává tak trochu na frak, ale jak prohlásil nedávno zesnulý Antonín Maněna: „Mějme naději.“ Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz Foto: Bohdan Holomíček

Nahoru