Trutnov

Starou radnici ovládli hippies, umělci z Podkrkonoší zabrousili do 60. let

Zatímco k malířům Robertu Fürbacherovi a Jaromíru Komínkovi byla příroda štědrá a nadělila jim bujnou hřívu, u náčelníka spolku, fotografa Ctibora Košťála tomu je právě naopak. Nicméně si poradil a pořídil si slušivou paruku s vlasem delším, než jeho oba kolegové. Ještě než se diváci rozešli po sálech obdivovat mistrovská a žánrově velmi rozmanitá díla sedmnácti podkrkonošských výtvarníků a dvou hostů, mezi nimiž jsou malby, kresby, fotografie, objekty či sochy, došlo na očekávanou show. Podívejte se na video. O tu se v souladu s tradicí postaral náčelník spolku Košťál, který se hned na začátku omluvil, že nebyly u vchodu rozdány losovací lístky s čísly, ale že k losování připravených cen přece jenom dojde. To už představil nejdříve prvního, loni vylosovaného hosta, který má právo se spolkem v tomto ročníku vystavovat. „Jarda Okopský bohužel za ten rok nevytvořil něco, co by bylo aktuální, ale na druhou stranu se paradoxně trefil do tématu 60. let, aniž by věděl, že bude zvoleno,“ uvedl Košťál. Jak host přiznal, dílo Tam za vodou v rákosí vytvořil v roce 1968 na vojně. „Měl jsem dlouhou chvíli, tak jsem udělal dílo, ke kterému mám osobní vztah. Materiálu jsme měli na vojně dost. Jinak netvořím nic. Mými koníčky jsou vrhání stínů a skákání do řeči, to je mé umění,“ prozradil. Druhým hostem byl básník, dramatik, pedagog Jan Kašpar, vlastním jménem Jan Havel z Prahy, který nyní ze zdravotních důvodů půl roku žije ve Vrchlabí u své dcery. Celý život se živil psaním. Vydal několik knížek a nyní připravuje obsáhlou knihu básní Tulikráska s taškou plnou včel a divadelní hru pro čtyři chlapy na nemocničním pokoji nazvanou Kanyla, má láska. Na výstavě prezentuje dvě básně – Moravská lidová a Nehoda doplněné minimalistickým výtvarným dílem Pauza.  „Ve Vrchlabí na kopci je mi smutno, protože neznám tamní umělce. Proto jsem vděčný, že tady mohu být, mohu vás trochu poznat a seznámit se s vámi,“ poznamenal a přečetl několik básní. Jsou to básně jasné, zřetelné, trefné, vtipné, mírně vulgární i trochu erotické. Po recitaci náčelník spolku představil významné milníky 60. let a nahodile vybíral adresáty připravených cen. Jedním z vynálezů té doby byla minisukně, kterou názorně představila malířka Karolína Hrušková. První „vylosovaná“ dostala tandemový let s Jurijem Gagarinem. „Fotografii Gagarina v dobrém rozlišení jsem nesehnal, tak je na pingpongové raketě Remek,“ předal cenu Košťál.  Na líbací fotku Brežněva s Husákem navazovala cena Láska je láska o přátelství dvou mužů pro další šťastnou výherkyni.  Protože ale na toto téma nebyla k mání cena, nahradila ji kniha o přátelství chlapce a psa Bella a Sebastian.  Další cenou byl obrázek Krtečka, který spatřil světlo světa v roce 1967, jak letí v raketě s pandou, a sáček s krtečkem a hlínou. K roku 1968 se kromě okupace váže další z cen. „Kde soudruzi z NDR udělali chybu,“ ptá se Košťál a zvedá nad hlavu horkou kávou zkroucenou plastovou lžičku plus dvě sady dalších ještě nepoužitých lžiček.  Jako pocta festivalu Woodstock z roku 1969 byl z publika vybrán muž s dlouhými vlasy, který obdržel dva lístky na koncert ze dne 19. srpna 1969 a program dne. Posledními dvěma cenami byly padesát let starý, originálně zabalený růžový olej z Bulharska a klasická „umožněnka“ se spolkem povinně vystavovat v příštím roce. Tu získala dcera malíře Komínka, která přiznala, že nezdědila tátův výtvarný talent. Pobavené publikum se pak konečně dostalo k výtvarnému umění, k výstavě Spolku podkrkonošských výtvarníků, která ve Staré radnici potrvá do 2. října. Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz  

Nahoru