Trutnov

Správa KRNAP letos zpracovala 52 tisíc kubíků kůrovcem napadeného dřeva

„Od roku 1994 se jedná o nejvyšší objem kůrovcových těžeb. Vysoké objemy jsme měli v letech 2008-2010 jako následek orkánů Kyrill a Emma. Tehdy to bylo ročně cca 27 tisíc m3,“ říká Václav Jansa, vedoucí odboru péče o národní park. „I přestože se letos jedná o nejvyšší objem zpracovaného kůrovcového dřeva za poslední léta, tak je ve skutečnosti relativně nízký, protože díky intenzivní péči a houževnaté práci krkonošských lesníků se podařilo šíření kůrovce účinně brzdit,“ dodal. Současnou situaci nám samozřejmě neulehčuje ekonomická situace na trhu se dřevem a nedostatek těžebních kapacit. Správa KRNAP letos plánovala v krkonošských lesích vytěžit 80 tisíc 574 m3. Vývoj kůrovcových těžeb a špatný odbyt dřevní hmoty nás přiměl k téměř absolutnímu zastavení plánovaných úmyslných těžeb, zaměřených na přeměnu lesních porostů, a k soustředění veškerých dostupných kapacit na omezení šíření kůrovce. Prakticky zasahujeme jen v lokalitách, kde to ukládá lesní zákon a kde hrozí masivní šíření kůrovce. V protikladu k této intenzivní lesnické činnosti stojí bezzásahové lokality, jako například Obří důl nebo prameny Mumlavy, kde přírodě ponecháváme volnou ruku, aby si se současnou situací poradila sama. Celkovou situaci neulehčuje ani bezmála kritická výkupní cena dřeva. Jestliže průměrné zpeněžení v roce 2017 bylo 1513 korun za m3, pak v roce 2018 kleslo na 1223 korun a odhad letošního roku je na pouhých 700 korun za m3. K přibližování jsou přitom používány nákladné šetrné technologie, prudce vzrůstá zejména podíl lanovkového přibližování. V důsledku toho je po odečtení nákladů na těžbu v současné době ztráta na jednom m3 přibližně 400 Kč. Již nyní se lesníci připravují na příští rok, protože lze očekávat, že se situace výrazně nezlepší a nutnost zasahovat proti kůrovci bude stejně aktuální jako letos.Radek Drahnýtiskový mluvčí Správy KRNAP

Nahoru