Trutnov

Šestadevadesátiletý Antonín Just vzdal hold ženě ve sbírce Žena a Měsíc, byla pokřtěna

Svou sbírku věnoval nejen ženě obecně, ale především své manželce Toničce, své lásce, s kterou strávil šedesát let společného životního putování. „I když se může zdát, že společně prožitých šedesát let je mnoho, tím, že všechno, co je pěkné, utíká moc rychle, tak nám to připadá nakonec i málo. Tonička pro mě byla inspirací, rádcem, vším,“ svěřil se Just, jehož žena odešla před čtrnácti lety. Autor právě své milované ženě věnoval poslední báseň sbírky Nad přesýpacími hodinami. „Bezpočet pěkných dnů, měsíců a roků prožitých šťastně po jejím boku. Nyní už při vzpomínkovém bolu neutonou v slzách ani v alkoholu,“ veršuje Just, který v knize neexperimentuje s volným veršem, ale lyricky a poeticky pro čtenáře sdělně otevírá svůj dosavadní život a vztah k ženě. Básník Just v předmluvě knihy vzpomíná na dobu, kdy byl v roce 1942 poslán Němci na nucené práce a o rok později při bombardování zraněn. Zotavoval se doma. Na práce se rozhodl nevrátit, dva roky se skrýval a poezie mu dodávala sílu. Právě v té době zahořel láskou k dívce jménem Tonička Neumannová. „Dodnes vzpomínám na naše noční procházky, na chvíle, kdy jsme se spolu častokrát zahleděli na nebe korunami stromů, jimiž prosvítal Měsíc,“ prozradil. A právě Měsíc jako spojovací článek s Ženou se prolíná v různých podobách celou básnickou sbírkou této významné trutnovské osobnosti. Její nedílnou součástí jsou barevné a výstižné ilustrace malíře, grafika, tvůrce plakátů i knižních ilustrací, rovněž držitele Kulturní ceny města Trutnova a dlouholetého Justova přítele Josefa Vika z Havlovic. Ten se bohužel křtu nedožil, zemřel v pondělí 4. září ve věku pětaosmdesáti let.   Včerejší slavnostní události předcházelo také čtení Justových básní i vyznání učitele Jaroslava Dvorského. „Žena je živoucí kolébkou nového života, ohněm rodinného krbu, jeho laskavou pozorně naslouchavou vrbou, citlivým seismografem i spolehlivým hromosvodem. Toník své Toničce po česku vyznal lásku tak, jak to ve 21. století umí už jen lidová píseň – pokorně, upřímně a srdečně,“ řekl k milostné Justově lyrice učitel Dvorský. Za jedinečnou považuje Justovu sbírku starosta města Ivan Adamec. „Už tím, že každá báseň je obohacena celostránkovým barevným zobrazením, že všechny verše jsou rýmovány a že zachycují tělo i duši ženy,“ poznamenal ke knize starosta. Křtu básnické sbírky, oslavující krásu a něžnost ženy, se ujala místostarostka Hana Horynová. „Je až obdivuhodné, co náš Toník dokáže ve svých devadesáti šesti letech. Klobouk dolů Toníku. Ono vydat knihu není vůbec nic jednoduchého, vyžaduje to značnou dávku energie a trpělivosti. A to vše Toník zase dokázal. Znám ho už pěknou řádku let a každé město by nám mohlo takového patriota a renesančního člověka závidět. Svůj život zcela zasvětil Trutnovu,“ uvedla a pokřtila knihu sektem.  Hynek Šnajdar hyenk@trutnovinky.cz Foto: Jiří Petr

Nahoru