Trutnov

Sekt skropil almanach k jubileu „zušky“ a potom začala výstava

„Přivádět na svět almanach je zodpovědná, ale i nesmírně krásná věc. Je to něco, jako když se má narodit miminko a my si samozřejmě přejeme, aby bylo zdravé, krásné a veselé. Podobné je to i s almanachem. Jsem vděčný, že jsme na něm mohli pracovat poprvé v historii „zušky“, která je patrně nejstarší v zemi,“ uvedl při křtu učitel školy Jaroslav Dvorský. Na obálce almanachu je symbolicky číslovka 70. „Byla vytvořena z žáků školy před Haasovým palácem a vyfocená ze střechy protějšího domu trutnovským fotografem Milošem Šálkem. Myslím si, že to byl počin nejen symbolický, ale také se stal předzvěstí oslav našeho jubilea, které jsou naplněny řadou rozmanitých akcí,“ vysvětlil Dvorský. Ředitelka školy Blanka Matysková připomenula, že právě v těchto podzimních dnech v roce 1945 byla škola založena. „Díky této výstavě a vzniku almanachu byl vytvořen první přehled historie naší školy. Budeme v tom pokračovat dál, abychom zachycovali naše aktivity,“ prozradila. Zajímavou částí almanachu jsou nepochybně podrobná historie tohoto vzdělávacího uměleckého ústavu od Tomáše Korbela, unikátní černobílé fotografie a svědectví bývalých ředitelů školy, učitelů či významných absolventů. „Na trutnovskou „zušku“ vzpomínám rád, i když to mnohdy nebylo jednoduché. Upřímně řečeno, ve funkci ředitele jsem prožíval spíše více starostí než radostí, to ale k ředitelování patří. I přesto ve mně dnes převažuje dobrý pocit,“ napsal do almanachu předposlední ředitel Tomáš Komárek. Velmi dobré pocity ze školy má Tomáš Katschner, baskytarista a zakladatel festivalu Jazzinec. Ten v ní začínal jako žák hry na akordeon. Nyní v „zušce“ působí jako pedagog. „Za více než dvě desetiletí mého působení mě tato práce nepřestává bavit. Zážitek, když pak stojím pod velkým pódiem na Rock For People, kde před tisíci lidmi hraje Aneta Langerová a na basu ji doprovází můj bývalý žák, je k nezaplacení,“ myslí si Katschner. Dalším významným absolventem je malíř Jiří Grus, který rád zavzpomínal na svoji učitelku v ZUŠ Elišku Tmějovou. „Když jsem měl tak třináct let a od dětských výtvarných pokusů jsem se dostával k dospělejšímu projevu, mě paní učitelka dokázala instinktivně podpořit. Uměla rozšířit obzory a přirozeně člověka uvést do souvislostí historie výtvarného umění.“ Samotná výstava Uměním k radosti obsahuje řadu snímků a dokumentů z historie i současnosti školy a snaží se ve stručnosti představit její četné aktivity i úspěchy. „Uměním k radosti, jak zní název výstavy, jsme vybrali proto, že je to taková nosná myšlenka a motto. Uměním k radosti je smyslem a jedním z hlavních cílů uměleckého vzdělávání v naší škole,“ vysvětlila ředitelka Matysková. Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz Foto: Miloš Šálek

Nahoru