Trutnov

Rok se s rokem sešel aneb Jak (ne)běháme po půlmaratonu

Bezesporu nejsledovanější osobou běžecké partičky byl Rosťa Páv. Ten, který v životě neběhal, dal půlmaraton za 2 hodiny 36 minut a 35 vteřin. „Bolelo to, ale všichni mi fandili, musel jsem doběhnout,“ nechal se slyšet, když to měl za sebou. Dva týdny po pražském výkonu se jako zjevení objevil ve Dvoře Králové na Běhu Safari. „Pak to vydrželo ještě asi dva týdny a umřelo to,“ zhodnotil svou další běžeckou kariéru. „Nebyl důvod pokračovat, chyběla motivace,“ usmál se a dodal, že se vrátil ke své staré sportovní aktivitě - jednou za měsíc si jde zahrát kuželky.Nejzkušenější vytrvalcem ze základní pětky byl Pavel Káňa. Trutnovský učitel běhá pořád a pořád běhá i v nemožných nočních nebo brzkých ranních hodinách. „Ne tolik a ne tak rychle jako vloni, ale baví mě to,“ svěřil se, že běhání je pro něj taková psychohygiena. „Kolikrát jsem i fyzicky unavený, ale ten pohyb mi udělá dobře.“ Do Prahy na půlmaraton se Pavel letos přihlásil znovu. Ne kvůli tomu, aby pokořil svoje časy, ale kvůli atmosféře, která ho loni nadchla. „Vím, že tam potkám pár lidí z naší loňské skupiny, mnozí dokonce povýšili na maraton nebo různé ultraběhy. Je fajn, že je to taky chytlo,“ uvedl.Jedním z těch běžců, co si chtějí troufnout na maraton, jsem já. Už loni jsem si s touhle myšlenkou pohrával, že bych to za rok zkusil, ale poté, co jsem v Olomouci uběhl svůj druhý půlmaraton, jsem více méně přestal běhat a věnoval se jiným sportovním aktivitám. Návrat k běhu přišel v zimě - cíl maraton. A tak jsem se do toho od prosince zase dostával a teď už to asi nevzdám, přestože je to pro mě stále nepředstavitelná vzdálenost. Když ale vydrží zdraví, tak do Prahy odjedu. Mým tréninkovým parťákem byl v poslední době většinou Vojta Králíček, další člen naší běžecké party. Jaký byl jeho běžecký rok po půlmaratonu? „Já bych to rozdělil na dvě fáze. Fáze těsně po závodu, kdy jsem ještě v setrvačné formě zaběhl v lepším čase Olomoucký půlmaraton a tím pro mě závodní rok skončil. Na podzim jsem jen pro zábavu běžel Hronov - Náchod a momentálně nabírám ztracenou formu a vymýšlím, co a jak s mým běháním vymyslím. Lákají mě horské výzvy, ale momentálně na ně nemám,“ prohlásil majitel restaurace. Trutnov běží na Prahu ale nebyli jen muži, ve skupině sportovaly i ženy, které s během začínaly. Třeba servírka Iveta Hušková. „Po půlmaratonu bylo fajn poslouchat: Ty jsi to uběhla? Ty jo, jsi fakt dobrá. Já bych to ani neušel,“ povídala slečna, která 21 kilometrů v Praze dala bok po boku s Irčou Zámečníkovou. Za ten uplynulý rok si prošla několika zásadními životními změnami, ale běhat nepřestala. „Běh mi dodává energii a zbavuje stresu a napětí,“ říká Iveta. Avšak na další půlmaraton se nechystá. „Všeho s mírou,“ usmála se. „Nemám sedavé zaměstnání a do toho procházky se psem a další sportovní aktivity mi stačí, ale 10 až 15 km si na nějaké události zaběhnu ráda. Je fajn, když se sejde víc lidí se stejnou zálibou, a aniž by se znali, mají si o čem povídat. Za tuto zkušenost, že jsem mohla být ve skupině, jsem ráda a děkuji za příležitost,“ uzavřela. Pro koho půlmaratonem v Praze nic neskončilo, naopak se vlastně vše rozjíždělo plnou parou dál, byla Dáša Nesládková. Úřednice z městského úřadu se stala na běhu závislá a absolvovala jeden závod za druhým. Půlmaraton v německém Kasselu, Českých Budějovicích, vyzkoušela si Spartan Race v Liberci a dokonce se vydala i na Krakonošovu stovku. „Přes prázdniny jsem musela běh z rodinných důvodů vypustit, ale na konci srpna mě vzal kamarád na We run Prague, a přestože jsem se běžecky trápila, zase mě to chytlo,“ uvedla. V říjnu Dáša dala půlmaraton v Košicích a pak si poprvé tréninkově zaběhla 45 kilometrů. „Začala jsem si zase věřit a přijala výzvu - charitativní běh 24hodinovku ve Františových Lázních,“ prozradila. Na okruhu něco málo přes kilometr obkroužila 134 km. „Tam jsem si ověřila, že vše je o hlavě,“ řekla. Letošní plány? Březen - Pražský půlmaraton, duben - charitativní běh z Dolního Dvora na Sněžku (26 km), červen - Krakonošova stovka, srpen - Krkonošský maraton, říjen - Hradecký maraton. „Běh mě baví. Jistá závislost tam je,“ usmála se. A co třeba ještě dělá náš trenér Jakub Opočenský? Po půlmaratonu prý přemýšlel, že by se dalšího ročníku aktivně zúčastnil, ale tuto běžeckou premiéru si musel odložit na jindy. „Dočkal jsem se návratu do Norska, kde jsem od srpna na studijní stáži spojené s trénováním v lyžařském oddílu,“ prozrazuje. „Se svěřenci absolvuji cca 80 procent tréninků, takže se udržuji v kondici,“ dodává. Je rád, že členové z naší skupiny na běh nezanevřeli a nadále se chodí proběhnout minimálně pro radost, což hodnotí velice kladně. „Líbí se mi i zlepšování podmínek k tréninku na Para a okolí, kde je od loňského roku venkovní posilovna a nedávno tam přibyly další stanoviště ke cvičení… Takže s chutí do toho!“ Běháte taky? Michal Bogáňmichal@trutnovinky.cztwitter: michalboganfoto: archiv Trutnov běží na Prahu

Nahoru