Trutnov

Režisérka Rudinská strhla z Wonky šat disidenta, prý spolupracoval s StB

Režisérka dokument opřela o ručně psané prohlášení z roku 1983, v němž se Wonka zavazuje k vědomé spolupráci s StB. Podle Rudinské si Wonka patnáct let budoval kariéru u represivních složek včetně StB a chtěl se dostat do Německa jako agent, což se mu nepodařilo. Její opus, který vznikal tři roky, je opřen o výpovědi příslušníků Státní bezpečnosti, Wonkových přátel, spoluvězňů i několika disidentů, mezi nimiž nechybějí například Stanislav Devátý či František „Čuňas“ Stárek. Alfou a omegou celého filmu je však právě Wonkův závazek. V ručně psaném dokumentu stojí, že se dobrovolně zavazuje spolupracovat s orgány československé kontrarozvědky. „Je to skutečně pravý dokument, nechala jsem si jeho pravost ověřit písmoznalcem Milošem Švandou z Kriminalistického ústavu v Praze,“ tvrdí režisérka. Ta se domnívá, že Wonka měl velké ambice a chtěl se prosadit. Ať jde o pravý dokument či podvrh, Wonka se nikdy nestal agentem StB a neexistují žádné dokumenty, které by prokazovaly, že by někoho někdy udal. „Estébáci tvrdili, že byl Wonka nespolehlivý, tak se nemohl stát agentem. Nakonec se stal nepřátelskou osobou,“ argumentuje Rudinská. Jaká byla minulost Pavla Wonky, který zemřel v kriminále? Výpovědi estébáků v dokumentu nemusejí být příliš věrohodné a podle zkušeností lidí, kteří s nimi v minulosti měli co dočinění, mohou být účelové. Nepředpokládá se, že by zrovna oni měli snahu Wonku představit v dobrém světle. „Výpovědi estebáků jsou nedůvěryhodné a není jim možné věřit,“ potvrdil disident František Stárek. Navíc režisérka ve filmu upozorňuje, že materiály byly v roce 1989 zničeny a výpovědi příslušníků StB tedy nejde ověřit. „Je to moje intepretace a k tomu jsem dospěla. Je to pokus o rekonstrukci Wonkova příběhu. Nemusí být pravdivá, ale udělala jsem maximum pro to, abych ten příběh sestavila realisticky, logicky a pravděpodobně. Troufla jsem si zviditelnit estébáky, protože to, co mi říkali, mně potvrdily mimo kameru desítky svědků,“ tvrdí režisérka.  Z filmu vyplývá, že Wonka byl fanfarón a kontroverzní postava se složitou povahou, která hrála egoisticky takříkajíc na sebe. Ve filmu téměř nevystupuje bratr Pavla Wonky Jiří, s nímž se ale režisérka setkala. „Jiří o natočení tohoto snímku hodně stál a vodil nám lidi, kteří ale nikdy neřekli nic zásadního a osobního. Trochu filtroval, s kým máme nebo nemáme mluvit. Pak už spolupráce nepokračovala,“ vrací se do minulosti režisérka. Ve filmu kromě několika Wonkových přátel vystupuje také Václav Černík,jeho spoluvězeň, tehdejší kamarád a jeden z těch, kteří nesli na Wonkově pohřbu jeho rakev. Režisérka ve svém dokumentu tvrdí, že Wonka spolupracoval s StB. „Pavla jsem znal velmi dobře, měl jsem dobré vztahy i s jeho rodinou a jezdil jsem k nim s dětma na dovolenou. Podle mého to byl člověk, který v žádném případě neměl rád komunisty, nechtěl na nikoho donášet, ale hledal cestu pro své osobní zájmy. Byl to velký egoista,“ prozradil Černík, který si myslí, že si Wonka nezasloužil Řád T. G. M., který mu v roce 2012 udělen In memoriam. Dokument vyvolává velmi rozporuplné reakce zejména mezi disidenty, kteří považují Wonku za hrdinu a oběť komunistického represivního režimu.  „Film ještě nikdo z nich neviděl. Oni se dopředu vymezují, aniž by znali materiály a průběh mého zkoumání.  Nemají vůli se otevřít jinému názoru či pohledu. Wonka je člověk disidentů. Já jsem na něj vrhla stín a dopustila jsem se svatokrádeže. Disidenti mají pocit, že je chci pošpinit, což samozřejmě není pravda,“ prohlásila režisérka Rudinská. Pavel Wonka zemřel ve vězení v Hradci Králové 26. dubna 1988 ve věku 35 let. Za jeho tragickým koncem však nestojí jeho povahové vlastnosti, které někomu mohly vadit, ale zločinný systém. Jak řekl Černík, nebylo v plánu, aby Wonka umřel. „Znám kriminál a vím, jak je to tam nepříjemné a zoufalé. Mám ale dojem, že Pavel byl moc domýšlivý a chtěl ukázat, že je něco.  Věci nedomýšlel, byl naivní a na to myslím nakonec dojel. V kriminále prohrál svůj boj, když mu selhal metabolismus, což nikdo nepředpokládal,“ dodal Černík. Bratr Pavla Wonky Jiří v dokumentu účinkuje pouze okrajově. Politický vězeň Pavel Wonka se narodil 23. ledna ve Vrchlabí. Byl celkem třikrát ve vězení, vždy v konfliktu s komunistickým režimem. Jedním z jeho trestných činů například bylo, že se pokusil v roce 1986 kandidovat ve volbách jako nezávislý kandidát - což bylo teoreticky v naprostém souladu se zákony, avšak v rozporu s uskutečňovanou právní praxí. Za stejný čin byl odsouzen i jeho bratr Jiří. Po Wonkovi jsou pojmenovány ulice v Hradci Králové, Žďáru nad Sázavou, České Skalici, České Lípě a Praze-Stodůlkách.  V roce 2006 byl v anketě měsíčníku Pulsující Vrchlabí zvolen za Největšího Vrchlabáka. Obyvatelé Vrchlabí uvidí dokument  Pavel Wonka se zavazuje v premiéře 14. listopadu. Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz Foto: Jiří Máslo, wonka.wz.cz,  Hynek Šnajdar

Nahoru