Trutnov

Profesor Jaroslav Procházka se zasloužil o Trutnov

Byl rodákem z Bohuňovic na Kouřimsku. Vystudoval gymnázium v Prostějově a slavistiku, germanistiku a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1925 nastoupil na menšinové gymnázium v Trutnově, kde působil do roku 1938. Intenzivně se zapojil do veřejného života, působil v českém menšinovém hnutí i v české sociální demokracii, v knihovnické sféře i v okresním zastupitelstvu.Ve třicátých letech stál pevně na straně demokratických sil. Býval řečníkem na zdejších oslavách 1. máje 1938, na kterých se sešli v úsilí bránit Československo společně čeští i němečtí sociální demokraté a komunisté. V letech 1937 a 1938 byl spoluvydavatelem českých Trutnovských novin, vydávaných především zdejšími gymnaziálními profesory. Po Mnichovu bylo trutnovské gymnázium přesunuto do Úpice, později do Jaroměře.  V květnu 1945 se s rodinou vrátil do Trutnova na jeho milované gymnázium. Znovu se zapojil do veřejného života. Předsedal názvoslovné komisi, jejímž úkolem bylo počeštění názvů ulic a obcí. Velkou pozornost věnoval místnímu a pomístnímu názvosloví Krkonoš i Trutnovska, ale i blízkých přilehlých polských regionů na druhé straně hor i v Kladsku. Vedl Kruh přátel českého jazyka, byl předsedou Dělnické akademie. Přispíval do regionálních novin (Jednota) a časopisů (Horské prameny). Intenzivně se věnoval vlastivědné práci a byl duší všech vlastivědných publikací, např. sborníků Krkonošské výstavy (1949), publikace 700 let Trutnova (1960), v padesátých letech byl aktivním členem vlastivědného kroužku při muzeu. V roce 1958 mu vyšla brožura o Janu Ámosi Komenském v Podkrkonoší. V rukopise zůstala objemná práce o místních názvech. Muzeum Podkrkonoší vydalo v roce 1969 k jeho osmdesátinám sborník Miscellanea, kde najdeme i jeho bibliografii. V témže roce se stal čestným občanem města Trutnova. Mezi jeho žáky patřily později významné osobnosti kulturního života: teatrolog František Černý, básník Lumír Čivrný, herec Petr Haničinec či publicistka Dita Skálová. V roce 1956 získal titul Zasloužilý učitel Procházkův život byl naplněn úspěchy, ale i nejednou starostí. Přestože v roce 1948 přešel tento idealista do KSČ, byl v ní stále považován za nespolehlivého sociálního demokrata. Přesto nezatrpkl, pracoval jako učitel večerního studia a po mnoho let i jako jazykový korektor Krkonošské pravdy. Do novin přispíval v šedesátých letech četnými vlastivědnými články, komentoval kulturní dění. Aktivně se podílel na obrodném procesu roku 1968, při následných normalizačních čistkách neobstál. Funkcionáři za husákovské normalizace udělali vše pro to, aby se na něj zapomnělo. Antonín Just, jeho mladší kolega, o něm v roce 1969 napsal, žebyl po několik desetiletí výraznou osobností kulturního a společenského života Trutnova, že byl náročný k sobě, vzácně lidský, rozdávající ochotně z bohaté pokladnice svých životních zkušeností. To potvrzuji i já. Profesor Jaroslav Procházka skonal v roce 1976. Je pochován na trutnovském hřbitově. Teprve po listopadu 1989 je možné o něm opět psát a hovořit. Při příležitosti oslav gymnázia v roce 1990 byla na něm odhalena jeho busta a jedna z bočních ulic Jiráskova náměstí nese jeho jméno.Vladimír Wolf

Nahoru