Trutnov

Přeji si, abychom vyhráli a mohli vytvořit koalici, říká lídr ODS Ivan Adamec

Proč jste se rozhodl kandidovat na starostu?Protože tady žiju a chci, aby tady žily moje děti, nebo se sem aspoň vracely. Chci, abychom tady měli všechno, co evropské moderní město má mít. Chci se podílet na správě věcí veřejných. Po šestnácti letech jsem usoudil, když jsem porovnával nabídku jiných uskupení, že bych ještě neměl jít do politického důchodu. Naopak. Je potřeba do toho jít a zúročit zkušenosti, které mám. V současné době jste i poslancem. Jak zaručíte, že budete obě funkce vykonávat na sto procent? Už jsem to takhle dělal, když jsem byl senátorem, a to jsem poslední roky byl v docela vysoké funkci předsedy hospodářského výboru. Teď jsem ve sněmovně v hospodářském výboru, protože to je činnost, která mě nejvíc baví. Je to dost podobné. Často vidím, jak poslanci ztratí za dveřmi baráku ve Sněmovní ulici kontakt s realitou. Mám pocit, že se tam změní v někoho jiného a zapomínají na reálný svět. Neříkám, že všichni. Rozhodně si ale myslím, že starosta - poslanec je dobré spojení. Určitě lepší, než k tomu někdo dělá vlastní praxi nebo třeba svůj soukromý byznys. Ani jedna z těch prací, kromě několika plenárních zasedání, není o tom, odsedět si to někde na židli. Je to o rozumu, o přemýšlení a o tom, jak dosáhnout cílů. Takže není potřeba, abyste seděl na úřadě?Samozřejmě je potřeba využít volné časy na kontakt s lidmi, ale není pravda, že by se člověk tomu nemohl věnovat, aniž by seděl na židli v kanceláři. Prostě nad tím přemýšlíte dvacet čtyři hodin denně. Je to svým způsobem jedna činnost, a skloubit se to dá. Ale připouštím, že to není pro každého, není to rozhodně jednoduché. Volného času mám samozřejmě málo. Holt musím pracovat i o víkendech a po večerech. A nedělám to kvůli penězům, protože, když vezmu náklady, které mám s přejížděním, tak ty peníze, co beru jako neuvolněný starosta, na to v současné době nestačí. Ale je potřeba říci, že některé věci, které nás tady trápí, musím řešit ve sněmovně a obráceně, když chceme dokázat něco v Trutnově, je potřeba mít kontakty. Žijeme v době, kdy nám vládnou evropské dotace. A je dobré mít informace, jak se s tím porovnat.Celostátně je vaše strana na tom špatně. Může to uškodit trutnovské ODS v komunálních volbách?Samozřejmě, že to může uškodit. Na druhou stranu je potřeba říci, že trutnovská ODS nikdy takové problémy neměla. Neměli jsme nikdy ekonomické problémy, neměli jsme problémy s tím, že by někdo byl z něčeho nařčen, neměli jsme žádná stíhání ani korupční aféry. Navíc skupina lidí, která tady Odéesku dělá, je prakticky stabilní. Samozřejmě, značka je v současné době poškozená, bude trvat dlouho, než se vrátí do hlavního proudu. A myslím, že je potřeba, aby se vrátila, protože ty myšlenky jsou naprosto správné. Vždycky je dobrá myšlenka, akorát to kazí lidi, jak já říkám. To se přesně stalo ODS. Věřím, že lidé mají rozum a jsou přemýšliví. Nakonec komunální volby vybízí, že můžou volit průřezově, v našem případě třiatřicet zastupitelů. Aby si vybrali ty, které znají, o kterých jsou přesvědčení, že pro město něco udělají a že něco umí. To si myslím, že je správné a ve městech typu Trutnova to hraje velkou roli. Spoléháte na podobný úspěch jako v parlamentních volbách, kde jste se z deváté pozice oslabené ODS jako jediný v kraji dostal do sněmovny?To bych nechal na voličích. Každé volby jsou svým způsobem jedinečné. Nedá se spoléhat na to, co bylo minule. Já říkám, je potřeba koukat do budoucna. Je otázka, jak se k tomu voličská základna postaví. A to já nechám na nich. Nechme se překvapit, odhadovat se nedá vůbec nic. Často opakujete, že starosta bere slávu i neúspěch. Nemyslíte si, že vám můžou uškodit také problémy vašich koaličních partnerů z posledního volebního období? Lidé si třeba řeknou, šéfem radnice je Adamec…Víte, tohle se strašně zjednodušuje. Je potřeba říct, že místostarostové nejsou mí podřízení, i když to tak na první pohled může vypadat. Jsou to koaliční partneři. Znáte tu posloupnost, jak to funguje v životě a politice, ona hierarchie nebezpečnosti. Opozice? No dobře, mají jiný názor, kecají nám do toho, ale to je paráda! Co je horší než opozice? Koaliční partneři! Pořád vás okopávají a chtějí získat na úkor vás lepší pozici do příštích voleb. A co je úplně nejhorší? No přece vlastní lidi, kteří už vás nahoře taky mají plné zuby, a už do vás ryjí. Takhle to funguje v politice. V jaké míře to funguje tady, nechci porovnávat, o tom si musí každý udělat obrázek sám. Ale zjednodušeně říkat, že starosta může za to, co udělali místostarosta nebo místostarostka, tak to je velmi jednoduché takhle starostu natřít. Starosta prostě není gubernátor. Ano, lidově to vypadá, že za vše může starosta, v praxi to tak ale není. Ještě než začneme hovořit o volebním programu, musím se zeptat na několik věcí. Například: Není možné se před volbami obejít bez stříhání pásek?Víte, co, řeknu to takhle: když vás nikdo nepochválí, tak se musíte pochválit sami. To prostě platí i v politice. Střihání pásek je folklor a je to vždycky na podzim. Ať jsou nebo nejsou komunální volby, protože stavební sezóna vždycky končí podzimem. Já to tak tragicky nevidím. Kdybych měl vypočítat všechny akce, které se za čtyři roky udělaly, tak rozhodně se všechny pásky nestříhaly záměrně teď na konci. Beru to jako, že když se něco dodělá, střihání pásky k tomu patří. Ale nemám to tak, že bych se musel zviditelňovat za každou cenu. Jak se vám líbí výhled na hory přes novou průmyslovou zónu Krkonošská?Já přes ní nekoukám. Já bych položil otázku proti otázce: Kdo tam předtím na té louce byl a kdo koukal na hory, než se tam začalo stavět. Ani ty krávy ne! Tam je tak chudá půda, že léta ležela ladem. Berme to prosím vás tak, že průmyslová zóna je územním plánem schválená už někde od roku 2001. To, že o to byly nějaké handrkovačky při změnách územního plánu před dvěma nebo třemi lety, byl to tlak možná zelených, možná majitelů brownfields. Kde jinde by průmyslová zóna měla být? Mimochodem, je pravda, že Texleny o kterých se v této souvislosti mluvilo, ležely u řeky. Ale úplně z jiného důvodu - protože potřebovaly vodu na pohon. Ale ony tehdy také vyrostly na zelené louce. Když se podíváte na dobové obrazy, tak uvidíte, že jsou na louce. Dnes je to jinak. My jiný prostor pro průmyslovou zónu nemáme. Říkat, že nejprve máme zaplnit brownfields a pak teprve průmyslovou zónu, tak odpovím: Klidně, ale pak počítejte s tím, že nezaměstnanost bude buď obrovská, nebo lidé odejdou pracovat jinam a tím pádem i žít jinam. Přece naší prioritou je, abychom lidi zaměstnali a měli jim co nabídnout. Když to někdo shazuje, že to jsou montovny, tak ať se klidně předvede, ať se snaží. Za mé éry se v Trutnově postavily všechny továrny kromě jedné haly. V tichosti se dostavěla celá průmyslová zóna Volanovská, která nikomu nevadí. A mimochodem, tam byl taky krásný výhled na hory a dnes už není, protože se tam nedostanete. Beru to spíš jako jedovatou otázku od lidí, kteří si myslí, že tam mělo být pořád … ani nevím, jak to nazvat, to snad ani nebyla udržovaná louka. Přitom je to vedle silnice, přirozený prostor pro zástavbu tohohle typu. A dokonce si myslím, že v té druhé části mohou být i rodinné domky. Mimochodem k té továrně, ono to vypadá jako administrativní budova, ale vzadu za tím je celá hala, dokonce největší v Trutnově, má přes čtyři a půl tisíce metrů. Ve volebním programu máte, že je „důležitá je spolupráce s vlastníky pozemků bývalých továren (brownfields) ohledně jejich dalšího využití.“ U bourání Texlenu jste ale tvrdil, že jste byli prakticky bezbranní. Ano, ale doba se změnila. A to právě v souvislosti s tím bouráním, kdy údajně majitel měl předběžnou dohodu s nějakým investorem a údajně ho ten investor vypekl, jak se lidově říká. My jsme se konečně sešli po letech s představitelem společnosti, která vlastní některé Texleny, a dohodli jsme se na spolupráci. Zatím jsem to nikde neříkal, ale v současné době už spolu řešíme výměnu některých pozemků, protože - pro příklad - v Horním Starém Městě je cesta, která vede k bytovému domu, kde je problém s vyhrnováním sněhu, údržbou, povrchem a osvětlením, a ti lidé nás jako město neustále bombardují, abychom to dali do pořádku. Silnice ale není naše, je Textil Investu. Domluvili jsme se, protože oni zase potřebují nějaké přístupy k elektrárnám. Už máme dohodu skoro hotovou, akorát ještě řešíme, protože dobrovolní hasiči chtějí novou hasičárnu blízko té stávající lokality blízko té fabrice, tak se pokusíme ještě vyjednat část pozemku, že bychom ho směnili nebo vyjednali. To je začátek dobré spolupráce do budoucna. Vlastník Texlenů pochopil, že je potřeba s městem kooperovat a ne s ním bojovat. To je zásadní průlom a podali jsme si na to ruku. Přislíbil jsem, že z hlediska územního plánu budeme hledat pro ně maximum, co se tam dá naplnit, aby se jim podařilo prodat to dalším investorům. Potřebujeme, aby brownfieldy ožily. Klasický příklad oživeného brownfieldu je bývalá Etrichova továrna, ale tam je jiný vlastník. Funguje to tam, je tam výroba, bydlení, ještě se jedná o Etrichovu vilu. Město tam udělalo nový most a silnici. Musím ale říct ještě jednu věc, která možná ještě nezazněla: nedá se čekat, že se ten brownfield podaří revitalizovat. To už prostě nepůjde. Navíc bývalé textilky leží v lokalitách, kde by byl velký problém s logistikou. Kdyby ještě dnes fungovaly, měly bychom velké dopravní problémy na Horské. A to jsou věci, které budoucí investoři zvažují. Továrny navíc zarostly do obytného území, což už je dnes problém, kvůli hluku, čistotě ovzduší a zvýšené dopravě. Dnes je potřeba ten prosto využít jinak, než byl využívaný dvě stě let. Je to úkol, který je potřeba dořešit. Je to kooperace veřejného a soukromého sektoru. Tam je potřeba dohodnout se. A to se děje. Marně jsem ve vašem programu hledal, co můžete udělat pro menší a střední podnikatele nebo pro obchodníky v centru města. Máte pro ně něco?To je složitá otázka. Je potřeba spíš jim ulevit v těžkých podmínkách centra. A pokračovat v tom. Udělat z hlediska parkingu systémy takové, aby tam lidé mohli dojet autem, nakonec i náměstí bude z hlediska dopravy fungovat jinak, což je dělané i pro ně. Neomezujeme jim reklamu, a když někdo říká, že áček už je v podloubí moc, tak tvrdím, že lidé jim to prostě shodí. Jsem v tomhle liberál, spíš je potřeba jim nepřekážet, nedělat jim zbytečné administrativní překážky, dát jim stejné podmínky a neomezovat je v jejich podnikání. Říkat, že jim snížíte nebo upravíte nájmy, to nejde. To jako město ani nemůžete udělat. Tvrdíte, že poplatky za služby (vodné a stočné, MHD, svoz odpadu apod.) budete nadále držet v rozumné a v ekonomicky udržitelné výši. Co to znamená rozumná a ekonomicky udržitelná?Budeme se snažit držet firmy, kde jsme spoluvlastníky, aby navyšování peněz za poplatky nebraly jako samozřejmost. A aby případně, když už bude potřeba, protože rostou třeba ceny energií, tak aby růst poplatků kopíroval růst ekonomiky. Prostě snaha držet to, co nejníže. Příklad: Vezměte si, kolik milionů šlo do investic do VAKu, třeba projekt Čistá Úpa nebo teď do úpravny vody. A my držíme vodné a stočné na jedné z nejnižších úrovní. Nebo poplatky za odpady. Lidé možná ani nevědí, že Transport jako patří ze čtyřiceti procent městu. A dokud bude ziskový a já budu starostou, tak poplatky nezvedneme. Pokud společnost vydělává a má zisk, tak přece není důvod zvyšovat poplatky. Na tom sedím už několik let. To je výhoda vlastnictví firmy přece, proto ji spoluvlastníme! A městská hromadná doprava?Nemáme vlastní dopravní podnik. Lidé možná ani nevědí, že dnes na dopravu doplácíme osm a půl milionu korun. Takže to není o tom, že by jízdenka stála osm nebo deset, respektive deset a dvanáct korun, když ji kupujete v autobuse. Ta jízdenka by stála ještě plus rozpočítání oněch osm a půl milionu korun, což je prokazatelná ztráta, ekonomicky zvláštní pojem. Městskou hromadnou dopravu pro nás dělá Osnado, ale příměstskou, včetně integrovaných obcí a konce Zelené louky, dělá kraj. My jsme nikdy nechtěli mít vlastní dopravní podnik, protože to je hrozný náklad. Takže platíme dopravní společnosti prokazatelnou ztrátu a zároveň v tom jsou příspěvky na nákup nových autobusů. Ten systém je pro nás velmi výhodný, navíc se nám daří držet stálou cenu jízdného. Nebudu slibovat autobus zadarmo, protože je to služba. A každá služba se musí zaplatit. Dnes jezdí děti do šesti let zdarma, do čtrnácti za polovičku a senioři nad sedmdesát let zadarmo. Je to zavedené už léta. Můžeme diskutovat o tom, jestli má být autobus zadarmo třeba i pro středoškoláka. To je legální diskuse. Prostě naší snahou je ty poplatky rozhodně držet. Mám názor, že lidé platí dost daní. Proč by mělo město vypisovat další nebo jim zdražovat život ještě tím, že zdraží služby, aniž by muselo. Když nemusím zdražovat, tak to nedělám. To je moje heslo. Proto jsme třeba nikdy neuvažovali o zvýšení daně z nemovitostí. Budete prosazovat dostavbu víceproudé kapacitní komunikace. Kterou máte na mysli?Samozřejmě dálnici nebo rychlostní komunikaci. Myšlenka je pojatá spíš lobbisticky. Město se musí připojit ke všem iniciativám, které budou prosazovat tuhle silnici, která bude tepnou průmyslu. Bez té komunikace tady jsme uzavření a další ekonomický boom bude bez ní těžko realizovatelný. Dálnice by nám tady výrazně pomohla. Lobuju za ni šestnáct let, posouvá se to pomaličku. Doufejme, že aspoň naše děti se toho dožijí. Slibujete, že upravíte a vybudujete další parkoviště a že podpoříte výstavbu parkovacích domů. Kde chcete stavět? To je složitá situace. Nejvíc chybí parkovací místa ve starších sídlištích, i když některá jsou relativně nová. Tehdy nebyly představy, že bude tolik aut. Chceme tam hledat možnosti jak rozšířit parkovací plochy a třeba vyjít vstříc i iniciativám, které s nějakým nápadem přijdou. Kde bude možné vybudovat parkoviště, podpoříme to. A parkovací domy, to mluvíte o jakých místech?Třeba tady u pivovaru nebo u autobusového nádraží. Myslíte, že lidé budou stát s auty v parkhausech? Třeba pod Uffem je parkoviště málokdy plné.To máte pravdu, protože my zas nechceme, aby bylo úplně plné. Potřebujeme, aby tam bylo místo. V zimě si ho tam rád dáte. Ale jinak, systém lidi donutí, aby dávali auta do parkhausů. Je to otázka vhodně zvoleného systému. My jsme se snažili, aby tady systém parkování nebyl drahý a byl efektivní. Zavedením parkovacích domů ten systém dostává další dimenzi. Musí se pak nastavit limity. Když budete stát v parkovacím domě, tak musí být cena parkovného srovnatelná s cenou parkovného venku. A parkovací domy by stavělo město?Ne. Ale umožníme to investorům, pokud budou chtít. Když mluvíme o dopravě a parkování, pořád trváte na tom, že nebylo jiné možné řešení parkoviště u nemocnice a výjezdu z něj?Pane redaktore, na to vám řeknu jedinou věc: konečně se nám podařilo zadat studii Vysoké škole dopravní. Až bude hotová, dáme ji veřejnosti, ať se k ní vyjádří, uděláme veřejnoprávní projednání. Jde mi o to, že Gorkého ulici jste za velké peníze přeměnili v moderní pěknou silnici, ale auta se díky změně na parkovišti přesunula do ulice Kryblická, která na to není evidentně stavěná.Můžete mít v tomhle částečně pravdu, ale na druhou stranu, pokud se ukáže ve studii, že jak je to dnes, že to je správně, anebo že to má být jinak, tak budou následovat další kroky. Pokud studie řekne, že se to má změnit, my to odsouhlasíme, dojde k další rekonstrukci, možní dřív, než by se předpokládalo, aby se tam lidem ulehčilo. Jak řidičům, tak lidem, co tam bydlí. Chcete další bezpečné přechody pro chodce. Kde jsou dnes nebezpečné?Komunikujeme s bezpečností komisí nebo s dopravním inženýrem. Jsou tady přechody třeba na Polské, Náchodské a jsou další místa, která tipujeme přes dopravního inženýra. Postupně chceme zavést nasvícené přechody včetně výstražných prvků. Je to moderní a docela potřebná záležitost. Střety s chodci jsou fatální a je jich pořád hodně. Je potřeba udělat všechno proto, aby chodec byl co nejvíce ochráněn, protože nemá šanci, když potká dvoutunové auto. Z vašeho programu není úplně jasné, jestli do HSM a Poříčí chcete jen častěji posílat strážníky, nebo zda tam zřídíte služebnu?Pane redaktore, už jsme to kdysi zkoušeli. Nevím, jestli je to skutečná realita, nebo jen jejich pocit nebezpečí. Chtěli bychom v první etapě zavést noční služby, ale takové, které budou jen na sídlišti a jen v Poříčí. Strážníci mají kompletní vybavení, telefony, vysílačky, potřebují jen zázemí, kde si dají svačinu nebo skočí na záchod. Ze začátku to budou služebny toho typu, že budou mít prostor, kam odjedou na noční šichtu na Zelenku, budou v kontaktu s centrem, ale z toho sídliště neodjedou. Samozřejmě to bude znamenat náklady na městský rozpočet, protože budeme muset přibrat nějaké strážníky, ale chceme to zkusit v obou místech a bezpečnost tam posílit. A pak uvidíme. My se tím dosud nezabývali, protože statisticky to nijak nebylo podloženo, spíš to ti lidé vyjadřovali pocitově. Byl jsem v Poříčí a diskutoval tam s těmi lidmi. Myslím, že bychom to se strážníky v těch lokalitách měli zkusit. Na druhou stranu musím říct, že když k nám přijedou lidé z jiných měst, tak se u nás cítí naprosto bezpečně, i v těchto lokalitách se cítí bezpečně. V kultuře slibujete, že budete podporovat všechny aktivity a neziskové organizace. To znamená i Open Air Music festival?Open Air není nezisková firma. My jsme se o podporu pokoušeli, sklidili jsme za to ale kritiku, urážky a neustálé útoky organizátora festivalu. Jsou aktivity, které finanční podporu vyloženě potřebují, a od toho jsou rada města, kulturní komise, aby to posoudila. My už jsme tu podporu dělali dosud, ale nemůžete ji nabízet někomu, kdo o ní nestojí. Když si někdo požádá, tak se mu snažíme vyhovět. Někdy to jde víc, někdy méně. Když jsme u festivalu, areál Bojiště chátrá. Proč?Vždycky zchátrá po festivalech. Tam je devastace velká. Ono to Bojiště je trochu nešťastné. Je postavené v době, kdy byly zvykem mega akce jako dny dětí a oslavy prvního máje. O letní kino dnes není zájem. Myslím, že do budoucna by bylo řešením transformovat areál Bojiště na nějakou celoroční aktivitu. Už jsme se o to pokoušeli, dokonce jsme se byli v Rakousku podívat, jak funguje takový park pro děti s rodiči. Akorát do toho přišla ekonomická krize, takže ten záměr se posunul. Je otázka, jestli areál v téhle podobě je vůbec schopný existence do dalších let. Rozhodně bude potřeba to systémově změnit. Je pravda, že kvůli dvěma festivalům v roce se to bude udržovat těžce. A co názor, že areál tak trochu dojel na antipatie, které panují mezi pořadatelem Open Air festivalu a radnicí?To rozhodně ne. Já to ani nevnímám osobně. A už vůbec město nemá problém s festivalem. Kdyby mělo problém, tak ho nebude uvádět v brožurkách a propagacích. Problém má pan pořadatel s námi. Jinak každý rok schvalujeme reinvestice do areálu nájemci, který se o areál stará. Nikdy jsme neřekli, že tam žádné peníze nedáme. To že to chátrá, ano, některé věci dožívají. Nevím, jestli změníme v tuhle chvíli jen toho, kdo to tam spravuje, nebo změníme systém té správy a na druhé straně je potřeba hledat náplň. A máte to hned obtížný, protože areál zarostl mezi rodinné domky a ti lidé mají taky právo na klidný rozumný život. Jednoduchý recept na využití areálu není. Jak velké peníze by byly potřeba, aby to bylo životaschopné?To je investice pro soukromého investora, ne pro město. Pokud by tam měl být zábavný areál. Ale areál bych neprodával, majetkově bych tam zůstal. Rozhodně nechceme být těmi, kteří zaříznou tradici festivalů. Máme tu další téma, cestovní ruch. Trutnov na to hodně spoléhá, ale mám pocit, že se v poslední době moc nového neobjevilo. Co byste nabídli?Jde to ztuha. Je potřeba říct, že z Česka všichni prezentují Prahu a Český Krumlov. Snažíme se prorazit různým způsobem, aby se o nás vědělo. Snažíme se přes naše informační centrum, s kulturou prorazit, aby jezdili turisté za kulturou do Uffa, což je zajímavá věc a nyní i s lyžařskými areály. Přece jen naše město je zázemí pro východní část Krkonoš. Jakýkoliv turista, který tady nechá jakoukoliv korunu a bude doma vyprávět zážitky, jak to v Trutnově bylo super, je vítaný. Musíme makat na tom, aby lidé jezdili do hor a zároveň sem k nám do Trutnova. Samozřejmě, jde to postupně, ale já to vidím jako velký úkol pro příští období. Nakročeno k tomu máme. Je potřeba vidět nejen potenciál hor, ale i obrovský potenciál podhůří. Trutnov by měl být jakýmsi zázemím pro hory. Máme tu i zážitkovou turistiku, takový Cirk-Uff to je něco neuvěřitelného. Měst, která jsou schopná udělat něco takového, je málo a na počty obyvatel jsme proti nim trpaslík. A podařilo se to tady udělat. Nechápu, že to může někdo kritizovat. Jaký očekáváte volební výsledek. S jakým počtem mandátů budete spokojený?Vyslovil bych neskromné přání: byl bych rád, kdybychom volby vyhráli. Počet mandátů vám neřeknu. Nechci nikoho navádět. Přeji si, abychom volby vyhráli i přesto, že jsme pod hlavičkou ODS a mohli vytvořit koalici stran, které k nám mají programově blízko nebo to myslí s Trutnovem vážně. A musím říct, že my prostě Trutnov máme rádi a je to za ty roky vidět!Pavel Cajthamlpavel@trutnovinky.czFoto: Renáta Tommová

Nahoru