Trutnov

Poutník Petr Hirsch urazil tisíce kilometrů, tentokrát si ho nespletli s teroristou

Teď si dal půl roku pauzu, kterou využil k rozmanitým přednáškám a regeneraci. Už mu ale neposedné nohy říkají, že by měl zase vyrazit. Bude to koncem května. Loni vyšel 1. června, přesně čtyři roky poté, co absolvoval mnohatisícové putování. Vyšel ze Dvora Králové, odkud pochází, přes Prahu a Cheb do Německa. Ještě v Čechách absolvoval několik přednášek a společně s dalšími lidmi vysadil osm Stromů míru. „To se v zahraničí už nepovedlo,“ uvedl. Na našem území a v Německu mu dělala společnost přítelkyně Lucie, pak už šel sám. Po přechodu našich západních sousedů přišel do Lucemburku, kde proběhlo spontánní setkání s krajany. Jeho kroky potom vedly do Bruselu v Belgii přes Antverpy do Haagu a Amsterdamu v Nizozemí zpět do Německa a jeho hlavního města Berlína. Ze severu země jel trajektem do Dánska a jeho půlroční pouť skončila v Kodani. „Nic extrémního, jako při minulé cestě, kdy si mě v Turecku spletli s teroristou a v Řecku se zase objevili medvědi, se mi tentokrát nepřihodilo. Setkal jsem se spíše s úžasnou pohostinností lidí. Celkově vzato mě překvapilo Německo, chování a přístup lidí byl skvělý. Přišli jsme třeba s přítelkyní k honosnému dvoupatrovému domu a jeho paní nám nabídla zadarmo ubytování, pozvala nás na večeři, ráno jsme se rozloučili a šli dál. To bylo hezké,“ usmívá se Petr. Jako při minulých cestách nocoval hlavně venku. „Občas jsem si našel nějaký přístřešek, autobusovou zastávku, farnost nebo mě někdo pozval k sobě. Nebyl to problém, jsem zvyklý,“ poznamenal. Při putování se asi nejlépe cítil v Německu a Belgii, kde jsou podle něj příjemní lidé. Moc ho neoslovilo  Nizozemí, kde zažil jediné dvě drobné nepříjemnosti. „Hned na hranicích jsem seděl s laptopem u kávy v hospodě a byl jsem připojený na nabíječku. Po hodině přišel majitel, postavil ke stolu a začal na mě arogantně řvát kvůli odběru elektřiny. Nebo jsem spal na betonu před zavřeným barem na pláži. Ráno přišli otvírat a chlapík mně gestem naznačil, ať vypadnu,“ vzpomíná. Koncem letošního května bude Hirsch pokračovat v cestě s tím, že má v plánu celoroční etapu. Vrátí se do Kodaně a odtud bude pokračovat pěšky dál. „Půjdu do norského hlavního města Osla, pak do Trondheimu, mám nutkání dotknout se polárního kruhu,“ plánuje.   Odtud si to namíří do Stockholmu, Helsinek a do pobaltských republik Litvy, Lotyšska a Estonska. Jeho kroky budou směřovat na jih do Varšavy, Bratislavy, Vídně a na Balkán. „Je to ještě hodně vzdálené, ale bude to zhruba sedm tisíc kilometrů,“ vypočítává poutník, který má nyní v kině Vesmír výstavu z projektu Šestnáctikilometrový vejšlap. Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz Foto: Petr Hirsch    

Nahoru