Trutnov

Pamětníci se vrátili do dřevních dob sedmdesátileté „zušky“

„Oproti jiným akcím má naše setkání charakter téměř rodinné sešlosti. Je to příležitost nedat zapomenout velké tradici uměleckého školství v Trutnově,“ řekl učitel školy Jaroslav Dvorský. Mezi hosty byli například bývalá ředitelka a učitelka Eva Pozděnová, současná ředitelka a učitelka Blanka Matysková, absolvent, bývalý učitel a autor historické črty Almanachu ZUŠ Tomáš Korbel či bývalý ředitel, známý hudebník a učitel Jan Vídeňský. Během podvečera účastníci zhlédli dokumentární sestřih toho nejlepšího, co ve škole za uplynulých pět let vzniklo a krátký film, který se vrací k celé historii ZUŠ. Kromě toho byly k dispozici fotografie, které se nevešly do almanachu. Almanach byl rovněž jednou z cen interaktivního desatera pro žáky výtvarného oboru. Ti procházeli výstavou a hádali například dva ředitele školy, jejichž příjmení začíná na písmeno M, ve kterém roce se začal rekonstruovat Haasův palác do současné vnější podoby nebo Kdo na fotografii Vynášení smrtky diriguje, je to muž, nebo žena? Bývalá ředitelka základní umělecké školy Eva Pozděnová. Hlavní slovo ale měli pamětníci, kteří s chutí zavzpomínali a podělili se o zážitky na své působení v trutnovské „zušce“. „Do základní umělecké školy jsem začala chodit před padesáti lety a navíc ji navštěvovaly obě mé děti,“ prozradila jedna z pamětnic a zakoupila si almanach. Další pamětnice zavzpomínala, jak chodila na klavír v roce 1945 do původní školy a snažila se zjistit jméno učitele, jenž jí tehdy učil. Setkání se tak na chvíli proměnilo v detektivní pátrání. Učitel Jaroslav Dvorský rozdává žákům ZUŠ propozice k soutěžnímu desateru. „Do Trutnova jsem přišla v roce 1952 jako žákyně prvního ročníku pedagogického hudebního oddělení. Bohužel po roce byla všechna oddělení uměleckých škol zrušena. Po zkoušce v září nás potom rozmístili tam, kde jsme to měli z domu nejblíže. Protože jsem byla z Jaroměře, tak jsem čtyři roky jezdila do Pardubic,“ zavzpomínala na své umělecké začátky bývalá ředitelka školy Pozděnová. Na své působení v umělecké škole v Trutnově zavzpomínal Roland Günther. Rodák z Trutnova Roland Günther zavzpomínal, jak začal v pěti letech hrát na housle. „Když začala hudební škola, tak jsem měl to štěstí a smůlu zároveň, že s ní sousedila naše zahrada. Já jsem rád hrál, ale nerad cvičil. Stávalo se, že táta stál na zahradě a já nebyl ve škole. Z budovy vyšel učitel a ptal se: Pane Günter, kde máte kluka? Otec to špatně nesl a já musel poctivě chodit do školy na zkoušky,“ vrátil se do dávné minulosti pamětník Günther. Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz

Nahoru