Trutnovinky na našem serveru
Zdroj: Trutnovinky, Zobrazit celý článek
Díky otci měl totiž focení jako koníčka. „Měli jsme doma flexaretu, fotil jsem tehdy občas i do novin,“ vzpomíná na události, které se odehrály téměř před 46 lety. „Po půlnoci nám volali z Královce, že Rusové překročili hranice a že k nám jedou tanky. Pak jsme slyšeli z balkónu hukot letadel. Bylo to dost kruté,“ říká.Tehdy mu bylo jedenatřicet let, doma měl tříletou dcerku. „Žena šla do práce a cestou potkával vojáky se samopaly. Byly to hodně nepříjemné pocity,“ uvádí.V tehdejším ZPA ho zvolili místopředsedou stávkového výboru, takže se mohl pohybovat i po městě. S fotoaparátem v ruce pak pořídil několik snímků. „Musel jsem je po vyvolání ale schovat doma v krabici. Za stávku nás chtěli zavřít, přišít mi chtěli i některé další věci, které jsem ale neudělal a které si vyloženě vymysleli. Můj spis měl neuvěřitelných 54 stran,“ zdůrazňuje Mošna.Pečlivě uložené černobílé obrázky poprvé použil těsně po sametové revoluci. „Pár se jich dokonce povedlo vystavit a zveřejnit,“ dodává. Další představuje nyní ve fotogalerii Trutnovinek. Pavel Cajthamlpavel@trutnovinky.cz Foto: Jaroslav Mošna
Trutnovinky na našem serveru
Zdroj: Trutnovinky, Zobrazit celý článek