Trutnov

O Vánocích si kapra musím jít koupit, říká rybář Robert Franěk

K vodě ho začal vodit společně s bratrem jeho otec už, když mu bylo pět. S prutem to pak dlouho bral vyloženě jako relax, až se postupem času začal specializovat na rybářské závody. V roce 2005 se zúčastnil své první soutěže, kde jinde než na domácím rybníku v Dolcích. „Ale jinak nejezdím na žádné velké závody. Jsou to závody mezi neregistrovanými rybáři, my jim říkáme, že to jsou takzvané gulášovky,“ povídá muž z Volanova. Krátké vysvětlení. Závody se pořádají buď pro registrované rybáře, kteří zaplatí poplatek na Českém rybářském svazu a účastní se soutěží od krajského přeboru až po první ligu, mistrovství republiky, Evropy či světa. A druhou skupinou jsou neregistrovaní rybáři, kteří jsou v této kategorii například, že nemají tolik času. Sportovní rybolov se dále dělí do několika kategorií podle stylu chytání - na plavanou, položenou, feeder, přívlač a muškaření. Existuje ještě mořský rybolov a lovení na dírku. Trutnovský rybář se soustředí na plavanou. Po závodech se pohybuje více méně ve východočeském regionu, častěji na Pardubicku, kde jsou pro pořádání lepší podmínky. A nevede si špatně. „Jsem tak v první desítce,“ usmívá se. Má na kontě nějaká první místa, ale i poslední. „Většinou to není úplně jen o návnadě, ale rozhoduje tam spousta faktorů. Nezdá se to, ale chytat ryby je docela slušná alchymie,“ zdůrazňuje. Závod probíhá v jeden den a je rozdělený na dva poločasy. Jeden poločas trvá většinou tři hodiny. Některé závody rozhodují nachytané centimetry, jiné zase celková váha ryb. „Někdy jsem za dva poločasy chytil třeba čtyřicet kaprů a skončil jsem na pátém místě. Někdy jsem zase vytáhl tři a byl jsem první,“ zamyslí se Robert Franěk o nevyzpytatelnosti sportovního rybolovu. Největší jeho úspěch z poslední doby je, že v loňském roce i předloni vyhrál feederové závody ve Vrchlabí, kde se schází kolem 60 účastníků. „Letos bude tento závod v říjnu, tak jsem zvědavý, jestli zkompletuji hattrick,“ těší se. Další rybářské úspěchy slavil na domácích rybnících Dolce a Peklo, kde z pěti účastí třikrát vyhrál a dvakrát se ještě dostal na stupně vítězů. Na závody se snaží jezdit pravidelně jednou za čtrnáct dní. Za svůj nejcennější úlovek považuje lína 58 centimetrů, kterého chytil na klasické vodě. Bylo to v roce 1991. „Je to kapitální úlovek, běžná míra lína obecného je kolem 25 centimetrů,“ naznačuje, že se jednalo o skutečný exemplář. Na břeh ale dostal už i daleko větší ryby. „Sportovní rybařina se momentálně tak rozjela, že majitelé revírů dokážou svou vodu už tak zarybnit, že není problém vytáhnout kapra 90 cm. Jednou se mi podařil dokonce jeseter 125 cm, což pro mě byl velký úspěch.“ vypravuje. Závody jsou o tom, že všechno, co se chytí, se pouští, takže domů se vrací s prázdnou. „A já většinou, když jdu teď na ryby, tak chodím jen po závodech, takže moje paní mi už občas v uvozovkách nadává. Jsem prostě klasický rybář, který si musí jít toho kapra o Vánocích koupit,“ usmívá se Robert Franěk. Jeho rodina ryby na talíři miluje. „Nejvíce nám chutná pstruh a candát,“ prozrazuje rybář, jenž by si chtěl jednou rád s partou kamarádů vyrazit do Norska na fjordy. Michal Bogáň michal@trutnovinky.cz twitter: michal.bogan

Nahoru