Trutnov

Nejdůležitější je si zachovat kvalitu výroby a hlavně radost z práce

Terezo, oblékáte lidi, ale nejdřív se tě zeptám, co nejraději nosíš ty? A zkus vynechat odpověď, že vaše oblečení… Na značku důraz nekladu. Ráda nosím oblečení, ve kterém se cítím dobře a pohodlně. Do práce chodím takzvaně „casual nebo smart casual“. Dříve jsem stále létala s batohem na zádech, nyní si už ráda koupím i pěknou kabelku. Volnočasově se ale opravdu ráda oblékám do našeho oblečení. Hodnotíš lidi podle toho, jak se oblékají? Samozřejmě, i pro vlastní inspiraci, koukám po lidech, jak chodí oblečeni. První věc, kterou osobně hodnotím, jsou boty. Soudům o vkusu a eleganci se ale snažím vyvarovat. V poslední době se s mamkou hodně zaměřujeme i na technické provedení výrobků. Automaticky začneme studovat propracování vnitřní strany oděvu a použitý materiál. Co tedy říkáš na rčení, že šaty dělají člověka? Něco na tom jistě bude. Když potkáš někoho, kdo má na sobě vaši značku, zahřeje tě to u srdce? Samozřejmě! Většinou přijde taková ta reakce: Jéé hele, podívej, on (ona) má naše oblečení. (smích) Jen se mi teď často stává, že jsem zavřená víc v kanceláři a nejezdím tak často do skal, kam naše značka byla původně určená, pro lezce, proto nemám moc přehled o tom, jak mnoho je vidět. Dostávají se ke mně spíše reakce od zákazníků nebo kamarádů, že narazili na Batercu tam a tam. Vzhledem k tomu, že šijete na míru a ještě se jedná o specifické oblečení, tak předpokládám, že v trutnovských ulicích zase tolik lidí nepotkáš, viď? Jasně. Spíše jsou k vidění v té lezecké komunitě. Ale tím, že se snažíme náš sortiment neustále rozšiřovat, tak se Baterca dostává i do okruhů jiných lidí. Často u nás nakupují rodinky s dětmi. Dětská kolekce je velmi barevná a stejně jako dospělí mají i děti možnost si vybrat materiály a vzory, ze kterých chtějí své kalhoty nebo kraťasy ušít. Je zájem o městskou módu - šaty, kabelky nebo softshellové kalhoty na horské túry. V poslední době se snažíme soustředit i na týmové oblečení. Spolupráci v tomto směru jsme navázali se sportovci Kasper - Swix teamu nebo Café Barem Kalírna v Adršpachu. Proč si nechat ušít oděv na míru a nejít si ho normálně koupit do obchodu? Protože zákazník nemusí hledat kompromis. Bude mít jedinečný kus oblečení, na jehož designu se aktivně podílel a bude se v něm snad i proto cítit dobře. U nás mají lidé možnost si vybrat materiál, barvu, vzor a daný produkt jim bude ušit přímo na míru. To jiný obchod nenabízí. Každý produkt, který vzniká v naší dílně je originál. Co všechno si u vás mohou zájemci nechat ušít? Vše z naší kolekce, kterou se snažíme stále rozšiřovat. Ve stálé nabídce jsou kalhoty, kraťasy, šaty, tílka a legíny na jógu a cvičení, kabelky a podobně. V zimě mamka háčkuje čelenky a babička plete čepice. Aktuálně pracujeme na vývoji pánských mikin, zimních kraťasů a nové kolekci kabelek. Jak dlouho trvá ušití oblečení? Na vašich webových stránkách jsem si přečetl údaj dva až tři týdny… Ano, je to dáno objemem zakázek a manufakturou. Každá objednávka čeká, než přijde na řadu. Poté se nastříhá a zase čeká, než znovu přijde na řadu a začne se šít. Dva až tři týdny je průměrná doba, za kterou bude objednávka vyřízena a odeslána. Ušít samotný produkt je ale otázka několika hodin. Kolik lidí se podílí na výrobě a kdo vymýšlí, jak a co bude vypadat? Jsme tři: já, mamka a ještě jedna švadlenka Monika. Vymýšlíme to společně a poté si vyslechneme názory našich drahých poloviček. Vždy se udělá takový brainstorming. Zkoušíme ušít a postupně ladit prototyp, pak ho samozřejmě osobně testujeme. Když je výsledek pozitivní, tak novinku zařadíme do kolekce a napjatě čekáme na zpětnou vazbu od zákazníků. Rozhodně nic nevymýšlím sama. Naopak, já vždy něco navrhnu a holky řeknou, že takto ne, uděláme to tímto způsobem. A je to. (smích) Jaké materiály používáte? To je asi to nejtěžší. Českých výrobců látek je už velmi málo, takže většina materiálů je dovoz. Máme už své stálé dodavatele, ale snažíme se objevovat další nové. Používáme plátna, džínoviny, manšestry, softshelly a mnoho dalších. Z materiálů, které používáme, je ale manšestr jediný, který je k dostání od českého výrobce. Zbytek je dovoz. Co se u vás tak nejvíce prodává? Nejvíce šijeme dámské a pánské kalhoty, produkty, se kterými jsme vlastně začínaly. Záleží ale také na období. V létě hodně frčí šaty. Otázka na tělo. V jakých cenových relacích se pohybuje oblečení, které šijete? Z obchodu by to asi vyšlo levnější, ne? Stanovení ceny je vždy citlivé téma. Snažíme se, aby naše produkty byly cenově dostupné pro většinu potenciálních zákazníků. V potaz musíme vzít, že všechny produkty šijeme u nás v Trutnově, kde jsou cena práce i ostatní výrobní náklady samozřejmě vyšší oproti Číně nebo Bangladéši. Důležitý faktor je cena materiálů, které naskladňujeme spíše v menších objemech, aby byla nabídka látek pestrá a obměňovala se. S produkty se pak dostáváme na cenu pro některé možná vysokou, ale prozatím nadále nižší nebo srovnatelnou s konkurencí konfekce v obchodech. A to nemluvím o DPH apod. Takže je třeba zamyslet se nad tím, zdali chci mít své, například originální kalhoty, které si nakombinuji sám a jsem ochoten si za to připlatit, nebo půjdu do obchodu a koupím kalhoty z konfekce ve slevě o pár stovek levnější. Našla si značka Baterca už své místo na trhu? Myslím si, že ano. Hodně nás těší, že k nám chodí čím dál tím více zákazníků. V podstatě dřív tady byla jen dílna, showroom se využíval jen zřídka, když někdo zavolal, že jede přes Trutnov do Ádru a podobně. Ale za poslední rok k nám chodí čím dál tím víc lidí, především z Trutnova, ale i odjinud. Podívají se na stojany s ukázkou hotových výrobků, prohlédnou si osobně látky, my je změříme a rovnou si objednají. (pokračuje maminka Jitka) A když se stane, že vám třeba kalhoty ze stojanu sedí a líbí se vám, tak si je rovnou můžete zakoupit a odnést. Jsou typy zákazníků, kteří „to“ potřebují hned a rovnou se svým novým kouskem oblečení chtějí odejít. I tak to funguje. (slovo si bere zase Tereza) Dřív bylo 90 procent objednávek přes e-shop, teď bych řekla, že to je 60 ku 40. Osobních objednávek nám hodně přibylo. Kde hledáte inspiraci pro nové oblečení? (začne odpovídat maminka Jitka) Je to spíš o materiálech. Když vidíme hezkou látku, tak nás hned napadne, co by se z ní dalo ušít. Už je v hlavě nápad, který se dál rozvíjí. (pokračuje Tereza) Není to tak, že bychom surfovali po internetu a hledali, co bychom ještě mohli šít. To ne. První impuls je většinou materiál. A pak už se vše nabaluje. Ale postupně zohledňujeme i poptávku na konkrétní produkty, která přichází od našich zákazníků. Často slýcháme, že je škoda, že neděláme to nebo ono... A tak spektrum výroby postupně rozšiřujeme. Fungujete dva roky. Jedete si stále stejný styl nebo se snažíte svou kolekci obměňovat? Jak co. Spousta lidí, když si na něco zvykne a je s tím spokojená, bývá pak nešťastná z toho, když firmy další rok udělají novou kolekci. Oni si chtějí třeba ty stejné kalhoty objednat znovu a najednou zjistí, že se nevyrábějí. Proto my si základní střih stále držíme. Když víme o nějakém nedostatku, samozřejmě na něm zapracujeme a vše se snažíme neustále vylepšovat. Ale pokud jsou zákazníci spokojení, neměníme nic zásadního. Takže kolekci se snažíme nyní spíše rozšiřovat, nežli obměňovat. S reklamacemi se také setkáváte? Máme pocit, že v objemu zakázek, které se ušijí, máme reklamací minimum. V dnešní době nákupů přes internet, kde na nás stále vyskakují různé slevy, výprodeje a dá se prakticky objednat cokoliv a odkudkoliv, není to vaše zakázkové šití trochu rizikovější branže? Konkurence je obrovská a slevy nás skutečně masírují ze všech stran. Já však věřím tomu, že zákazníci si k nám najdou cestu. (pokračuje maminka Jitka) Dnešní doba přeje místním výrobcům. Lidé se stále více zajímají o to, kde jsou produkty vyrobené a raději podpoří tuzemského výrobce než zahraničního. (naváže Tereza) Je potřeba neustále dbát na kvalitu, originalitu a osobní přístup k zákazníkovi, to málokterá značka nabízí - osobní kontakt. Takže lidé si k vám cestu nacházejí, teď mi ještě řekni, jak ses k této práci dostaly ty? S kamarádkou jsme měly pocit, že potřebujeme kalhoty na lezení, a tak jsme mamce řekly, ať nám nějaké ušije. No, a neskočilo to u jedněch, kalhoty se postupně rozšiřovaly mezi kamarády a známé, původně ještě pod značkou Mrkev. Postupně vznikl facebook, stránky a začaly jsme se výrobě víc a víc věnovat. Naše představy o tom, kam podnikání směřovat se vyjasňovaly postupně, doprovázelo je řada nejednoduchých rozhodnutí i v osobní rovině... Postupně se zrodila značka Baterca, taková jaká je nyní. Ještě do října loňského roku jsem chodila souběžně do jiné práce, seděla jsem tak na dvou židlích. Jistota stálého příjmu balancovala s vnitřním hlasem a obavou z kroku do nejistoty. Baterca je ale moje srdcovka, tak mě to samozřejmě spíše táhlo sem. Vnitřně jsem věděla, že přijde okamžik, kdy ten krok udělám. Co to bylo za impuls?Psychicky náročná práce. Bez vlastní seberealizace. Domů jsem z ní chodila vyšťavená a protivná sama sobě. Po dlouhém zvažování a rozebírání situace ze všech stran jsme došli k závěru, že to zkusíme. Jakou školu máš vlastně vystudovanou? Vystudovala jsem v Pardubicích management podniku a teď jsem se ještě vrhla do studia textilní fakulty na Univerzitě v Liberci, obor Výroba oděvů a management obchodu s oděvy. Abych se víc dozvěděla o samotných materiálech a výrobě. Kdyby člověk v osmnácti věděl, co by jednou chtěl dělat, kam ho vítr zavane, nemusel by pak studovat při práci.  Podnikatelské začátky byly těžké?Samozřejmě, asi jako všude. Úplné začátky byly krásné, vše byla legrace a o nic nešlo. Pak nastaly situace, kdy byla potřeba udělat složitá životní rozhodnutí, a to už taková legrace nebyla. Ale i díky obrovské podpoře blízkých jsme vše zvládly a jsme tam, kde jsme nyní a legrace je zase (smích), ale také osobní zodpovědnost za další rozvoj značky, za celý náš team i za zákazníky. Dovedeš si představit, že bys ještě někdy dělala něco jiného? Stojím nohama na zemi. Stále si říkám, že musím být připravena na cokoliv, že třeba zase půjdu do paralelní práce. Teď však okolnosti nahrály tomu, že se mi naplno daří věnovat Baterce a uděláme vše pro to, aby to tak vydrželo a Baterca fungovala. Kolik ti firma bere z osobního života? Na to nelze odpovědět. Jsme v Baterce často, ale jsme tady rády. Když naopak zase chceme nebo potřebujeme, tak si vezmeme volno a uděláme si svoji práci později, takže jsem vděčná hlavně za určitou volnost a svobodu. Ale do práce vstávám obvykle brzo ráno a domu se dostanu někdy i pozdě navečer. Batercou žije celá rodina, takže není den, kdybychom i doma neprobírali aktuální situaci, nové střihy apod. Přála by sis, aby se značka Baterca posunula ještě někam dál? Máme představu, kam Batercu posunout. Ale nejdůležitější pro nás je a bude zachovat si kvalitu výroby a hlavně radost z práce. Takže vám o peníze nejde? Peníze jsou nezbytně důležité, aby podnikání fungovalo, rozvíjelo se a my jsme měli z čeho žít jako každý jiný. Ale není to tak, že bychom to dělaly jen pro ně. Snažíme se zachovat hlavně radost z práce. Není nad pocit, když vidíte, že zákazník je nadšený z vámi odvedené práce, z výrobku na kterém se navíc sám aktivně podílel. (odpovídá maminka Jitka) Člověk by tuto práci nemohl dělat, kdyby to nedělal s láskou a pocitem, že ho to baví. Michal Bogáň michal@trutnovinky.cz foto: Vojtěch Bartoníček, Miloš Šálek

Nahoru