Trutnov

Nedopadlo to úplně špatně, ohlíží se pátá juniorka Evropy

Lado, ta juniorská kategorie je pro tebe nějaká zakletá, ne?Nevím, jestli zakletá, ale pravdou je, že štěstí mi v tomto směru mezi juniory moc nepřálo, dá-li se to tak říct. Medaile mi na obou vrcholech unikla jen na pokusy. Na druhou stranu, svádět to jen na štěstí či smůlu nemůžu. Nějak jsem skákala já a nějak skákaly soupeřky a podle toho to dopadlo. Je to fakt a teď už s tím nic nenadělám. Na šampionát jsi odjížděla jako jedna ze spolukandidátek na medaili. Podařilo se ti vyladit formuOdjížděla jsem s druhým nejlepším osobákem, ale s „až“ šestým letošním maximem. Bylo to tam však opravdu na centimetry, takže boj o medaili byl více než pravděpodobný. Posledním závodem před MEJ bylo pro mě mezistátní utkání v Trnavě, poté následovala téměř dvoutýdenní závodní pauza a kvůli menším problémům s odrazovým kotníkem jsme ani nemohli nějak extrémně zatrénovat, takže přípravné podmínky bohužel nebyly úplně ideální. Ve svém vyjádření po závodě jsi řekla, že se ti neskákalo moc dobře už ani v kvalifikaci. Čemu to přisuzuješ?Povrch byl na můj vkus trochu moc tvrdý, ale hlavně se mi nedařilo srovnat se v rozběhu. Špatně se mi běželo, obzvláště v kvalifikaci, a nemohla jsem nějak chytnout rytmus. Taky jsem vybíhala zbytečně moc oblouk a v důsledku toho přecházela odraz, což je velmi klíčový bod. Horké počasí tomu moc nepřidalo, ale v tomto směru jsme měly všechny stejné podmínky. Ve finále jsi udělala nějaké chyby, nebo to v daný okamžik bylo jen o štěstí?Chyby tam jsou stále, například už zmíněné přílišné vybíhání oblouku a následné přecházení odrazu. Co se týče letové fáze, ta už se začíná zlepšovat. Nutno ale podotknout, že to štěstí mi ve finále opravdu docela chybělo, podobně jako loni v Bydhošti. Letos zejména na 187 cm. A už delší dobu vím, že bych taky potřebovala trochu poladit psychiku. Jak vypadaly pokusy na 187 cm?Druhý pokus byl právě téměř skočený. Úplně lehce jsem škrtla, laťka zůstala až do poslední chvíle na stojanech, ale nakonec spadla. Při třetím pokusu mi nějak nevyšel rozběh a těsně před doskočištěm jsem si rozmyslela odraz, ale už jsem to nevybrala a podskočila. To mě vážně štve! Takhle promarněný pokus si pak člověk pořád vyčítá. I páté místo je ovšem úspěchem a potvrzuje tvou příslušnost v evropské špičce. Bereš to tak?Byla jsem hodně zklamaná, protože se zase jednalo o smůlu v pokusech, ale výkon vcelku odpovídá mému letošnímu standardu. Navíc těch 187 cm, kterými bych si vyrovnala letošňák, tam skoro padlo. A vzhledem k radikální změně, kterou jsem na přelomu února a března uskutečnila, ne úplně ideálním podmínkám v posledních fázích přípravy a faktu, že se jednalo o vrcholovou akci, to svým způsobem nedopadlo úplně špatně. Co máš v plánu ve zbytku letošní sezony?Teď po Evropě budu mít chvíli volno. Pak bych chtěla zkusit i nějaké další disciplíny, na které mi v posledním komplikovaném půlroce nezbyl čas. Například 100 metrů překážek nebo dálku, přemýšlela jsem také, že bych zkusila pro srandu sedmiboj. Co se týče větších závodů, chystá se ještě finále extraligy družstev a mistrovství republiky do 22 let na začátku září. Michal Bogáň michal@trutnovinky.cz foto: Denisa Kisialová - jojka.cz

Nahoru