Trutnov

Na hrůzy války a padlé by se nemělo zapomínat, do parku se vrátil Tanec smrti

Tanec smrti připomíná památku 334 trutnovských mužů padlých v první světové válce. Originál sousoší, který vytvořil německý sochař Emil Schwantner, byl odhalen ve spodní části městského parku 11. září 1932. Představovalo tři o sebe se opírající vojáky marně vzdorující smrti, která jim sedí v zádech a hraje melodii zániku. Tento renomovaný sochař měl v Trutnově v dnešní Husově ulici ateliér a jeho doménou byly pomníky padlým z první světové války. „Sochař mohl při tvorbě zúročit svoje vlastní otřesné zážitky z války, kterou prožil jako voják v zákopech i detailní znalost parku, kam sousoší citlivě umístil. Vzniklo tak vynikající sochařské dílo, které je odborníky považováno za Schwantnerův vůbec nejzdařilejší pomník padlým v první světové válce,“ řekl ve svém proslovu starosta Ivan Adamec, který zalitoval, že deset let poté ho roztavili nacisté kvůli sběru barevných kovů pro zbrojní průmysl. „Stejný osud měly i zvony kostela,“ připomenul. Zajímavostí je, že z originálního pomníku dnes zůstaly pouze fotografie a desky se jmény padlých vojáků, které jako zázrakem unikly roztavení a po druhé světové válce byly nalezeny na šrotišti v Hamburku. „Originály těchto desek jsou dnes umístěny v parku v partnerském německém městě Würzburg. Jsou pouze čtyři, pátá zmizela neznámo kde. Voják – válečný zajatec, který je našel, byl samozřejmě kluk z Trutnova a po válce tam pracoval. A tehdy na svém americkém veliteli vyprosil, jestli by si ty desky nemohl vzít. On mu to dovolil a skončily ve würzburském parku,“ uvedl starosta. Právě zástupci tohoto partnerského města byli včerejšímu aktu rovněž přítomni. V desetiletích po druhé světové válce nebyl pomník obnoven. Tehdejší doba nebyla německému umění nakloněna. „Je to škoda, protože tento pomník měl všem lidem bez rozdílu připomínat hrůzy války. Město Trutnov v posledních letech navrací svému nádhernému parku jeho historickou podobu, mimochodem je to nejvýše položený anglický park v České republice a tak se sem vrací geniální Schwantnerovo sousoší Tanec smrti,“ dodal Adamec.   Sochařka Skavova, které se podařilo vytvořit vskutku zdařilou repliku, o své práci nerada hovoří. „Mluvit o své práci je pro mě velice těžké. Raději bych byla, kdyby má práce mluvila sama za sebe. Jsem šťastná a hrdá na to, že jsem se narodila v Trutnově a vyrůstala v Žacléři. Aniž bych věděla, tak jsem od mala šla ve stopách Emila Schwantnera, což jsem si uvědomila až v dospělosti. Děkuji za to, že tady mám krásnou práci, která tady po mně zůstane,“ svěřila se. Vlastimil Málek, ředitel Muzea Podkrkonoší, připomenul, že Schwantner, který vynikal mimořádným výtvarným talentem, vlivem osobní válečné zkušenosti dokázal vytvářet díla s přesvědčivým výrazem. Zároveň upozornil, že součástí městského parku jsou i další sochařova díla. „Je záslužné, že se v době stého výročí konce první světové války obnovují pomníky připomínající tuto smutnou kapitolu světových dějin,“ doplnil ředitel muzea. Předtím, než k odhalenému pomníku byly položeny věnce, květiny a konala se minuta ticha, požehnal novému sousoší katolický kněz Jiří Pilz. Podle něj jde o velmi symbolické dílo, které přímo vybízí k tomu, aby se člověk zamýšlel nad našimi hodnotami.  „Ať smrt pro jejich hrdinství, lásku a obětavost ukáže svoji laskavou tvář. Bože prosíme, daruj moudrost nám všem žijícím lidem, ať pochopíme, že ani my tanci se smrtí neunikneme. Smrt je koruna a zrcadlo našeho života,“ prohlásil kněz. Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz Foto: Lenka Šálková, Tereza Šálková, Ivan Zimmel

Nahoru