Trutnov

Mongolové u nás zasadili smrk. A chtějí spolupráci s trutnovskou lesárnou

Dokladem je úterní návštěva mongolské ministryně životního prostředí Sanjaasuren Oyun a velvyslance Dorjdamba Zumberelkhama. Přijeli do trutnovské lesárny, seznámili se s výukou a vyrazili do terénu. Ve školním polesí se vyptávali na zvyklosti místních lesníků a přitom stihli zasadit strom - smrk omorika. „Mají velký zájem o studium českého lesnictví. Už když jsme měli tři pětihodinové semináře u nich, vůbec jsme si nevydechli, zajímalo je hodně podrobností. Jejich zájem byl enormní,“ řekl Mikuláš Říha, vedoucí praktické výuky. Mongolsko patří mezi státy, kde péče o přírodu není tak rozvinutá jako u nás. Tamní politici už ale hledají způsoby, jak to zlepšit. „Způsob výchovy lesů je odlišný proti evropským zvyklostem. Lesy tam nejsou příliš kvalitní kvůli nadmořské výšce a podloží. Snaží se ale zvyšovat potenciál lesů, zalesněnost, dokonce už pracují i s genetikou,“ naznačil Říha. Problémem ale jsou tamní pastevci. Domnívají se, že všechno je všech. Svá stáda posunují po lesích, jak se jim zlíbí. „Státu se tam povedlo zalesnit šest hektarů borovicí. Jenže pastevcům se stáda vymkla z ruky, přehnala se tím místem a zůstalo tam jen patnáct borovic. A pastevcům vlastně nemůžou nic udělat. To musí řešit, pokud chtějí s lesy dobře hospodařit,“ uvedl Říha. Tamní lesy viděl na vlastní oči při stáži, kterou ve středoasijské zemi absolvoval přes Nadaci Člověk v tísni. „Mongolsko je asi dvaadvacetkrát větší než Česko. V lesním hospodářství mají ale mnohem větší zkušenosti naši lidé,“ upozornil. Byl navíc jedním z prvních, kdo stál u vzniku spolupráce mezi mongolským a českým lesnickým školstvím. „Když to půjde dobře, přicestují v červnu mongolští studenti k nám a v září zase naši k nim,“ dodal. Podobnou spolupráci mají Němci s Mongoly už tři roky. Podle ředitel školy Jana Korbeláře je partnerství s jakoukoliv zahraniční školou vždy přínosem. „Možná to vypadá, že od nás to bude spíš jako osvěta. Ale my bychom se díky tomu u nich mohli podílet i na ozeleňování míst, kde se v minulosti hodně těžily nerostné suroviny. Naši studenti mohou porovnat, jaké lesnictví a za jakých podmínek je ve vyspělé Evropě nebo třeba právě v Mongolsku,“ upřesnil. Trutnovská lesárna má přitom aktivity ve Francii či Finsku, ale například i v permské oblasti v Rusku. Pavel Cajthaml Trutnovinky.cz Foto: Petr Kejklíček a Pavel Cajthaml

Nahoru