Trutnov

Měla jsem do toho velkou chuť, řekla Uhrová po vítězném comebacku

Míšo, splnil zápas tvoje očekávání?Tady nejde o mě, ale o klub, který to očekával ode mě. (usmívá se) Ale vyhráli jsme, takže dnešní úkol jsme splnili. Vyhrát s Hradcem, který měl takovou šňůru bez porážky, si myslím, že bylo nad očekávání jak moje, tak všech tady v Trutnově. Hradec, co znám i z loňské sezony, je favorit. My na tom jsme tak, jak jsme. Ani jsme pořádně netrénovali. O to víc mě těší, že jsme vedli celý zápas. Takže jsem moc spokojená. Jak dlouho ti vlastně trvalo, než se rozhodla k tomuto kroku hrát ještě za Trutnov?Jeden den. Během rozjeté sezony není moc času na rozmýšlení. Je to buď jo, nebo ne. Říkala jsem, že kdyby mi zavolal jakýkoliv jiný klub, tak se s ním o tom vůbec nebavím, ale Trutnov je pro mě srdcová záležitost. Dohodli jsme se, že pomůžu, dokud bude potřeba, než se vrátí zraněné hráčky. V nejvyšší soutěži jsi hrála naposledy před rokem a půl. Byla jsi zvědavá, jak ti to půjde?Já jsem se tak nějak udržovala, že jsem hrála u nás v Čelákovicích. Je to sice jen krajský přebor, ale i tak mám ten balón furt v ruce. Jo, nemám už takovou fyzickou kondici, ale byli jsme domluvení s trenérem, že když už to nepůjde, tak si vystřídám, na chvilku si odpočinu a pak půjdu zpátky. A fungovalo to. Stejně si myslím, že u mě už to není až tak o rychlosti, ale o zkušenostech, dobré ruce na střelbu a u toho se snažit udirigovat tým. Kolik jste toho společně v Trutnově stihli před derby odtrénovat?Trénovali jsme dvakrát. První trénink se do mě snažili nahustit naše akce. Druhý trénink to byly hradecké akce. Mám toho teď plnou hlavu, ale na to jsem zvyklá. Hradec v podstatě hraje to stejný už několik let. Nebylo to pro mě nic nového. Znala jsem to i z loňské sezony v roli trenéra a z předloňské sezony v roli hráčky. Na palubovce to vypadalo, jako bys byla součástí týmu mnohem delší dobu…Je to o zkušenostech. Není to jen o tom trénovat s těmi hráčkami, protože basketbal je stále stejný. Obejdu jednu hráčku, jedna vypomůže a přihraju. Není mi dvacet, abych potřebovala vědět, kdo co hraje, navíc i ty hráčky už nějakým způsobem spolu hrají. Třeba s Lenkou Pazderovou jsme už spolu hrávaly, takže vím, co umí. A jak se ti hrálo?Nad očekávání dobře. Měla jsem do toho velkou chuť a doufám, že to bylo vidět i na hřišti. Běhalo se mi dobře. Jsem spokojená. A hlavně v závěru jsem šťastná za tu trojku, že tam padla. Celý zápas jsem nestřílela za tři, říkám si, musí tam už jedna spadnout, a spadla tam v pravou chvíli. Překvapil tě průběh zápasu, ve kterém jste byli lepší?To určitě. Já jsem spíše čekala, že Hradec budeme dotahovat. Že budou hrát ten svůj styl rychle dopředu, agresivní obranu, což sice předváděli, ale myslím si, že na jejich poměry měli dost ztrát. Neuměli využít toho, že jsme clony přebírali, neuměli si tam nahrát. Naopak my jsme byli silnější na pivotech. S tím měli také problémy. A padlo i docela málo bodů, což je z jejich strany neobvyklé. Většinou nasázejí 80 bodů. Takže si myslím, že jsme to uhráli i naší obranou. Michal Bogáň michal@trutnovinky.cz twitter: michal.bogan foto: Vilém Fischl

Nahoru