Trutnovinky na našem serveru
Zdroj: Trutnovinky, Zobrazit celý článek
Jaké to je pracovat a ještě se starat o rodinu?Snadná záležitost to není. Je potřeba to organizačně skloubit. Mě to ale baví. Práce mě nabíjí. Nejsem typická matka, která by zůstala s dětmi třeba pět let doma. Nic proti takovým ženám, když k tomu tíhnou, je to fajn.Proč jste se vůbec stala podnikatelkou?Deset let jsem pracovala v telekomunikacích, naposledy na pozici regionálního manažera pro Východní Čechy. Když jsem končila mateřskou s prvním dítětem, tak jsem měla možnost vrátit se zpět na původní pozici. Ale přišla nabídka od tchána Rudolfa Kaspera založit firmu, která se bude zabývat funkčním a luxusním sortimentem. Nabídka mě nadchla. Nikdy jsem neměla ambici dělat pro rodinnou firmu. Říkala jsem si, že nebude jednoduché skloubit rodinu s prací ve firmě. Myslím ale, že se nám to daří, i když je to složité.Kolik let je vašim dětem?Dceři je devět měsíců. Hodně mi s ní pomáhá mamka. Pomáhá od jejího narození. Asi před měsícem jsem přestala kojit, takže jsme mohly najet na režim, že ji přes den hlídá a já si ji přebírám kolem půl třetí, takže se můžu věnovat práci a jezdit po schůzkách. Synovi bude v lednu šest let a chodí do školky.Jak u vás vypadá běžný všední den?Ráno vstávám kolem šesté hodiny, ale ještě den předem večer tomu předchází obrovská hysterie. :-) Musím totiž mít všechno připravené, kupičky s věcmi pro děti, věci v autě a podobně. Takže děti ráno akorát vypravím, hodím dceru k mamce, syna do školky. Pak jedu do kanceláře, na jednání nebo na pracovní schůzky. Asi tak na osmou. V kanceláři ale nejsem každý den. Snažím se vše nějak skloubit, abych zvládala i domácnost. Musím taky prát a uklízet. :-) V kolik se vracíte pro děti?Asi o půl třetí odpoledne. Většinou nejdřív naberu dceru, pak syna. Trávím s nimi čas odpoledne, u toho se snažím dodělat zbývající domácí resty. A co mimořádná situace? Třeba nemoc dítěte.Nezbývá než obvolat zákazníky a partnery, omluvit se a schůzky zrušit. To se nedá nic dělat, stává se to každému. Už k tomu párkrát došlo a nebyl žádný problém. Nevím, že by si někdo stěžoval. Díky tomu, že fungují e-maily a telefony, tak se dá spousta věcí zvládnout z domova. V takovém případě tedy pracujete z domova?Když je nejhůř, tak ano. Potřebuju k tomu jen počítač a telefon, to mi stačí. Když to jen trochu jde, děti pohlídá mamka. Je to návod pro ženy, že mohou pracovat i z domova?Firmy se otvírají tomu, že nabízejí práci doma při mateřské nebo částečné pracovní úvazky. Ve velkých firmách vznikají školky. Prostě se ženám více vychází vstříc. Když má firma dobrou zaměstnankyni, o kterou by nerada přišla, tak ji vytvoří takové podmínky, aby se vrátila co nejdřív, třeba ještě před ukončením dvouleté mateřské. Pro ženy je navíc důležité, aby se na mateřské nezbláznily, nemyslely pořád jen na plínky a kašičky, nezačaly svoji profesi zapomínat. Znám příklady z nadnárodních firem, kde se o ženy starají a vrací se jim to v dobrém. Myslím, že Česko nikdy nekastovalo muže nebo ženy. Speciálně v obchodní činnosti je pracovní trh poměrně hodně otevřený ženám. Někdo se doma třeba nepřinutí k takovým pracovním výkonům… Vás to nesvádí odpočinout si třeba, když už jste doma?S tím nemám problém. Neumím odpočívat. Je to o povaze, jestli je firma vaše, nebo jestli jste loajální zaměstnanec, a tak. Je tam spousta podmínek, abyste si to taky dokázal zorganizovat a našel vyváženou míru toho, co věnovat práci, a co domácnosti a dětem. Já své děti miluju a jsou pro mě to nejdůležitější na světě, stejně jako rodina. Ale jasně, práce doma není pro každého. Dobrým příkladem je ale má kolegyně Hanka, která má tři malé holčičky, náročný program, a také zvládá práci z domova. Dnes bývá zvykem pracovat doma i po večerech. Platí to i u vás?Ano, jsem pořád na mailu a na telefonu. Na uchu mám náušnici - hands free a když telefonuju s obchodními partnery, tak se jim snažím vysvětlit, aby se nezlobili, že děti, které slyší křičet, jsou moje. Většinou to chápou. Prostě musím fungovat celý den, i po večerech. V programu mám asi hodinovou přestávku pro sebe, na běhání a sport, který si momentálně nemůžu odpustit, protože patří do mého života, do relaxu. Je těžké prosadit se pracovně, když má žena děti?Jako hendikep to necítím. Dokonce si myslím, že hendikep to je spíš pro ženy, které teprve mají před dětmi. Když už ženám táhne na třicítku, tak mají možná problém získat práci, protože u nich je jasné, že budou chtít brzy děti. Za sebe ale můžu zodpovědně říct, že matky s dětmi jsou nejlepší organizátorky. Musí si v rámci pracovního dne udělat takový režim, aby všechno stihly. A jsou v tom tak vycvičené, že matka se dvěma dětmi je nejlepší zaměstnanec. Kdo měl děti, tak ví, jak žena umí organizovat den sobě, dětem, manželovi, celé rodině. Firmu Kasper vede váš tchán a jeho dva synové. Je těžké se mezi nimi prosadit?Na práci mezi muži jsem byla zvyklá z minulého zaměstnání, telekomunikace byly technický obor spíše o mužích. Nikdy jsem neměla problém prosadit svůj názor. V Kasper Design máme určitou volnost. Samozřejmě spoustu věci konzultuju s manželem a tchánem, kteří mi oba pomáhají. Především se to týká otázek strategie firmy a výroby. Kdo bývá úspěšnější, ženy nebo muži?Myslím, že když žena chce, dosáhne úspěchu rychleji, než kdejaký muž. Ale samozřejmě záleží i na oboru. V rámci Kasper Designu, kde je činností, vybavování zahrady a domu, inklinujeme k tomu, že naše obchodnice jsou ženy. Nevím, jestli by muže bavilo řešit se zákazníkem správné osazování květináčů. Třeba by je bavilo řešit grilování…Sice se říká, že grilování je mužský koníček, ale většinou to celé stejně připraví žena a muž se jen vítězoslavně postaví ke grilu a ogriluje maso. U nás je to podobné. I když manžel to umí opravdu výborně. :-) Ženy někdy říkají, že po práci mají doma druhou směnu, zatímco muž odpočívá…To u nás není. Máme dvě děti, takže jakmile přijde manžel domů, tak se mu syn pověsí na krk a chce si hrát, takže nemá ani čas si jen tak sednout. Má svoji hodinu a půl volna, a to o půl páté ráno. Chodí třikrát týdně běhat svých šestnáct kilometrů. Co se týká domácnosti, tak na něj zbude zahrada. Do ženských věcí ho úplně nezatahuju, nemá na to kapacitu ani čas. Většinu času věnuje dětem. Rozhodně to není tak, že přijde domů a sedne si na gauč. To jsem u něj dlouho neviděla. Vy taky běháte, to je u vás novinka, nebo jste běhala už dříve?Dlouho jsem hrála basketbal. Pak jsem chvíli nedělala nic, jenže po dvou dětech se samozřejmě fyzicky musíte dát do formy. Takže taková hodina ve fitku je pro mě nabíjející. Běhat chodím ale až kolem půl deváté večer. Děti už spí, manžel má na stole u počítače chůvičky a já jdu běhat. A po běžeckém výkonu takhle pozdě v noci usínáte dobře?Právě že teď moc ne. Ale tělo si zvykne. Když máte devítiměsíční dítě, tak stejně moc nespíte. Takže je vlastně jedno, jestli nespíte kvůli běhání nebo dítěti. :-) Domácí práce děláte průběžně nebo si vyhradíte jeden den?Jednou týdně mi sice chodí paní na úklid, ale jinak je to s dětmi kontinuální každodenní činnost. Kdybych to nechala na jeden den, tak bych další den už nic jiného neudělala, a to nemůžu. Pračku si nastavím v noci, abych ráno měla vypráno a než odvezu děti do školy, tak prádlo přendám do sušičky. Dokážu si vše zorganizovat tak, aby to fungovalo a aby manžel nezjistil, že mu něco chybí. Kdo u vás nakupuje?Manžel se sice nabízí, já to po něm ale nechci. Nechci ho tím zatěžovat. Nemám moc ráda ženskou emancipaci přes míru. Žena má být v domácnosti, postarat se o ni. Muž zabezpečuje rodinu a má se po příchodu z práce věnovat dětem. U nás to takhle funguje. Nemyslím si, že by se role měly obracet. Poslední dobou mám ale pocit, že se z mužů stávají ženy. Ubírá se to tím směrem. Čím to je?Asi tím, že ženy až moc tlačí na to, aby získaly více svobody. Já jsem ale ještě pořád stará škola. Moc ráda vařím a ráda nakupuju jídlo. Nemám domácí práce, které bych dělala vyloženě nerada. Ani žehlení vám nevadí?Tak to až tak moc ráda nemám, ale nemůžu říct, že bych ho dělala vyloženě nerada. Od malička jsem k tomu byla vedená rodiči, pozice ženy v domácnosti se asi nikdy nevzdám. Čtenáři si teď třeba řeknou: Jí se to vypráví, když je mladá, krásná a bohatá! Co byste jim odpověděla?Člověk si může vybrat cestu. Jako mladá jsem hrála 1. ligu v basketu tady v Trutnově, pak při vysoké škole pracovala na plný úvazek. Neprožívala jsem klasický studentský život, ale nikdy jsem toho nelitovala. Chtěla jsem vystudovat a být úspěšná v práci. Pro ženy i matky je to hlavně o ctižádosti. Všem přeju, aby byli spokojení. Ještě by možná namítli, že být spolu doma i v práci musí být ponorka.Máme klidné povahy, klape nám to a vždycky se dokážeme dohodnout. Důležité je oddělit firemní čas od soukromých věcí, pak to klape. U mě je ale ještě důležitá pomoc mé mamky. Bez její pomoci si to neumím představit. Nejsem totiž zastáncem toho, aby malé děti hlídaly chůvy nebo se dávaly do jeslí. V mamku mám stoprocentní důvěru. Sestra má dvě děti, já mám dvě děti, mamka už tak má dost zkušeností a má to několikrát skvěle zvládnuté. Mám v ní člověka, na kterého se můžu spolehnout. Pavel Cajthamlpavel@trutnovinky.czFoto: Miloš Šálek
Trutnovinky na našem serveru
Zdroj: Trutnovinky, Zobrazit celý článek