Trutnovinky na našem serveru
Zdroj: Trutnovinky, Zobrazit celý článek
Spona pochází z katastru Javorníka v Krkonoších a byla objevena na mírném jižním svahu zemědělsky obdělávané plochy. Z předmětu se dodnes dochoval pouze plasticky profilovaný lučík s patkou. Vinutí a jehla jsou odlomeny. Délka lučíku je 55 mm a jeho maximální síla činí 9 mm. Spony se v pravěku objevují v bohaté škále velikostí i tvarů již od mladší doby bronzové. Účel těchto předmětů byl poměrně jednoznačný, neboť sloužily ke spínání oděvu. Kromě této funkce však můžeme zvláště u honosnějších kusů říci, že působily rovněž coby ozdoba či dokonce šperk. Typologicky jde o laténskou sponu nespojité konstrukce s kuličkou na patce. Laténským obdobím nazýváme mladší dobu železnou (400-0 př. n. l.) spojovanou ve střední Evropě s keltským osídlením. V Čechách to byl konkrétně kmen Bójů. Vzhledem k tomu, že z lokality ani jejího okolí neznáme jiné doklady laténského osídlení, je dosti pravděpodobné, že se jedná o tzv. ztrátový předmět. Přestože nám tento ojedinělý nález nedokládá stabilní osídlení, svědčí o pohybu keltského obyvatelstva v našem regionu. Obecně lze říci, že širší oblast Trutnovska je na nálezy mladší doby železné velmi chudá. Několik málo fragmentů keramiky pochází z Královédvorska, např. z katastru Choustníkova Hradiště či Velkého Vřešťova. Nejvýraznějším nálezem tohoto období tak zůstává dnes již ztracený nález zlatých mincí typu Athéné alkis před rokem 1908 z okolí Trutnova. Ojedinělost nálezu javornické spony pak lze spojovat s přesuny keltského obyvatelstva nebo s prospekcí nových zdrojů nerostných surovin. Ondřej Tůma, Muzeum Podkrkonoší v Trutnově redakce@trutnovinky.cz
Trutnovinky na našem serveru
Zdroj: Trutnovinky, Zobrazit celý článek