Trutnov

Kulturní cenu města Trutnova převzal pedagog a hudební skladatel Zdeněk Trnka

„Nepátral jsem po tom, kdo letos dostane Kulturní cenu města. Proto jsem byl velmi překvapený, když jsem se dozvěděl, že ji dostanu já. Samozřejmě mě to moc potěšilo,“ svěřil se Trnka. Při udělování Kulturní ceny města, k němuž až na výjimky dochází každý rok, má město možnost podpořit společenské uznání a prestiž oceněných osobností i kulturních spolků. „K těmto mimořádným lidem patří nesporně i pan profesor Zdeněk Trnka, jehož jméno je v Trutnově pojmem,“ uvedl před předáním ocenění starosta Ivan Adamec. Trnkova dcera Jana Ptáčníková se domnívá, že si její otec toto ocenění zcela jistě zaslouží. A to už vzhledem k tomu, že Trnkovo jméno bylo za minulého komunistického režimu tabu. „Postihla ho doba, ve které žil, doprovázená různými zákazy. Jeho jméno se nesmělo objevit na plakátech, nesměl prezentovat ani psát hudbu. Ta cena je takové malinké zadostiučinění,“ myslí si dcera Jana. Jedním z těch, kdo Trnku na kulturní cenu navrhli, byl učitel a nějakou dobu také Trnkův gymnaziální kolega Jaroslav Dvorský. „Měl jsem to veliké štěstí, že jsem ho stihl poznat jako kolegu. Když jsem na gymnázium v roce 1990 nastupoval, on se tam po dlouhém ideologickém zákazu vracel. Vnímal jsem ho jako o generaci a půl staršího kolegu, před kterým jsem měl respekt. Vždycky jsem se cítil být jeho žákem, i když mě nikdy neučil,“ prozradil Dvorský. Ten připomenul, že Trnka naučil spoustu studentů vnímat muziku a někteří se v tomto oboru profesionalizovali. „Považuji si ho také pro jeho zásadovost nesklonit se před diktátem moci, i když ho to osobně bude něco stát. O Čapcích vyučoval, i když se to nenosilo či, když pro svou „nezralost“ k myšlenkám komunismu byli trezorovými autory.  Stejně jako oni vždy přesně cítil, kde končí lidská normalita a svoboda, a kde začíná tržnice moci,“ doplnil učitel. Profesor Zdeněk Trnka učil na gymnáziu více než třicet let a vychoval mnoho generací studentů.  Vždy je vedl tak, aby dokonale ovládali český jazyk, aby si své mateřštiny vážili a při tom měl nesporný pozitivní vliv na formování jejich charakteru. Byl aktivním a uznávaným učitelem s mimořádnou autoritou. „Jako člověk byl věrný svým zásadám a přesvědčením, byl kritikem totalitního režimu a v době normalizace za to také zaplatil, a to nuceným odchodem z trutnovského gymnázia. Zpět se mohl vrátit až v 90. letech,“ připomenul starosta. Trnka během svého života jako skladatel neprávem opomíjen a jeho skladby nebyly vydávány. Jeho hudební dílo je však přesto kolosální. Napsal tři opery, muzikál, věnoval se sborové a duchovní tvorbě. Dílo však před rokem 1989 zůstalo otevřeno jen několika nadšencům a jeho žákům v regionu. „Zejména jeho sborové kompozice jsou pro mě osobně objevem autora, jehož dílo doporučuji sborům, sólistům i instrumentalistům jako vhodný repertoár z oblasti české hudby druhé poloviny 20. století,“ nechal se nedávno slyšet Jan Pirner, ředitel Pražského komorního sboru. Oceněný si původně hudbu vybral za své povolání. Složil úspěšně zkoušky na konzervatoř a byl přijat ke studiu. Bylo to však v době nacistické okupace, kdy byly školy zavřeny. Když byly zase otevřeny, rozhodl se pro studium na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, kde vystudoval češtinu a filozofii. Hudbě se však věnoval celý život. Od čtrnácti let studoval kompozici a od mládí také hudbu skládal. Hrál v Úpickém smyčcovém kvartetu, řídil úpický pěvecký sbor, později řídil orchestr a pěvecký sbor v Hostinném. I když jeho možnosti jako hudebního skladatele negativně ovlivnili důsledky jeho postoje k minulému režimu, v poslední době se naštěstí daří tuto situaci měnit a mnoho lidí už zná Zdeňka Trnku nejen jako vynikajícího pedagoga, ale také jako mimořádného hudebního skladatele. „Například loni se podařilo realizovat dva koncerty s názvem Písně Zdeňka Trnky společně s verši Jaroslava Seiferta ke dvoustému společnému narození obou mistrů. Právě osobní přátelství s básníkem si Trnka nesmírně cenil,“ dodal starosta Adamec. DRŽITELÉ KULTURNÍ CENY MĚSTA: 1991  ANTONÍN JUST 1992  CHOREA CORCONTICA 1993  MUSICA ANTIQUA 1994  ak. mal. DANA HOLÁ 1995  JAN HAAS, vedoucí Melancholik Bandu 1996  KRAKONOŠKA 1997  JIŘÍ HAVEL, MILAN KOUT 1998  MILAN LIPOVSKÝ 1999  KLUB VOJENSKÉ HISTORIE 2000  MILOŠ TRÝZNA, STAR WEST 2001  MILOSLAV LHOTSKÝ 2002  KAREL HYBNER 2003  cena neudělena 2004  JIŘÍ JAHODA 2005  JAROSLAV HOFMAN 2006  VÁCLAV JIRÁSEK 2007  JOSEF VIK, JAROSLAV DVORSKÝ 2008  TOMÁŠ KATSCHNER 2009  VÁCLAV HAVEL 2010  cena neudělena 2011  VLADIMÍR WOLF, TEREZA KOMÁRKOVÁ 2012  OTTO ŠTEMBERKA Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz Foto: Miloš Šálek

Nahoru