Trutnov

Krkonoše jsou jedinečné hory a zaslouží si naši ochranu, tvrdí ředitel KRNAPu

Pane řediteli, jste krkonošský patriot? Pokud ano, jak se to projevuje?Ano, cítím se být krkonošským patriotem. Tady jsem se narodil, pracuji tady a mám to tady rád. Čím jsou pro vás nejvyšší české hory?Jsou mým domovem. Také jsou místem, o které se v rámci své práce se svými kolegy staráme a věříme, že krásnou, ale křehkou zdejší přírodu uchováme pro další generace. Máte tam nějaké oblíbené místo? Které a proč?To je jednoduchá otázka, ale odpověď je velmi složitá. Profesí jsem lesník, tak mám pochopitelně rád krkonošské lesy. Nádherné jsou horské smrčiny při horní hranici lesa. Třeba lesy na Liščí hoře jsou krásné, inspirativní a z lesnického hlediska zajímavé. Nádherné jsou krkonošské louky. Zejména počátkem jara, když jsou v plném květu. A na hřebenech jsou krásná místa, partie arkto-alpínské tundry, kam se rád vracím. Zimní čas je na horách spojený s lyžováním. Jste také lyžař?Ano, jsem. Za pracovními povinnosti často vyrážím na skialpech. Kolik sjezdovek je v současné době na území KRNAPu?V Krkonoších je asi pět velkých lyžařských areálů a desítky těch menších. K tomu patří desítky kilometrů sjezdových tratí všech stupňů obtížnosti. Krkonošský národní park a sjezdové lyžování musí fungovat společně. Postupně se ale již dostáváme na samý limit možností pro sjezdové lyžování. Zachování přírodního prostředí musí být prioritou při rozhodování o dalším možném rozvoji. Která vám připadá nejzajímavější a proč?Zajímavost sjezdových tratí ať hodnotí jiní. Správu Krkonošského národního parku spíše zajímají některé negativní dopady na přírodu národního parku v souvislosti s provozem sjezdových tratí. Jsem ale přesvědčen, že limity pro rozvoj sjezdových areálů, které jsou stanoveny v tak zvaném Plánu péče, jsou ještě únosné.  Na co by si měli v zimním období dávat návštěvníci hor pozor?Krkonoše jsou, říká se, nejmenší velehory světa. S tím souvisejí i rizika. Na první pohled je tady všude blízko. Všude máte nějakou boudu, nějakou stopu civilizace. Když ale přijde to pravé „kérkonošské pouvětří“, tak může jít doslova o život. To by si lidé měli vždy uvědomovat, nepřeceňovat své síly a respektovat přírodu. Kde hrozí největší nebezpečí?Zcela jistě v místech, kde hrozí pád lavin. To je ale tak známá věc a navíc to jsou i ty nejcennější partie krkonošské přírody, kam není vstup povolen. Úrazů na takových místech nebývá mnoho, ale když už, tak často s tragickými následky. Když napadne hodně sněhu, hrozí sesuv lavin. Kde nejvíce?Laviny padají hlavně v ledovcových karech, tedy zejména v Labském dole, na Kotli, v Obřím dole a ze Sněžky. Která místo KRNAPu jsou nejcennější a proč?Jednoduše řečeno, jsou to místa, která jsou v rámci zonace Krkonošského národního parku tak zvanou I. zónou. To je to nejvzácnější, co v Krkonoších máme. Hlavně se jedná o hřebenové partie Krkonoše od Lysé hory až po Černou horu. A důvod ochrany? Arkto-alpínská tundra Krkonoš. Tu nenajdete nikde jinde na světě. Proto jsou Krkonoše jedinečné a zaslouží si naši ochranu. Nedávno se hovořilo o návratu vlků do Krkonoš. Jde jenom o migraci nebo se tyto šelmy usazují v horách?Vlci do Krkonoš pravděpodobně migrují ze Saska a přilehlých polských Borů dolnoslezských. Stejně tak tomu bylo i v letošním roce. Výskyt vlků v Krkonoších byl poprvé zaznamenán v roce 2000, četněji je registrován od roku 2009. S ohledem na výskyt rozmnožujících se vlků v CHKO Kokořínsko-Máchův kraj a jejich pravidelný výskyt v CHKO Broumovsko v letošním roce lze očekávat i jejich četnější pohyb na území Krkonoš. Zatím ale usuzujeme, že v případě Erlebachových Bud se nejspíše jednalo o migrující smečku, protože žádný další případ napadení domácích zvířat nebyl v Krkonoších nahlášen. Krkonoše každoročně navštíví značné množství lidí nejen od nás, ale i ze zahraničí. Jak si vysvětlujete, že jsou tak oblíbené a vyhledávané?Široko daleko jsou Krkonoše nejvyšším pohořím. Díky tomu nabízejí návštěvníkům řadu aktivit, co zde mohou dělat. Atraktivnost spočívá v jedinečné přírodě Krkonoš. V neposlední řadě je silnou motivací pro návštěvu značka samotného národního parku. Studie potvrzují, že území označené jako „národní park“ přináší celému regionu nemalý finanční profit. Jakých prohřešků se návštěvníci na horách nejvíce dopouštějí?Jak se s lidmi i sám potkávám na turistických trasách, tak si troufám tvrdit, že většina návštěvníků je slušných. Respektují omezení platná na území národního parku. Řada návštěvníků dělá prohřešky z nevědomosti. Těm pak stačí vysvětlit, co dělají špatně a vše je v pořádku. Kromě nich ale existuje malá skupina lidí, kteří nerespektují vůbec nic. Žádná omezení pro ně neplatí. Vysvětlování v jejich případě nepomáhá. Zábava je pro ně na prvním místě. V takových případech musí naši strážci ukládat pokuty. Jak dlouho jste ředitelem Správy KRNAP?Do funkce jsem nastoupil v roce 2008. Co jste si při nástupu vytyčil jako prioritu?Mou prioritou bylo zlepšit komunikaci mezi Správou KRNAP a regionem, samosprávami, starosty, podnikateli. Za celou dobu, co jsem ve funkci, postupně otevíráme komunikaci Správy KRNAP vůči veřejnosti. Z odborného hlediska je naší snahou pokračovat v odborné práci, kterou započali naši předchůdci. Splnily se vám všechny záměry nebo máte pocit, že máte někde ještě resty?Řada věcí se nám podařila. Za velký úspěch považuji projednání a schválení na regionální úrovni nové zonace i současného plánu péče. Pochopitelně, ale máme slabší místa, na kterých ještě budeme pracovat. Kam směřují Krkonoše?Věřím, že Krkonoše zůstanou místem, kde je nesmírně cenná příroda a kde se žije lidem dobře. Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz Foto: archiv Správa KRNAP, Miloš Šálek

Nahoru