Trutnov

Jsme pro klienty záchytným bodem, říká Pavla Mrštinová

K patnácti letům existence dnes uspořádalo středisko Den otevřených dveří. Podle jeho vedoucí Pavly Mrštinové se mohli návštěvníci setkat s pracovníky, získat informace o poslání střediska, svěřit se s vlastními problémy a prohlédnout si prostory. „Podporujeme oběti trestných činů, kterým se snažíme poradit. Setkáváme se i s pachateli a pokoušíme se je začlenit zpět do společnosti,“ řekla vedoucí. Kdy vaše služba vznikla?Středisko vzniklo v roce 2001, tedy v době, kdy byla založena Probační a mediační služba v zemi. V současné době si připomínáme patnáct let existence. Na začátku tady byly dvě pracovnice, dnes jich máme pět a jednu stážistku. Bohužel o nás lidé málo vědí, a to je škoda. Čím to je?Možná menší propagací. Co je hlavním smyslem střediska?Snažíme se pomoci nejen pachatelům s reintegrací do společnosti a předcházení recidivám, ale také obětem trestných činů. V Trutnově není jiná instituce, která by vyloženě pracovala s poškozenými.  Nemají oběti trestného činu obavy se na vás obrátit, protože se bojí pachatele?U nás platí pravidlo mlčenlivosti v souladu se zákonem o obětech z roku 2013, kde je to deklarováno. Samozřejmě respektujeme přání klienta, aby to, co u nás řešíme, nebylo nikde zveřejněno. Co vaše služba kontroluje?Alternativní tresty, jako třeba obecně prospěšné práce, dále domácí vězení, zákaz vstupu na různé sportovní, kulturní a společenské akce. Potom k nám docházejí lidé, kteří byli podmínečně propuštěni z výkonu trestu a mají zkušební dobu s dohledem. Poskytujete služby pachatelům mírnějších nebo i závažných trestných činů? Úplně všem. Máme tady lidi, kteří opakovaně maří úřední rozhodnutí, například jezdí bez řidičského oprávnění. Docházejí k nám ale i lupiči a vrazi.    Kolik případů ročně v průměru řešíte?Každoročně se zabýváme 350 až 400 případy pachatelů trestných činů. Poškozených je méně. Vedoucí Probační a mediační služby v Trutnově Pavla Mrštinová. Proč?My jsme povinni každou poškozenou osobu kontaktovat, ale ne každý chce spolupráci s námi využít. Mnozí se k případu už nechtějí vracet, považují to za uzavřenou minulost. Nebo škoda, která jim vznikla, nestála za to, aby to dál řešili. Těch důvodů je více. Jak poškozeným pomáháte?Záleží na tom, jaké potřeby poškozený má. Klientům například radíme, jak mají vymáhat škodu, jak vyčíslit náhradu škody, jak podat žádost o exekuci. Pak k nám chodí lidé, kteří se potřebují vypovídat. Řešíme s nimi dopady trestné činnosti, co to pro ně znamenalo, jaké to mělo následky, jak se jim teď žije a podobně. Nebo klient napíše, co se mu přihodilo, a my zařídíme, aby se to dostalo k soudu. Poskytujeme jim informace, v jaké fázi je trestní řízení, co mohou očekávat… Jsme pro klienty záchytným bodem. Daří se pachatele začleňovat zpět do společnosti?Bohužel jen částečně. Celorepublikový údaj naznačuje, že v šedesáti procentech u pachatelů dochází k recidivě. Je to stále vysoké číslo. Máme ale hodně případů, kdy se to podařilo, zejména u těch, kteří mají nařízený dohled. Ta spolupráce je dlouhodobá, protože dohled může trvat i sedm let. Klienti se učí pravidlům, návykům, snaží se dodržovat termíny, řeší práci, finance, vztahy, což přispívá k návratu do společnosti. Mají pachatelé zájem omluvit se poškozenému? Jaká je praxe? To řešíme hlavně v přípravném řízení, než rozhodne soud. Pokud se omluví, může to být u soudu sice polehčující okolnost, my ale musíme zjistit, zda to není pouze účelový krok. Poznáte to?Troufám si říci, že do určité míry ano. S klientem jednáme několikrát. Většinou poznáme, jestli je nějak motivovaný, zda má v sobě morálku, jaké kroky udělal, aby škodu či újmu odčinil. Potká se u vás někdy pachatel a jeho oběť?Ano, takové případy máme. Týká se to většinou činů z nedbalosti, které mohou potkat každého z nás. Pachatel a poškozený se sejdou, mohou si věc vyjasnit a domluvit se na uhrazení škody, sepsání dohody. Kolegyně, která má na starosti přípravné řízení, jedná zvlášť s pachatelem a zvlášť s poškozeným. Zjistí, jaké jsou potřeby obou stran a nabízí možnost setkání, čili mediace. Dá se tím vyřešit spousta věcí, ještě než to převezme soud.  Stalo se někdy, že by při takovém setkání došlo k nežádoucímu napětí?Občas se to stane. Probační úředník musí ale zareagovat tak, aby se mediace neminula účinkem ve smyslu, že ten stav bude ještě horší než předtím. Pracovník musí na základě oddělených konzultací odhadnout, k čemu by mohlo dojít a zda jsou obě strany připraveny se setkat.  Věnujete se rovněž mladistvým a mládeži?Případy mladistvých a mládeže jsou velmi časté. Je to trochu náročnější na práci v terénu než u dospělých. Nejedná se totiž jen s pachatelem, ale také s rodinou, školou, výchovným ústavem a tak dále. Je rozdíl mezi trestnými činy dospělých pachatelů a mladistvými?Mladí lidé mají stále sofistikovanější provádění trestných činů. V tom dohánějí dospělé. Od dospělých se liší tím, že se nesoustřeďují v takové míře na podvody. Převažují u nich krádeže, výtržnosti, přepadávání a drogy. Alternativním trestem bývají obecně prospěšné práce? Jsou s tím problémy?Hlídáme to, jsme v úzkém kontaktu s poskytovatelem těchto prací, ale je to problém. Řada klientů nemá totiž pracovní návyky. Ráno nezvládají vstávat a odpracovat svůj vymezený čas. Jsou na to upozorňováni a vyzýváni, aby pracovali. A když domluva nepomůže? Při porušení zásad, dáváme soudu návrh na výkon trestu. Dalším trestem je domácí vězení. Jde o druhý nejtěžší trest, pak už je nepodmíněné odsouzení. Ukládá se například u opakovaného maření soudního rozhodnutí. My lidi namátkově kontrolujeme, zda trest domácího vězení dodržují tak, jak bylo určeno. Samozřejmě je třeba respektovat, že chodí do práce. Mohou jít také ven, ale jen v konkrétním určeném čase. Jezdíme za nimi ve dvou kvůli bezpečnosti i svědectví, kdyby došlo k nějaké konfrontaci, nebo nezastihneme klienta doma. Využili jste při těchto návštěvách i policii? Bylo to asi ve dvou případech, protože průběh kontroly byl problematický. Samozřejmě si předem ověřujeme, kde klient bydlí, v jaké lokalitě, s kým žije. Kolik domácích vězení bylo na Trutnovsku uloženo? Není jich mnoho. Do amnestie prezidenta jsme měli zhruba šest trestů domácího vězení. Letos v březnu jeden trest skončil a zatím nebyl další uložen. Jak klienti dodržují určená pravidla? Vzhledem k tomu, že nelze návštěvy u jednoho klienta absolvovat několikrát denně, tak se domnívám, že si můžeme jen domýšlet, zda jsou doma. Připravuje se ale elektronický monitorovací systém formou náramků. To by mělo usnadnit kontrolu klientů. Mohla byste uvést nějaký příběh z praxe vaší služby na Trutnovsku, který vám utkvěl v paměti? Setkáváme se tady i s pachateli nejtěžších trestných činů, jako jsou vraždy. Ze začátku mě napadaly stereotypy, že musí jít o hrozného člověka, který už nějak divně vypadá a podobně. To jsou samozřejmě klišé a už to vidím jinak. Dochází k nám mladý člověk, který byl podmínečně propuštěn. Byl dlouho ve vězení za vraždu. Fascinuje mě, jakým způsobem na svobodě funguje, na rozdíl od lidí, kteří nemají trestní minulost tak zásadní. Vrátil se a velmi na sobě pracuje, sebevzdělává se, nastoupil znovu do školy a lehce sehnal práci. Přestože narazil, když musel předložit rejstřík trestů a zaměstnavatel ho byl nucen propustit, i když s ním byl spokojen. Fandím mu a budu ráda, když jeho život půjde správným směrem. Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz

Nahoru