Trutnov

Jeruzalém je nedělitelný a věčný, tak ho zachytil Robin Böhnisch

A je to expozice skutečně pozoruhodná nejen obsahem, ale i autorským zpracováním. „Jeruzalém – nedělitelný a věčný je kontroverzní název. Myslím si ale, že by takový byl i bez tří abrahámovských vyznáních, která tam mají své přirozené centrum,“ řekl na vernisáži Böhnisch. Měl tím na mysli společný život komunit židovských křesťanských a muslimských, které v Jeruzalémě žijí. V souvislosti s touto výstavou připomenul přítomný hejtman Královéhradeckého kraje Jiří Štěpán jednu zajímavost, která není veřejnosti příliš známá, a to historické sepjetí kraje a Izraele.  „Po druhé světové válce se na letišti v Hradci Králové učili létat izraelští piloti, kteří ironií osudu létali nejdříve na německých letadlech, které tady zůstaly. Ty naše vazby ve smyslu, že my jsme tady a oni jsou strašně daleko, se přes historické okamžiky a momenty sbližují a přes vystavené snímky jsou ještě bližší,“ uvedl. Ale zpět k vystaveným fotografiím. Když zde Böhnisch vystavoval minule, prozradil, že se trochu zdráhá fotit lidi a krást jim intimních chvilky. „V Jeruzalémě to ale jinak nejde. Kradu tam krátké intimní chvilky rozmluv lidí s Bohem. Těch snímků si velmi vážím,“ poznamenal autor. Už úvodní fotografie na začátku expozice je velmi zajímavá. V muslimské čtvrti Starého Města je totiž místo, jemuž se říká Rakouský hospic. „Je to hotel vystavěný za Rakouska – Uherska a každý, kdo se do rozpadu monarchie v Jeruzalémě prokázal příslušností k monarchii, mohl tam týden zdarma pobývat,“ vysvětlil fotograf, který tam byl loni s delegací. Na jejich počest byla vyvěšena česká vlajka s pohledem na staré město, jak je patrné na snímku. Další fotografie autenticky zachycují běžný život jeruzalémských obyvatel, ulice, rozmanitá zákoutí, atmosféru Getsemanské zahrady, místo hrobu Panny Marie pod Olivovou horou, Zeď nářků, Chrámovou horu, působivé zasvěcení třináctiletého chlapce, který podle náboženského a zvykového práva vstupuje mezi dospělé Židy, momenty na střešní terase hotelu Mamilla u sklenice golanského vína, mešita al-Aksá, bazilika Svatého hrobu a další pamětihodnosti či výjevy z Böhnischova putování po Jeruzalémě s fotoaparátem v ruce. „Jeruzalém působí na mysl jako droga. A je jedno, kde jste se stali závislými.  Kéž by šel kus té atmosféry zabalit a vzít domů, aby se pohled na Staré Město vtištěný do paměti se nikdy nerozpil. Návrat do Jeruzaléma, hlavního města Izraele, je vždy malým svátkem. Návštěva Svaté země bez alespoň krátké zastávky ve Městě míru prostě není úplná,“ dodal Robin Böhnisch. Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz Foto: Miloš Šálek  

Nahoru