Trutnov

Jelena jsem přivábil už po dvou měsících. Skvělý zážitek!

Na čem tedy záleží?Je to především o hlasivkách, tam se vše moduluje. Jakoby vyslovuju samohlásky, jakési „aú aú“ nebo „aúúa aúúa“. Když napodobuju staršího jelena, může to znít jako nějaké „eú“, u hodně starého jako drsnější „öú“. Někdy je to i burácení až řvaní. Čím starší jelen, tím hrubší hlas je potřeba předvést. Takže je lepší, když má člověk hrubší hlas a dokáže ho modulovat. Vábič je trochu jako imitátor.Jak ale poznáte, kterým hlasem máte vábit?Člověk musí mít dobrý sluch. Nejdřív si totiž poslechnu, jak jelen troubí. Podle toho odhadnu jeho věk a volím, jaký hlas zvolit. Musím vždycky troubit mladšího jelena, aby se mně nebál. Může to být i trochu bojácný hlas, aby měl větší odvahu a troufalost.A ta roura, co máte v ruce? Na ní taky záleží?Té rouře se říká řevnice. Slouží k tomu, abychom si prodloužili hrtanovou část, čímž hlas vábiče zhrubne, dá se díky tomu různě tvarovat.Je ze dřeva nebo z plastu?Mám dvě, každou z jiného materiálu. Začal jsem na dřevě, ale všichni mi říkali, že lepší je troubit na plastovou řevnici, která má třeba užší náhubek. Takže to střídám, volím nástroj podle situace. Hodně lepších vábičů sice většinou troubí na plastové, já to ale zřejmě budu dál kombinovat. Jak dlouho se člověk vábení učí?Já to dělám necelé tři roky. A za tu dobu už se dá říct, že to umíte dobře?Mě se povedlo už po dvou měsících učení se s řevnicí přivábit jelena. Šel jsem si to jen tak zkusit do lesa, vzal sebou dřevěnou řevnici a najednou slyším, že tam nějaký jelen troubí. Tak jsme to taky zkusil a on opravdu přišel za mým hlasem, až ke mně. Byl ode mě sotva třicet metrů, byl to hodně zajímavý zážitek. Ale asi jsem ho zklamal, protože se po chvíli otočil a odešel. Kolik jelenů jste už navábil?Nepočítám to, ale při letošní říji asi sedm jelenů. Za tři roky, co se vábení věnuju, už to mohlo být takových patnáct až dvacet jelenů. Vaše vábení se líbí nejen jelenům, ale i odborníkům. Sklízíte úspěchy na soutěžích u nás i v zahraničí. Kterých si ceníte nejvíc?Asi nejvíc si cením druhého místa v mistrovství České republiky na Ohradě, což je vlastně nevyšší a nejprestižnější soutěž v České republice. Zároveň byla kvalifikací na evropský šampionát v Salzburku, kam jsem díky tomu postoupil a kde jsem byl v silné konkurenci jedenáctý. Velmi cenné je pro mě taky prvenství na juniorském mistrovství republiky. Jak vůbec vypadá soutěž ve vábení? Odehrává se před odbornou komisí. Je to anonymní soutěž, porotci vaše vábení slyší, ale nevidí vás při tom. Všichni vábiči dostanou stejný úkol - třeba napodobit mladého jelena, nebo starého anebo dokonce třeba hlas dvou jelenů, kteří se chystají bojovat proti sobě. Ukázka trvá asi patnáct vteřin. Co je větším oceněním? Hodnocení odborníků nebo reakce jelena v přírodě?Víc u srdce samozřejmě zahřeje živý jelen v přírodě. To je nepopsatelný zážitek. Při soutěži odtroubíte, porota ale nemusí hodnotit vždycky stejně. Jak často trénujete?Teď zhruba jednou až dvakrát týdně. Ve škole vedu vábičský kroužek, takže každé úterý učím, jak by se mělo troubit. To je asi hodina týdně. Ale když jsem začínal, trénoval jsem každý den a před soutěží taky trénuju častěji než běžně. Máte mezi vábiči nějaký vzor?Říká se, že v Evropě jsou velmi dobrými vábiči právě Češi. Takže mým vzorem je Jan Brtník, pětinásobný mistr Evropy. To je fakt borec. Umí vábit velmi dobře. Někdy si dokonce říkám, že ten je snad těmi jeleny odkojený. Pečujete speciálně o svůj hlas?Někdo mi říkal, že je dobré pít červené víno, ale já to ještě nezkoušel. Žádný speciální recept nemám. Před soutěží se vždy trochu napiju jen proto, abych hlas zvlhčil, ale nic zvláštního, žádný speciální recept nemám. Máte před sebou vysněný cíl?V červenci bude na Ohradě další mistrovství republiky. Chci se dostat na stupně vítězů a kvalifikovat se tím znovu na Evropu. A na podzim chci obhájit titul juniorského mistra republiky. Otázka na závěr, dají se na vábení balit holky?Ani moc ne. O něco takového zájem nemají, ani jako posluchačky ani jako vábničky. Pavel Cajthamlpavel@trutnovinky.cz

Nahoru