Trutnov

Jazz klub v Trutnově byl oázou svobody, potom zasáhla StB

S tímto nápadem přišel člen sekce Karel Rydlo. K němu se přidali rockový veterán, jazzový nadšenec a potom také autor pořadů i programových příloh Pavel Dostál, zvukař a autor pořadů Ivan Sloboda. „Kamarádi na Západě mi dodávali jazzové desky a myšlenka, že bych se mohl o tuto hudbu s někým podělit, byla skvělá. Režimní rozhlas, televize a hudební časopisy nic takového nenabízely. Navíc jsem hrál v několika hudebních seskupeních, a tady se nabízela možnost vytvořit prostor pro veřejné vystupování,“ vzpomíná Dostál. První klubový večer měl na programu vystoupení jazz rock dua Saky-Paky. Do roku 1981 nadšenci uspořádali v Jazz klubu šestnáct klubových večerů. Na koncertování zval amatérské rockové kapely, mezi kterými byli i zakázaní muzikanti z Prahy, mimo jiné Extempore s Mikolášem Chadimou či Kilhets. Ke každému klubovému večeru byla vydána tištěná programová příloha. „Vrcholem činnosti bylo Zimní rockování s přehlídkou kapel v Národním domě v prosinci 1979,“ uvedl Dostál. Poslední klubový večer se uskutečnil 21. května 1981. A pak přišel osudový 2. červenec 1981 doprovázený zátahem StB na trutnovské muzikanty. Dostál po dlouhé vazbě skončil s podmínkou u lopaty, Rydlo prodal dům a zmizel v Praze, Sloboda emigroval do Vídně. Dva roky svobody v nesvobodné zemi ale stály za to. A o svobodě, nad kterou se v dnešní době často honí temné mraky, je také výstava. Na panelech je celá historie Jazzové sekce. Její zrod v roce 1971, vydavatelské literární i výtvarné počiny, pořádání koncertů, Pražských jazzový dnů, státní represe, přes soudní proces - podle tajné zprávy kontrarozvědky měla Jazzová sekce přes jedenáct tisíc členů a byla nejpočetnější organizovanou opozicí, až po její znovu obnovu. Výstavu před dvěma lety iniciovali fotograf Ivan Prokop a jedna z klíčových postav Jazzové sekce Tomáš Křivánek. „Práce v Jazzové sekci kromě toho, že mi dala náplň života, dala mi také spoustu poznání, zkušeností a skvělých kamarádů. Žiji z toho do dneška.  Všichni jsme to dělali proto, že jsme měli pocit, že se v té zemi nemůže volně dýchat, chtěli jsme šířit pozitivní energii a informace,“ řekl na vernisáži Prokop. Podle Křivánka výstava vznikla proto, aby se setkávali pamětníci, kteří pamatují ty krásné doby v blbých časech. „Také jsme si říkali, že je dobré připomenout, že ta svoboda, která nastala, se z něčeho zrodila. Nikdy nebyla, není a v budoucnu už vůbec nebude zadarmo. Chtěli jsme touto výstavou tuto skutečnost připomenout a chtěli jsme také upozornit na to, že spousta lidí kvůli touze po svobodě skončilo v kriminálech nebo dokonce na popravišti,“ uvedl Křivánek. Trutnovskému muzikantovi a zakladateli festivalu Jazzinec Tomáši Katschnerovi v 80. letech Jazzová sekce pomáhala objevovat svět a vést ho smysluplně dál. „Jazzová sekce byla tehdy skutečnou oázou svobody a součástí české kulturní historie,“ potvrdil Katschner, což ostatně dostatečně přesně vyjadřuje a ilustruje aktuální výstava, která potrvá do 23. března. Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz Foto: Miloš Šálek    

Nahoru