Trutnov

Dům se sedmi štíty. Vůně historie i dobré kávy

Do roku 2001 tento dům obývala a vlastnila rodina Alexandra Schreiera. Sám Schreier odhaduje, že jeho přímí předkové v tomto domě žili minimálně od druhé poloviny 19. století. Kdykoliv dnes do tohoto domu vstoupí, vzpomene si na své dětství. Popisuje, jak každá místnost tehdy vypadala, co všechno bylo v jeho studentském pokoji, jak se topilo, kam se chodilo na toaletu anebo jak vypadala zahrada před domem... Schreierova matka Berta se v tomto domě přímo narodila. Po druhé světové válce v roce 1945 jí byl dům jako Němce zkonfiskován, ale ze zdravotních důvodů nebyla zařazena do poválečného odsunu. „Maminka i babička mohly v tomto domě dál bydlet, ale na zahradě si nesměly ani jablko utrhnout,“ vypráví Alexander Schreier, který se narodil až v roce 1952. V první polovině 50. let však došlo ke kuriózní situaci, kdy si rodina Schreierova mohla dům, který jí byl po válce zabaven, od města koupit. A tak se i stalo. Za zmínku stojí i příhoda, kdy Miloš Forman ve Vrchlabí natáčel v roce 1967 svůj snímek „Hoří, má panenko“. Pro závěrečnou scénu hořícího domu byl totiž jako jeden z „adeptů“ na lehnutí popelem vybrán i tento. „Nakonec si vybrali jiný dům v Hořejším Vrchlabí, ale vím, že tehdy z radnice padl návrh i na náš dům,“ vzpomíná Schreier. Ten po nabytí dospělosti odešel studovat do Prahy, ale do Vrchlabí se stále vracel, neboť jeho matka v domě stále žila. V roce 2001 pak rodina dům prodala. Sídlo ševců Podle vzpomínek Alexandra Schreiera na vyprávění svých předků i z historických pramenů vyplývá, že stáří stavby významně přesahuje 500 let a patří mezi první obytná sídla ve Vrchlabí. Na rozdíl od dalších dochovaných domů se štíty a arkádami podél vrchlabské hlavní ulice připomíná tento spíš vesnické stavení, které bylo přizpůsobeno řemeslnickým potřebám (zdejší dům obývali ševci) městského života. Proto například chybí v půdorysu v přízemí hospodářská část s chlévem a komorou. Dnešní podobu domu formovala především snaha prodloužit všechny místnosti jako obytný prostor. Největší zvláštností celé stavby je komora v prvním patře se svými dvěma štíty a okny orientovanými na sever a východ. Pozoruhodná je také místnost určená k obývání, která se nachází v podkroví. Ta je lemována obložením po stěnách a toto obložení je barevně pomalováno rostlinnými a geometrickými motivy. Strop je pomalován malými ornamenty květů tulipánů a jahod. Trámy a zárubeň s díly neznámého malíře připomínají červený carrarský mramor. Autor zde zjevně zamýšlel vytvořit dekorovou výzdobu, která byla k vidění na vrchlabském zámku. Vyhlášená kavárna V současnosti sídlí v tomto domě oblíbená kavárna 7 štítů, jejíž provozovatelé manželé Gerstmanovi přistoupili k duchu původního stavení s velkou pokorou a citem. Pozorný návštěvník se však již nedopočítá sedmi úplných štítů. Po dohodě s obsluhou však může po prkenných schodech vystoupat do prvního patra a celou tuto architektonickou nádheru si zevnitř prohlédnout na vlastní oči. Je opravdu na co se dívat. Jiří Štefek redakce@trutnovinky.czfoto: archiv Alexandra Schreiera

Nahoru