Trutnov

„Dračí ročenku“ s překvapivými objevy v historii města čeká křest

V této i v předchozích ročenkách badatelé vždy zveřejnili svoje poslední objevy v mytologii a historii města Trutnova. „Letos je knížka mnohem útlejší než v minulém roce. Ne, že by to byl vyloženě záměr, ale současné objevy a jejich prezentace si vystačily s krátkým věcným popisem,“ řekl předseda sdružení a jeden z autorů sborníku Otto Štemberka, který se s Trutnovinkami podělil o čerstvé objevy. Můžeš ročenku či sborníček krátce představit? Každoročně se každý z autorů snaží přispět jedním zásadním příspěvkem. Nejinak tomu je i v novém sborníčku. Letos jsme autorský tým rozšířili o Václava Horáka, ředitele muzea v Hořicích. Ten hned přispěl rozborem zásadního objevu nejstaršího barevného vyobrazení trutnovského městského znaku. Použití tinktur bude pro mnohé velkým překvapením. Zcela neuvěřitelný objev však učinil Pavel R. Zahradník nálezem úplně neznámé varianty malé městské pečeti z 16. století s korunovaným drakem. Takový objev je velmi nečekaný a je neuvěřitelné, že se pečeť objevila pro veřejnost až po několika stoletích. Dosud ji nikdo odborně nepopsal. Pokud vím, tak připravuješ s Pavlem rozhovor o pečetích pro tištěný magazín Trutnovinek, a to je moc dobře. Zdeněk Semerád pokračoval v odhalování dalších souvislostí spojených s postavou lékárníka Heinrich Spiegela a jeho lékárny. Mohu již nyní slíbit čtenářům, že ani Zdeňkův příspěvek není konečnou stanicí tohoto příběhu, neboť se nám podařilo navázat spojení s vnukem lékárníka a jsou před námi zajímavé přísliby. Petr Kotyza se ve svém příspěvku obrací ke skutečnému rodu pánů z Trautenbergu a ukazuje, jak trutnovská pověst o drakovi zapustila své kořeny v rodové tradici. No, a já se věnuji nejstarším dějinám města s ohledem na jméno Trutnova a Úpy. Snažím se ukázat, že všechno mohlo být úplně jinak, než jsme se dosud domnívali. Jde sice o článek spekulativní, ale vychází z reálných zjištění. Jsem sám zvědavý, jak ho čtenáři přijmou. Samozřejmě je toho ve sborníčku daleko více, ale to zásadní jsem myslím představil. Loni se křest konal v poněkud cimrmanovském duchu. Počítáte s něčím podobným i letos? Požádali jsme opět o křest našeho kamaráda, etnografa Libora Duška. Dá se tedy očekávat pár nestandardních chvil, ale rozhodně nechceme ze křtu udělat nějakou klauniádu. Mohu však zcela vážně slíbit, že prvních třicet návštěvníků obdrží od nás ročenku darem. V letošním roce nebude určena k volnému prodeji, nebo jen ve velmi malém množství. Ročenku jste věnovali Evě Hrubé – Holomíčkové. Proč? Eva připravila k vydání předešlá tři čísla. Byli jsme maximálně spokojeni, jak se o vše starala a ještě nás nutila k větší preciznosti. Letos to bohužel z několika důvodů nevyšlo, tak jsme se rozhodli, že ji tímto potěšíme. Samozřejmě tím sledujeme i to, že příští rok už bude zase s námi na jedné lodi. Malá ochutnávka z nové „dračí“ ročenky: Mapa zachycuje Trutnovy a Úpy na Baltu. Jaké máte plány do budoucna? Rýsují se další objevy? O objevy snad ani tolik nejde, jako o jejich zpracování, které je nesmírně náročné na čas. Kdo někdy něco podobného vydával, ví, o čem mluvím. Je před námi monografie o trutnovských pověstech. Sběr dat trvá již mnoho let a zdá se mi, že nastal čas na jejich zpracování. Totéž čeká projekt o hraničních kamenech Trutnova. Samostatnou kapitolou je vznik filmu o lékárníkovi Spiegelovi a pozoruhodné výzdobě jeho rodové hrobky. Je toho ale všeho samozřejmě ještě více. Blíží se závěr roku. Co by sis přál v souvislosti s ročenkou v tom příštím? Nic zvláštního. Nejraději bych byl, kdybychom ještě nějaký rok vydrželi v roční periodicitě. Když to ale nedopadne, nic zásadního se nestane. Jinak všem přeji zajímavé počtení, hezké, klidné Vánoce a úspěšný nový rok. Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz    

Nahoru