Trutnov

Dobrá práce a žádné usínání na vavřínech, řekl si král českého endura 2017

Přémo, i když to zrovna dnes venku nevypadalo, tak ale dosavadní průběh zimy, žádný sníh a holé silnice, ti jako cyklistovi musí vyhovovat, ne? Jo, takhle se mi to líbí. Snad jen nepříjemné to pro mě bylo v tom, že mě někdy v první půlce prosince srazilo auto. Zničilo mi jedno kolo, takže teď musím improvizovat na jiných. Ty jsi byl v pořádku? Jo, já jsem měl jen naštěstí naražený loket, ale kolo to odneslo celé. Co se stalo? Jel jsem po hlavní silnici v Kolíně, kde mám přítelkyni, a tak tam trénuji. Řidič auta jedoucího v protisměru si mě nevšiml a asi dvacet metrů přede mnou začal odbočovat doleva na vedlejší. Pak mě uviděl, zašlápl to a já už jsem to nedobrzdil a narazil jsem do něj. DHLko před Vánocemi. (usmívá se) Říkal jsem mu, že má štěstí, že nejsem klasický silničář. Brzdil jsem do poslední chvíle, pak jsem pustil řídítka a skočil jsem mu na kapotu, abych náraz trošku ztlumil rukama. Kdybych se držel kola, tak do něj narazím hlavou. Jak dlouhou pauzu sis dal po sezóně bez kola? Volno jsem měl asi dva tři týdny, protože sezóna byla dlouhá. Z kola jsem však úplně neslezl, jen jsem to omezil na nějakou rozumnou míru. Máš za sebou hodně povedený rok. Odměnil ses za výsledky? Pro mě byl největší odměnou takový ten pocit zadostiučinění, že píle a snaha se někde ukázaly a já jsem se dostal tam, kam jsem chtěl. Jsem rád, že kroky, které jsem kvůli tomu udělal, nevyšly naprázdno. Sezóna mě utvrdila v tom, že ten základ, který jsem si postavil, je dobrý a teď se z něj budu chtít dostávat ještě dál. Který závod byl z tvého pohledu nejpovedenější a nemyslím tím přímo výsledkem? Megavalanche ve Francii. I když jsem nakonec kvůli zničenému zadnímu kolu ze závodu vypadl, v tu chvíli jsem jel na druhém místě a byl jsem sám se sebou spokojený. V kvalifikaci jsem měl výborný čas. Jel jsem na stejné úrovni jako kluk, který týden předtím skončil osmý na Světovém poháru. Myslím, že kdyby mi vydrželo zadní kolo, závod by dopadl výborně. Megavalanche je můj asi největší zážitek sezóny. Na domácí scéně jsi získal titul mistra republiky i celkové prvenství v sérii. Jak dopadlo tvoje účinkování za hranicemi?Ve slovinském poháru, kde jsem ale odjel jen čtyři závody ze šesti, jsem skončil šestý, což je parádní výsledek. Mile překvapený jsem byl i z toho, že jsem se probojoval na druhé místo  Central European Enduro, kam se započítávaly závody z Polska, Německa, Slovenska a dva tři české závody. Původně jsem přitom vůbec neplánoval, že bych tuto sérii absolvoval. A světová série? Ta se jezdí ještě malinko jinak. Letos jsme se hodně soustředil na české závody a slovinskou sérii, na tu světovou jsem se až tolik nepřipravoval. Cítil jsem tam pak trošku limity jak kola, tak sebe. V jednom evropském závodě jsem byl čtyřicátý, ale zase s mnoha pády. Ty mě na svěťácích neustále provázejí. A když tam chce někdo uspět, tak může spadnout maximálně jednou. Ne že spadne šestkrát. Každý pád se pak v té nabité konkurenci trestá neuvěřitelným propadem v pořadí. Zůstáváš pro příští sezónu u spolupráce v továrním týmu Kelly Factory Team? Ano, zůstávám, stejně jako s většinou mých dalších partnerů. S letošní sezónou byli spokojeni. Nikdo neměl žádné výtky. A ty jsi byl také spokojený? Já jsem byl také spokojený. Když jsem si po Vánocích rekapituloval sezonu, říkal jsem si, že to byla dobrá práce. Ale žádné usínání na vavřínech a jedeme dál. Nějaké cíle mám ještě před sebou, takže určitě je na čem pracovat. Čeho bys chtěl příští sezónu dosáhnout? Určitě bych chtěl obhájit vítězství u nás a zkusit se podívat trošku výš ve Světovém poháru. Chci se taky víc soustředit na tratě ve Slovinsku a pokusit se zvítězit v Central European Enduro. Už víš, kdy a kde tě čeká první závod nové sezóny? Jak všichni vydávají kalendáře na poslední chvíli, tak je to ještě takové rozházené. Čekám hlavně, až se objeví slovinská série. Ale myslím, že první závody si naplánuji tak na konec března. Na konci dubna se uskuteční druhý ročník Enduro Trutnov Trails. Po prvním ročníku jsi nevěděl, jestli budeš v pořádání pokračovat. Proč se rozhodl? Tohle by byla spíš otázka na Honzu Rejla, který se o traily stará. Rozhodnutí nebylo úplně na mně. Vzhledem k tomu, jak se pan Čepelka pouští do trailů, nechtěl jsem tímto závodem lít benzín do ohně. Na závodě však žádné problémy nebyly a Honza Rejl byl nadšený, tak jsme se domluvili, že budeme pokračovat. Vymyslet ale nějaký termín, aby se nekryl s ostatními závody, byl trošku nadlidský úkol. Nakonec jsme se rozhodli, že to bude 29. dubna a pro všechny v Čechách to bude první závod. Někdo se bojí sněhu, ale já si myslím, že to bude v pohodě. V březnu ti bude třicet. Vyzrál jsi už na kole? Musím říct, že v některých věcech jsem teď víc nekompromisní vůči sponzorům. Vím, co chci a vím, kolik na to potřebuji. Nějaké dohadování už mě nebaví. Vím, že ten sport můžu dělat ještě deset let, možná i víc. Otázka je, jestli budu. Věk podle mě nehraje až takovou roli. Já jsem v klidu. Rok od roku získávám větší nadhled a neřeším blbosti, které bych řešil dřív.  Michal Bogáň michal@trutnovinky.cz foto: archiv Přemka Tejchmana

Nahoru