Trutnov

Deset témat, která díky nám hýbala Trutnovem

Reportáž z bordeluBylo to 20. listopadu 2012, kdy se redaktor Michal Bogáň a fotograf Miloš Šálek vydali na reportáž do night clubu Samet v Poříčí. Dopoledne v trutnovském bordelu pořídili rozhovor s jeho šéfovou, aby se ve večerních hodinách do hnízdečka rozkoše vrátili a vytvořili tam sérii fotek, z nichž jedna se měla objevit na titulní straně. To ještě netušili, jaký rozruch tím vyvolají. Titulka ještě před vydáním rozdělila naši firmu na dva tábory, ale ta hlavní diskuze se rozjela teprve, až se magazín dostal mezi veřejnost. Někoho to téma uráželo, hlavně ve spojitosti s „vánočním“ vydáním, někoho pobavilo. Každopádně tohle číslo, které bylo věnováno ženám, se řadí mezi nejdiskutovanější v historii. Rosenberg versus ŠvankmajerTrutnov se v únoru 2011 tématicky rozdělil na dva tábory. Na kvůli tématu našeho měsíčníku, ale kvůli tomu, koho jsme vedle sebe umístili na obálku. Magazínu jsme totiž „ušili“ dvě titulní strany - na jedné byl pornoherec Robert Rosenberg a na druhé známý surrealista Jan Švankmajer. Jedni se naším nápadem bavili, druzí ho kritizovali. Ti druzí si nás patřičně vychutnali hlavně na webových diskusních fórech nebo nám svoji reakci napsali přímo do mailu. Otevřené zpovědi o smrtiUmírání blízkých, jak ho pro listopadový magazín 2011 otevřeně popsalo několik Trutnovanů, rozvířilo vlnu emocí. Překvapivě převažovaly ty kladné, oceňující odvahu, s jakou se do tabuizovaného tématu pustili zpovídaní, i sami redaktoři. Takže z našeho titulku O smrti se (ne)mluví, jsme mohli klidně vyhodit závorku i s obsahem. Trutnov běží na PrahuTohle téma tady nesmí chybět, protože se sem hodí jako prdel na hrnec. Ještě dnes, rok a tři čtvrtě poté, co se skupinka běžců z našeho projektu připravovala na půlmaraton, který následně i v Praze zdolala, slýcháme po Trutnově, jak se tady díky Trutnovinkám zvýšil zájem o běhání. A to nás těší, že půlroční seriál tréninků a článků vyvolává u lidí stále ohlasy. Je to jeden z nejúspěšnějších projektů Trutnovinek v desetileté éře. Namalujte TrutnovinkyV tomto případě se nemluvilo o magazínu ani tak po jeho zveřejnění, jako spíše tři měsíce před. Redakce oslovila školy a těmi skoro čtvrt roku hýbalo mimořádné výtvarné téma. Kdo nemaloval přímo Trutnovinky, kreslil město, školu, dům, kamarády nebo sebe. Bylo to živé a pro porotce pak velmi obtížné, vybrat z došlých výkresů to nejzajímavější. Vítězové byli oceněni přímo v Uffu. Úspěšné ženyRedakční výběr úspěšných Trutnovaček, které zvládají rodinu a ještě jsou velmi úspěšné v zaměstnání, byl prvním kritizovaným bodem. „Proč tam je tahle, a ne nějaká jiná?“ ptali se čtenáři. Pak přišla druhá vlna. „To se jí to podniká, když je krásná, mladá a bohatá,“ zlehčovali jiní. Časem ale přibývaly kladné ohlasy. A muži, kteří hlídají své děti jen výjimečně, hledali mezi řádky recepty, jak něco takového zvládnout souběžně s prací. Trutnovský číšníkNaše soutěž o nejlepšího místního číšníka trvala čtyři měsíce. A za tu dobu nebyla v Trutnově hospoda, která by o soutěži nevěděla, neexistoval číšník, který by hlasování čtenářů aspoň očkem nesledoval. Když pak suverénně vyhrála žena, čtyřicetiletá servírka Jana Pospíšilová z Penzionu Poříčí, bylo výbušné téma na světě. Ve finále porazila čtyři rivaly - muže. Svět dvojčatNejprve to vypadalo, že jich moc není. Když se redakce ale pustila do pátrání a oslovování přes sociální sítě, strhla se lavina. Lavina dvojčat, která se ochotně rozpovídala o výhodách i nevýhodách života s dvojčetem. Fenomén, ale i mýty a omyly panující kolem něj, vyvracelo hned několik sourozeneckých párů.Redaktor na vozíkuŽivot s hendikepem coby hlavní téma odkrylo tradiční slabinu - co nás běžně netrápí, to moc neřešíme. Redaktor Pavel Cajthaml na invalidním vozíku otestoval nejen bezbariérovost města, ale především reakce lidí. Šok, přehlížení i nepochopení pak zažil hned dvakrát - jednou v terénu, po druhé z ohlasů čtenářů. Jeho doprovod Michal Bogáň pak na vlastní pot zažil, jakou šichtu zažívají pečovatelé. Trutnovská architekturaPět architektů, sedm názorů. Přes tento vtip o profesi těch, kteří vytvářejí naše domy, ulice a sídliště, jsme se oslovili ty nejznámější a prošli se s nimi po Trutnově. Vznikla pestrá názorová mozaika na vzhled našeho města. Samozřejmě následně peprně okomentovaná laiky, kteří to vše „viděli jinak“. Současně ale architekti v našem magazínu upozornili na stavby, které považovali za výjimečné a které běžní obyvatelé tak trochu přehlížejí. Za tak trochu osvětovou činnost a možnost nahlédnout prostřednictvím fotografií do běžně nepřístupných staveb je nakonec ale většina čtenářů ocenila. Tedy, soudě podle došlých mailů. Pavel Cajthamlpavel@trutnovinky.cz

Nahoru